Konference PPP ukázala připravenost soukromého sektoru

Rozhodně to však neznamená, že odpovědné resorty a privátní iniciativy nevyvíjejí žádnou činnost. Už posledního dubna mělo kupříkladu ministerstvo pro místní rozvoj předat do vlády návrh zákona o veřejně soukromých partnerstvích. Na jeho podobě se významně podílela například Dana Schweigelová z kanceláře Glatzová & Co. Ta na konferenci popsala základní pilíře zákona, zároveň musela čelit kvůli některým ustanovením kritice.

Státní správa a samospráva byla v menšině
V konferenčním sále pražského hotelu Jalta se sešla více než stovka developerů, ekonomů, právníků a zástupců stavebních firem. V menšině tentokrát byli ti, jichž se projekty PPP týkají neméně: představitelé státní správy a samosprávy. Konferenci zahájil zástupce odboru veřejných investic ministerstva pro místní rozvoj, Jiří Svoboda, jenž vzhledem k aktuálnímu vývoji na české politické scéně suploval jak Jiřího Paroubka, tak nového ministra Radko Martínka. Svoboda potvrdil vrcholící práce na zákonu o PPP a ubezpečil přítomné, že nový zákon půjde ruku v ruce s novelami jiných klíčových zákonů, například zákona o veřejných zakázkách či zákona o pozemních komunikacích. Rovněž uvedl, že do zákona musejí být zapracovány četné směrnice EU.
„Veřejná správa nemá na všechny důležité projekty finanční zdroje, proto je nutné podpořit prosperitu soukromého sektoru. PPP jsou cestou k prolnutí obou sektorů. Je to pro veřejnou sféru jediná možnost, jak získat peníze na velké projekty. Bohužel ještě není dostatečně nastavený legislativní rámec, aby se dalo spolupracovat. Nový zákon musí umožnit oboustranně výhodnou spolupráci při zachování garancí státu vůči občanům. Od PPP očekáváme úsporu veřejných prostředků a příliv zahraničních investic,“ uvedl Svoboda. Člen řídícího výboru Asociace PPP Roman Kramařík podotkl při zahájení konference, že rok se z rokem sešel a nebyl realizován žádný významný PPP projekt. „Pojďme hledat příčiny,“ vyzval ostatní.

Příspěvky Anety Góry a Gergelyho Mezö se týkaly Polska, respektive Maďarska. Hlavně zástupce velvyslanectví Maďarské republiky v ČR překvapil výčtem projektů PPP, jež jsou v jeho vlasti realizovány nebo stojí těsně před spuštěním. Například tamní ministerstvo školství registruje více než 10 projektů, z nichž minimálně jeden – rozšíření studentské koleje – už probíhá. Těsně před schválením jsou rovněž projekty stavby dvou věznic, obou s kapacitou 700 míst. Ministerstvo dopravy pak participovalo na projektu dvou dálnic směrem na jih Maďarska. K těmto příspěvkům Kramařík doplnil: „Většinou se, co se týká PPP projektů opisuje od Britů a přitom, jak je vidět Polsko a Maďarsko je v tomto směru podstatně dále, než my.“

Současná situace PPP v ČR
Moderátor prvního regulérního panelu Současná situace PPP v ČR, Petr Merežko z Živnostenské banky, zkraje vznesl otázku, nakolik je potřeba projekty spolupráce veřejného a soukromého sektoru regulovat – například samostatným zákonem. Zatímco Dana Schweigelová a Filip Drapák z Centra PPP jsou přesvědčeni, že regulace je nezbytná, Kramařík, který je zároveň zástupcem advokátní kanceláře Johnson & Kramařík je opačného názoru. Podle něj by kraje, města, obce či ministerstva měly být usměrňovány pouze vzhledem k riziku schodku veřejných financí. Příslušná ministerstva a orgány státní správy by se měly starat především o to, jak zvrátit například nynější nemožnost odepisování investice soukromým subjektem.
Dana Schweigelová oponovala. Podle ní speciální zákon vzniká hlavně na popud veřejné sféry, která chtěla mít právní jistotu, že „tyto projekty je možné realizovat.“ Proto dokončovaný zákon o veřejně soukromých partnerstvích (koncesní zákon), přesněji návrh koncesní smlouvy, obsahuje obligatorní a demonstrativní náležitosti v rovnováze. Jak uvedla advokátka Schweigelová, „regule“ nejsou uplatňovány jen pro soukromý sektor: snaha byla vymezit i úlohu veřejné sféry tak, aby byly eliminovány například politické či jiné iracionální vlivy.
Diskuse se strhla u schvalovacích procesů. V návrhu zákona je řečeno, že významné koncesní projekty budou schvalovat vždy nejvyšší orgány – tedy v některých případech i parlament nebo zastupitelstvo (městská rada). To se nelíbí některým developerům. Upozorňují, že bude-li v negociacích věcnost nahrazena politikou, hrozí, že nikdy nedojde k dohodě. Dana Schweigelová, členka pracovního týmu MMR pro PPP, na závěr své prezentace sdělila, že se počítá s postupným novelizováním koncesního zákona. Marek Ditz, představitel ČSOB a prezident Asociace PPP, dále upozornil, že sebelepší legislativa nepovede k úspěšným realizacím partnerství veřejného a soukromého sektoru, pokud nebude politická vůle. A obráceně. Filip Drapák na závěr zmínil, že nyní registruje projekty PPP zhruba za jednu miliardu eur. Početná nová vlna návrhů je očekávána po schválení koncesního zákona a jeho uvedení v platnost. Jan Krofta z ministerstva pro místní rozvoj ještě připomněl, že zbývají poslední dny pro zapracování připomínek k návrhu zákona.

Nové projekty v ČR I
Moderátorem druhého panelu – Nové projekty v ČR I. – byl Kamil Blažek z advokátní kanceláře Linklaters. Se svými hosty (Josef Doubek z Ústřední vojenské nemocnice Praha, Dušan Čáslava z AB Facility, Petr Stejskal z ministerstva dopravy a Petr Merežko ze Živnobanky) se zaměřil zejména na projekty PPP z oblasti zdravotnictví a dopravy. Nejprve Dušan Čáslava referoval o probíhající úspěšné spolupráci jeho společnosti a managementu nemocnice Motol při zajišťování energetických dodávek a inovace všech zařízení souvisejících například s topením. Ačkoliv nejde o klasický příklad PPP, některé rysy (výstupy) jsou totožné. Například to, že je služba provozována mnohem efektivněji. Všechny investice jsou navíc realizovány díky úsporám ve spotřebě a nákladech na provoz. Josef Doubek seznámil auditorium se záměrem vystavět v areálu střešovické nemocnice novou ubytovnu hotelového typu a parkoviště. Uvedl, že pravděpodobným vítězem bude konsorcium banky, projektanta, stavební firmy a provozovatele hotelu.
Petr Stejskal vyjmenoval mimopražské záměry dopravních staveb, jež splňují parametry PPP. Jde především asi o 30km úsek D3 z Tábora do Bošilce, který si vyžádá náklady kolem 13 miliard korun. Výstavba má trvat přibližně šest let, provoz třicet let. „Po zavedení mýtného se objeví i konečný uživatel,“ podotkl Stejskal. Dalším projektem druhé vlny je velký městský okruh v Brně: i zde je doba provozu stanovena na 30 let a výše investice dosáhne až 9 miliard korun. Ministerstvo dopravy každopádně pracuje již na podmínkách třetí vlny, jež bude opět v souladu s prioritami dopravní politiky ČR. Petr Stejskal očekává zhruba dvacet předložených projektů, z nichž bude do vlády (ve spolupráci s ministerstvem financí) předložen jeden, maximálně dva.

Financování nemovitostních PPP
Ve třetím panelu – Financování nemovitostních PPP – nemovitosti využívané veřejným sektorem – se Lenka Kostrounová z ČSOB, Radek Janeček (Squire, Sanders & Dempsey), architekt a bývalý pražský primátor Jan Kasl a Zbyněk Štěrba (Sekyra Group Projekt Management) věnovali například parametrům a detailům finančního zajištění spolupráce veřejného a soukromého sektoru. Lenka Kostrounová zřetelně přiblížila postoje bank k předkládaným projektům PPP. Vypočetla několik hlavních podmínek: reálnost předložených projekcí, fakt, že dlužník je vlastníkem pozemků a že vlastní zdroje sponzora jsou vloženy do projektu přednostně, a namátkou i to, hodnota předprodejů/předpronájmů (u odpovídajícího typu investic) je přiměřená.
Přenosu rizik na soukromý sektor se věnoval Zbyněk Štěrba. Vypočetl možné typy rizik:
- developerské riziko, kdy soukromý subjekt nese odpovědnost za projekt od počátku do doby jeho financování třetími subjekty (bankami);
- příjmové riziko, které závisí na odhadu budoucí poptávky;
- stavební riziko – navýšení ceny stavby, růst stavebních nákladů;
- provozní riziko – špatně odhadnutá výše provozních nákladů projektu;
- devizové riziko, které nastane při změně kurzů například při zahraničních úvěrech.

Nové projekty v ČR II
Velmi sledovaný byl čtvrtý panel, Nové projekty v ČR II. Jeho prioritou byly projekty z oblasti vězeňské služby a školství a moderátorem byl Vlastislav Kusák z kanceláře Glatzová & Co. Ohromný zájem vzbudila prezentace Michaela Mrzkoše z ministerstva spravedlnosti ČR, který představil projekt první soukromé věznice, jež by mohla vyrůst nejlépe na Olomoucku. Neméně podnětný byl příspěvek Zdeňka Čížka ze Správy kolejí a menz Masarykovy univerzity v Brně, jenž představil projekt nových vysokoškolských kolejí.
Konference Public Private Partnership 2005 > PPP a legislativa se konala pod záštitou Ministerstva pro místní rozvoj České republiky a Asociace pro podporu projektů partnerství veřejného a soukromého sektoru v České republice (Asociace PPP). Odborným garantem byla Asociace pro rozvoj trhu nemovitostí (ARTN). Konferenci dále podpořily partneři: Raiffeisen-Leasing Real Estate, s.r.o., Squire, Sanders & Dempsey, v.o.s., advokátní kancelář, Sekyra Group, a.s., ČSOB, a.s. a MS architekti, s.r.o.
 

Autoři

• Bc. Uhlířová Petra
• Paštiková Jana