Jaký byl vývoj cen stavebních prací z oceli?

• Foto

K hlavním vnějším vlivům pro odhady cen práce z oceli jsou ceny vstupů a pak mimořádný vliv, nyní tedy krize. Obě okolnosti modifikují průběžně ceny ve stavebnictví, strojírenství, v automobilovém průmyslu.

CENY VSTUPŮ
Pozvolný vývoj cen ocelí pro strojírenství a ocelové konstrukce ve stavebnictví dostal patrný zásah během roku 2004. Nebylo to tehdy nic neočekávaného, protože ceny zvedá ve vyrovnané, nezadlužené ekonomice světová poptávka. A ta po rudě a oceli v tomto období stoupala zásluhou rostoucích asijských ekonomik, Číny a Indie. Proč by pak ceny při tomto zájmu, při přebíjející se poptávce utěšeně nekynuly jak těsto na vánočku? Roční poptávka na světě po rudě se před krizí pohybovala kolem 600 milionů tun (světové zásoby činí asi 800 miliard tun rudy, v níž by mohlo být asi 230 miliard kovu; dvě třetiny rudy pocházejí na trh z dolů BHP Billiton v Austrálii, z dolů CVRD v Brazílii a z dolů v majetku britsko-amerického Rio Tintó).

Vyšší světová poptávka po oceli se promítla i do trhu s dalšími kovy, s mědí, paladiem a platinou. Časové řady cen kovů na světových trzích vykazují od prosince 2003 do roku 2008 zhruba podobné vektory, lze sledovat závislost. Zdražování oceli zásluhou poptávky bylo výrazné, ale v logice dosavadního vývoje. Dokládalo, že se mění struktura světové spotřeby oceli, mědi, paladia. Sice se jednalo o překvapivé posilování ekonomik třetího světa, ale byly to přirozené změny. Vyplývaly ze vztahu nabídky a poptávky. Nejednalo se o katastrofické proměny a pády. Během let 2003, 2004 a 2005 převýšily ceny stavebních prací z ocelí průměr za stavební práce asi o 25 %, v průměru asi o 7,8 % ročně během těchto tří let.

Poptávka přechodně zmírnila svou sílu a nasávání cen se tedy zmírnilo. V Německu se v srpnu 2009 vyrobilo 3,3 milionu tun oceli, meziročně je to snížení o 26 %. Poptávka klesla, a to při existenci šrotovného na auta, které skončí, pole pro růst cen není. V České republice poptávka také vadne, takže za leden až červenec 2009 se proti stejnému období minulého roku produkce zmenšila o 40 %. Za dobu od ledna do července se vytavilo méně zhruba o 42 %. Cena oceli se na světových burzách jako komodita neuvádí. Obchoduje se měď, olovo, hliník, zlato, paleta feroslitin. Ceny kovů sice nemají stejné absolutní hodnoty, mají někdy blízké trendy. V tabulce dále vývoj cen mědi v Londýně (na LME) za tunu v USD.

Vývoj ceny mědi na světových trzích v USD za tunu od IV/2003 do III/2

Zvýraznili jsme cenu z doby, kdy kulminovala na světových trzích ještě před krizí také cena ropy. V červenci 2008, kdy stál barel ropy přes 140 USD, se za tunu mědi platilo 8.776 USD. Jako povadla cena ropy v roce 2009, sklesly pak, jak vidíme v tabulce i ceny mědi. Podrobněji ukazujeme vývoj cen mědi za tunu v ekvidistantních krocích, po čtrnácti dnech od konce roku 2003 do současnosti v grafu. Odhlédneme-li od absolutní hodnoty, vývoj cen kovů byl podobný, průběh cen oceli měl podobnou směrnici.

MIMOŘÁDNÝ VLIV
Jiného zrna byly ovšem změny v roce 2008, které přešly v krizi. Ta nynější je vynuceným splácením extrémních dluhů, kdy v řadě ekonomik společnost spotřebovávala, co ne vždy potřebovala, a to za peníze, které neměla s fikcí, že život bude tím kvalitnější, čím více statků člověk spotřebuje. Ti, kdož jsou živi z půjčování, nakukali naivům heslo „Nevaž se, odvaž se“. Mentalitu burana pyšnícího se útratou, na kterou nemá, zachytil český lékař v 16. století. „… propustíme vám, abyste byli tak živi a vždycky dlužni byli a nikdá z dluhuov nevycházeli, a to jestliže si jednomu dlužen, vezmi něco a zdluž se druhému a prvnímu zaplať a tak, jak jest přísloví, vyraž klín klínem, až tam všichni ostanú…“ Viníky krize nejsou banky, protože na léčku musí být vedle čižbaře i hejl, který je ochoten se na ni chytit. Viníkem jsou představy společnosti, že k životu je třeba rostoucí spotřeby, a to za každou cenu. Nejbohatší ekonomika světa, aby zaplatila uskutečněné nákupy, které nebyly nutné, musí nyní omezovat nákup základních životních potřeb. Neodebírá tolik jako dříve z Německa, což se nás týká, protože do Německa české firmy vyvážejí. Také česká ekonomika dělá dluh a zbytečně zatěžuje budoucí generaci – současně štědré sociální dávky, budou platit i s úroky naši mladí, protože v kapse současného rozpočtu na ně není. U prvního faktoru podle našeho vymezení lze prokládat matematickou funkci historickými daty a hledat výhled.

O vlivu krize by dělal každý analytik rozbor odlišně. Lze říci, že další vývoj ve známých kolejích může jet dál, až budou uhrazeny dluhy, které společnost udělala. V cestě vznikla průrva. Pokračovat bude možné po jejím překlenutí, přičemž nevíme, zdali se společnost rozhodne (v rozpočtu) splácet málo a dlouho nebo splácet více a kratší dobu, zdali zastaví zadlužování nebo bude štědře rozdávat voličům a dělat dluhy nezodpovědně dál. Za situace, kdy není otázkou pro ekonoma, jak se bude splácet, už nestačí prokládat historii matematickou funkcí.

Krize není všeničivé tornádo. Pouze logicky ukázala, že dosavadní poptávka (někdy po nemovitostech) byla Potěmkinovou vesnicí. Zjevila, že kupec neměl tolik, jak se kasal. Žádá se placení, nic překvapujícího. Do krize mohli dodavatelé ropy do USA žádat za barel (158,987 litrů) v polovině roku 2008 až 140 USD. Kupující je dávali, i když náklady na ropu nebyly vyšší než 30 USD na barel. Jakmile začala krize, z ceny ropy odlétal zisk, cena ropy padala tak, až v menších arabských státech pohrozili ukončením těžby. Krize nemění základní situaci na trhu mezi nabízejícím a poptávajícím. Jen někdy prozradila, jaké vztahy mezi nabídkou a poptávkou měly být a korekci doznal i trh s rudami a ocelí.

Prognóza cen stavebních prací stejně jako objemu stavebních materiálů, strojů musí brát ohled jak na dosavadní trendy, tak přihlížet na krizi. Jedná se vlastně o umění sledovat faktory vývoje. V teorii spojení racionalních a iracionálních tendencí popsal vynikajícím způsobem R. Hindls. Názory na současný stav a odhady dalšího vývoje se různí, vyvíjejí se. V práci Strategie stavebnictví do roku 2015 Svazu podnikatelů ve stavebnictví a ÚRS se odhadovala v roce 2007 „zásoba“ stavebních prací. Narůstání cen oceli, které probíhalo bouřlivě již v roce 2004, se nepovažovalo za problém a o možnostech krize se zde nepsalo. Po vzniku problémů odhadoval Václav Matyáš, prezident Svazu podnikatelů ve stavebnictví vývoj, jeho trvání. „… zlom klesajícího trendu předpověděl v horizontu 1–2 let…“ (Konstrukce 1/2009 str. 6.) Hlavní ekonom OECD Jorgen Elmeskov má nyní v srpnu 2009 jaře za to, že již přichází oživení a vše bude dobré. V pololetní zprávě OECD se píše, že ekonomiky USA, Eurozóny se vracejí k hospodářskému růstu. V prognóze OECD stojí, že v celoročním záběru dojde v zemích G 7 k ekonomickému růstu o 1,2 %. Duhovými barvami sálá výhled pro Německo, což nás jako exportéry do Němec jistě potěší: mezikvartální vzestup německé ekonomiky v třetím čtvrtletí 2009 má prý být 4,2 %, v poslední čtvrtce roku o 1,8 %. Vedle Elmeskova je optimistou také Jean-Claude Trichet, prezident Evropské centrální banky. Tyto výhledy vidí krizi graficky, jako velké písmeno V.

Graf 2 – Cena stavebních prací za (kód 110) svařovanou a šroubovanou nosnou ocelovou
konstrukci budov pro průmysl a skladování v Kč za tunu (dle ČSÚ a autorovy výpočty).

Skeptici uvádějí, že by se ale také mohlo jednat o W, totiž že po krátkém oživení by se mohla krize vrátit. Berme výhradu tak, že vyrovnávání dopadů krize může být vleklé. Ani optimisté pak netají, že zaměstnanost bude dál špatná jako nyní, podle mého i v České republice. A není nijak jisté, zdali banky, které ve své lačnosti po zisku promrhaly beztrestně vklady jedněch půjčkami insolventní klientele, se budou chovat jinak než dosud. Pokud by byly tyto odhady ekonomiky úspěšné a v Německu se ekonomická situace skutečně lepšila, mohla by poptávka ceny opět zvedat.

V druhé půli roku 2010 by mohly trendy cen, zakázek a objemů stavebních prací v členění podle CZ – CC v České republice navázat na dosavadní trendy z roku 2007. Premiér Jan Fischer v září uvedl, že česká ekonomika by mohla v roce 2010 stoupnout o 0,3 až 0,5 %.

VÝVOJ CEN STAVEBNÍCH PRACÍ Z OCELI
Dosavadní vývoj cen stavebních prací s ocelí v ČR odrážel vlnění světových cen oceli, kopíroval světovou poptávku. I nyní odpovídá situaci na trhu. V další tabulce uvádíme historickou řadu, data jsme přebrali z ČSÚ. Jedná se o průměrné hodnoty, v krajích váznou ceny pod tímto průměrem. Například ve 4. kvartálu 2007 činila průměrná cena stavební práce na šroubované ocelové kovové konstrukce v průměru 54.646,47 Kč za tunu díla. Medián (hodnota prvku na polovině vzestupně uspořádané řady) ceny doznal výše jen 53.600 Kč za tunu. Takže cena poloviny uvedených prací v ČR vázla na úrovni 98 % průměrné ceny nebo stála méně. Z historických řad, samozřejmě podrobnějších, se vychází při výhledu cen, s ohledem na další faktory. Před tabulkou s příkladem takové řady jako základu prognózy je v legendě popis práce.

Z dosavadního vývoje objemu prací dále sestavujeme vedle cen hlavně výhled objemu stavebních prací, umístitelných na trhu, podle CZ-CC (Classification of Type sof Construction) stavebnictví nebo jiných komodit, které se dají na trhu v ČR prodat. Kvantifikujeme takový výhled u stavebních činností ve specifikaci podle 40 druhů stavebních prací (například bytové budovy, budovy pro průmysl, dálnice, komunikace, energetická vedení atd.) ve stálých a běžných cenách nyní do roku 2012. Hlavní je výpočet kupní síly, nelze, jak marketingáři často dělají, jen navázat na dosavadní údaje o produkci.

Připomeňme, že v roce 2004 byla stavební produkce ovlivněna změnou daně z přidané hodnoty a úsilím firem, které tehdy soustředily z taktických důvodů pozornost na duben. Tehdy docílily meziročního zvýšení produkce o 61,6 %. Stavební firmy si byly vědomy změny daně z přidané hodnoty – a již od června 2003 stavební výroba rostla soustavně více než o 10 % v meziročním srovnání. V dubnu 2004 došlo k růstu o více než 61 %. Firmy využívaly posledních měsíců sazby s 5 % daně z přidané hodnoty. Do září pak firmy doháněly práce, které již vyfakturovaly. V grafu dále jedna z alternativ odhadu cen stavebních prací s ocelí koncem roku 2009.

ZDROJE INFORMACÍ:

• Cikánek, Stavitel č. 7–8/2009
• ČSÚ, Indexy cen stavebních prací 2000–2009
• ČSÚ, Stavební výroba v roce 2007, 2008
• Financial Times 3. Dec 2008
• Kolár, Frantové a Grobiáni, ČSAV 1959, str. 25
• Konstrukce 1/2009 str. 6

Prices for steel construction works
The article deals with forecasting the development of steel prices and steel construction works prices. The main external impacts on price estimation for steel works are the prices of inputs and then extraordinary impacts, now it is the crisis. Both circumstances modify continuous prices in civil engineering, engineering and automotive industry.

Autor

• Mgr. Ing. Cikánek Milan