KONSTRUKCE Media, s. r. o.Com4In Group
ISSN 1803-8433
English - Google Translate Česky - Překladač Google French - Google Translate Italian - Google Translate German - Google Translate Polish - Google Translate Spanish - Google Translate Swedish - Google Translate   |   Přihlásit se   
Nacházíte se:  Úvod    Aktuality    Zajímavosti    Konzul: Byla by škoda nevyužít příležitost

Konzul: Byla by škoda nevyužít příležitost

Publikováno: 17.4.2005, Aktualizováno: 16.2.2010 00:30
Rubrika: Zajímavosti

Stejně jako v Čechách a na Slovensku, vypukl i v Polsku stavební boom. S ním jsou vždy spojeny velké investice do silniční a dálniční sítě, která je mimo jiné důležitá i pro příchod zahraničních investorů. Skoro čtyřicet procent tendrů v Polsku je nyní vyhlášeno právě ve stavebnictví. O budování nových dálničních tahů a možnostech spolupráce polských a českých firem jsme diskutovali s českým konzulem v Polské republice Milanem Peprníkem.

Dálniční tahy propojují postupně celou Evropu. Vidíte možnosti spolupráce českých a polských firem na jejich výstavbě?
Není tomu tak dávno, kdy byl otevřen nový úsek dálnice A4 ve Slezském vojvodství v délce 16 km, spojující dálniční uzly Sosnica a Batory. Výstavbu realizovaly firmy Strabag Kirchner, PRinz Katovice a Skanska nákladem 135 milionů euro, přičemž projekt byl hrazen z prostředků EIB a rozpočtu Polské republiky. Jedná se zatím o nejdražší úsek, co se týče nákladů na 1 km v Polsku, protože dálnice prochází územím, kde byla dříve silně rozšířena hornická činnost. Nově otevřený úsek dálnice navazuje na A4 z Krakova, která je součástí evropského koridoru Drážďany – Vratislav – Katovice – Lvov – Kyjev a je jednou z nejdůležitějších pozemních komunikací v Polské republice.

V současné době je provozován již úsek A4 ze směru od Vratislavi až do Krakova dálnicí. Uzel Sosnica je strategickým uzlem, neboť bude příští křižovatkou dálnice A4 (západ – východ) a A4 (sever – jih), která spojí Českou republiku a Polsko dálnicí D47. Budoucí dálnice, která protne sever Evropy, může být zajímavá pro podnikatele a stavební firmy z České i Polské republiky. Spojuje totiž území dvou států.

Jak můžete české firmy podpořit, aby se staly známějšími a mohly se ucházet o zakázky v Polsku?
Letos jsme přichystali ve spolupráci s ministerstvem průmyslu a obchodu a společností CzechTrade mimořádnou nabídku pro účast českých podnikatelů na jednom z nejprestižnějších veletrhů v Polsku – Autostrada Polska, který se bude konat v květnu. Jedná se o největší oborovou akci v Polsku. V roce 2004 se veletrhu účastnilo i dvanáct samostatně vystavujících českých firem, přičemž některé z nich již v Polsku zakázky realizují. Například u Wrocłavi si jedna česká firma otevřela svoje asfaltové středisko a jiná firma tady zase půjčuje stavební stroje. Podnikatelé se mohou zeptat, proč jsme vybrali Polsko právě pro tento obor? Kvalita polské infrastruktury, a to především dálniční a silniční sítě, se stává velkým problémem pro hospodářský vývoj země. Polská vláda proto věnuje tomuto faktu značnou pozornost, existující nárůst v silničním stavebnictví od roku 2002 bude zvýšen zejména v následujících letech. Již v roce 2005 se zde bude stavět na 600 km nových úseků dálnic, nové obchvaty a silnice 1. třídy. Vidím to jako perspektivní možnosti pro české stavitele. V rámci veletrhu Autostrada pořádáme Český den – samostatnou prezentaci českých firem a pracovní seminář za účasti Generálního ředitelství silnic a dálnic Polské republiky.

Které stavební firmy jsou považovány za hlavní hráče na polském stavebním trhu?
V Polsku je více než čtvrt milionu stavebních firem. Skoro devadesát procent jsou však malé stavební firmy do pětadvaceti zaměstnanců. Roční hodnota stavebních prací přitom činí asi devatenáct miliard dolarů. I zde je, stejně jako v Česku, dominantní společnost Skanska se svými pěti tisíci pracovníky a čistým ziskem za rok 2004 pětadvacet milionů zlotých. V oblasti výstavby silnic a dálnic se dají ještě zmínit významní hráči jako například Budimex, Strabag nebo PRinz Katovice, což je polská stavební společnost, která se podílí na zakázce kanalizačních rozvodů pro Rybnik společně s ryze českou firmou Tchas.

Chystají se polské firmy ve větší míře na český trh?
Scénáře, které hovořily o tom, že po vstupu do Evropské unie do Česka masivně vtrhnou polské firmy, se nevyplnily. Život nám ukázal, že to pomohlo jedné i druhé straně. Například český vývoz zaznamenal až padesátiprocentní nárůst. Byl však zaznamenán zvýšený zájem polských investorů o český trh. Podle statistik jednoznačně větší zájem o práci je však ze strany polských občanů. V České republice pracovalo koncem roku 2004 asi devět tisíc Poláků, přičemž se jednalo o pracovníky v hornictví, stavebnictví a textilním průmyslu. Zkušenosti ale hovoří o tom, že je v Polsku čím dál větší problém získat kvalifikovanou pracovní sílu pro práci v České republice. Po vstupu do EU roste taktéž zájem českých podnikatelů o Polsko. Je zaznamenán nárůst počtu zastoupení českých firem, které jsou v Polsku zakládány, nejčastěji jde o společnosti s ručením omezeným. Zájem o české investice v Polsku byl nižší, jedinou měřitelnou investicí se stala výstavba závodu na výrobu nesycených nealkoholických nápojů v objemu 20 milionů eur. Polská republika je pro české podnikatele určitě velmi zajímavý partner. Jsme přesvědčeni, že dnes do široké nabídky patří právě oblast stavebnictví, energetiky, ale i oblast životního prostředí nebo bezpečnosti. Pokud čeští podnikatelé projeví zájem o spolupráci s Polskem, obchodně-ekonomický úsek velvyslanectví, generálního konzulátu i zastoupení CzechTrade jim nabízejí všestrannou pomoc.

Děkujeme za rozhovor

Bookmark
Ohodnoďte článek:

Autor


NEJčtenější souvisejicí články (v posledních 30-ti dnech)

ČVUT hostilo seminář Požárně bezpečnostní řešení stavby a návrhové normyČVUT hostilo seminář Požárně bezpečnostní řešení stavby a návrhové normy (525x)
Na dvě stovky posluchačů z řad odborníků na požární ochranu si našly 2. února 2012 cestu do Atelieru D na Stavební fakul...
Havárie střechy kotelny elektrárny Opatovice nad Labem (70x)
Havárie v Opatovické elektrárně znamenala úplnou destrukci střechy kotelny. Katastrofa se stala na začátku listopadu 200...
K navrhování ocelových konstrukcí jeřábových drah podle eurokódů (67x)
Problematika navrhování ocelových konstrukcí jeřábových drah doznala zrušením původních českých technických norem a jeji...

NEJlépe hodnocené související články

„Největší systémový nedostatek vidím v neošetřeném problému tzv. geotechnického rizika, které je součástí počátku stavebního záměru,“„Největší systémový nedostatek vidím v neošetřeném problému tzv. geotechnického rizika, které je součástí počátku stavebního záměru,“ (5 b.)
uvedl v rozhovoru pro časopis KONSTRUKCE Ing. Jindřich Řičica, předseda Asociace dodavatelů speciálního zakládání staveb...
Co jste hasiči, co jste dělali, že jste si takovou krásnou hasičárnu zasloužili?Co jste hasiči, co jste dělali, že jste si takovou krásnou hasičárnu zasloužili? (5 b.)
Autoři v článku popisují architektonické, konstrukční a materiálové řešení nové hasičárny v Krásné Studánce. Ta neslouží...
V mnoha směrech rekordní Bauma 2019V mnoha směrech rekordní Bauma 2019 (5 b.)
Po třech letech a tour v Indii a Číně se veletrh Bauma vrátil na výstaviště v bavorské metropoli – do Mnichova. Největší...

NEJdiskutovanější související články

Dřevostavby a cenové ukazatele nosných obvodových zdíDřevostavby a cenové ukazatele nosných obvodových zdí (9x)
Koncept „dřevostavba“ není zatím přesně definován. Tímto pojmem budeme rozumět stavební dílo, pro jehož nosnou konstrukc...
Analýza efektivity vytváření a využití antikorozních systémů na bázi materiálů obsahujících zinekAnalýza efektivity vytváření a využití antikorozních systémů na bázi materiálů obsahujících zinek (5x)
Zinkové povlaky tvoří nejefektivnější antikorozní ochranu ocelových výrobků. V práci je představena analýza nákladů...
AERO-THERM – kosmická technologie mezi izolacemiAERO-THERM – kosmická technologie mezi izolacemi (3x)
AERO-THERM znamená revoluci v izolaci a zateplování budov a objektů. AERO-THERM je nanotechnologie, která je schopna dík...

Server Vodohospodářské stavby

Rekonstrukce Vodního díla Nechranice

Rekonstrukce Vodního díla Nechranice