Koho zajímá pravděpodobnost poruchy? Dvě poznámky k blížící se XIV. konferenci zaměřené na netradiční posuzování spolehlivosti konstrukcí
Rubrika: Projektování
Na podzim 2012 vešel do mé pracovny na FAV ZČU v Plzni neznámý muž. Přišel se zeptat, zda bychom mohli posoudit spolehlivost ocelových konstrukcí blíže nespecifikované jaderné elektrárny pravděpodobnostní metodou SBRA, jež s využitím simulace Monte Carlo analyzuje interakce náhodně proměnných veličin vstupujících do posudku spolehlivosti a vede k určení pravděpodobnosti poruchy. Takto určená pravděpodobnost je následně porovnána s požadovanou pravděpodobností pro danou konstrukci specifikovanou např. v kontraktu s dodavatelem, v normách nebo jiných předpisech apod.*
Návštěvník uvedl požadovanou mezní pravděpodobnost, která by v našem výpočtu měla být uplatněna. Pohovořili jsme o některých technických podrobnostech takového posudku a dohodli se na tom, že na fakultě zkusíme posoudit vybrané součásti konstrukce z hlediska splnění kritéria předepsané pravděpodobnosti vzniku poruch. Naše jednání bylo přerušeno poté, kdy jsem se dozvěděl, že zadavatel nemá k disposici potřebnou dokumentaci, kterou jsem požadoval jako výchozí podklad při posuzování spolehlivosti. Návštěvník mi sdělil, že dokumentaci asi odvezl dodavatel konstrukce po dokončení montáže. Dohodli jsme se, že se návštěvník pokusí dokumentaci získat, a splnit tak nezbytné předpoklady pro vypracování posudku. Čas ubíhal a návštěvník se neozýval.
Po několika měsících jsme se náhodou setkali na konferenci. Dozvěděl jsem se, že posudek spolehlivosti už vypracoval na základě „moderních metod“ znalec v Praze s tím, že nepotřeboval dokumentaci konstrukcí a ani nebylo potřebné provádět pravděpodobnostní rozbor velkého množství náhodně proměnných vstupních veličin. Další podrobnosti posudku mi dotyčný nechtěl prozradit, třebaže jsem naléhal, neboť o takovém průkazu spolehlivosti jsem nikdy neslyšel ani doma ani v zahraničí. Nedovedu si dodnes představit, že by k posouzení vysoce exponovaných konstrukcí v jaderné elektrárně stačila jenom zběžná prohlídka. K poučení zainteresovaných odborníků i technické veřejnosti by bylo vhodné takto provedený znalecký posudek zveřejnit.
V současnosti probíhají jednání o stavbě druhé části temelínské elektrárny. Bylo by vhodné seznámit se jak s kritérii, kterým budou muset dodané konstrukce vyhovovat při dlouhodobém velice náročném provozu, tak i s metodami a postupy, které budou při posuzování spolehlivosti těchto konstrukcí aplikovány.
* Podrobnější informace a množství rozmanitých příkladů aplikace metody SBRA lze nalézt na www.sbra-anthill.com.