„Informovanost i zájem o BIM rostou rok od roku řádově,“

Začátkem listopadu 2016 schválila Vláda ČR pod č. j. 1353/16 usnesení „Význam metody BIM (Building Information Modelling) pro stavební praxi v České republice a návrh dalšího postupu pro její zavedení“, jehož předkladatelem byl ministr průmyslu a obchodu. Co konkrétního bude v ČR v oblasti BIM následovat? Jaké konkrétní návrhy zavádění BIM ministerstvo uvažuje realizovat v praxi?
To je spíše otázka na ministerstvo průmyslu a obchodu. My se s kolegy z CZ BIM snažíme spolupracovat s ministerstvem na přípravě materiálu pro vládu. Obsahem dokumentu budou jednotlivé postupné kroky zavádění BIM.

Čekají povinné změny pouze projektanty nebo i jiné profese?
Problematika BIM se týká všech zúčastněných na procesu výstavby a provozu budov, včetně výroby materiálů a výrobků pro stavby. Výhledově bychom rádi digitalizovali i veřejnoprávní projednání staveb.

Asi nejvíce zkušeností s BIM mají v ČR architekti a projektanti. Další vlaštovky zaznamenáváme například u dodavatelů opláštění nebo facility managerů, kteří s BIMem začínají pracovat rovněž více. Jaké je podle Vás obecné povědomí o možnostech BIM mezi odbornou veřejností?
My se pohybujeme především mezi firmami a investory, kteří BIM znají a vědí, co očekávat a požadovat. Vídáme se na projektech, konferencích atd. Dá se tedy říci, že žijeme v jakési BIM bublině. Dle průzkumů, které byly zpracovány napříč trhem, to tak slavné není a je před námi i spoustu práce v oblasti osvěty. Nicméně i podle účasti na konferencích se dá říci, že informovanost i zájem rostou rok od roku řádově.

Co brání BIM v ČR masivnějšímu rozvoji?
Jednotná pravidla a málo ochoty změnit zavedený způsob práce. Dnes se většina firem dívá na data pouze ze svého úhlu pohledu. Ve chvíli, kdy budeme mít jednotnou strukturu dat, přijde etapa, kdy budeme řešit optimalizaci jednotlivých procesů (činností). Digitalizace stavebnictví je jednak o samotných datech, ale hlavně o práci s nimi. O změny v dodavatelských systémech atd. Až budeme v této etapě, tak teprve tehdy se začnou ukazovat benefity BIM.

Je tedy docela možné, že v blízké době BIM může zcela nahradit klasickou papírovou formu přípravy a následného provozu projektu?
K tomu určitě dojde. Tak jako dnes pro komunikaci nepoužíváme telegramy a dopisy, ale emaily a pdf dokumenty, budeme ve stavebnictví používat elektronickou formu dokumentace. Tou elektronickou formou bude například ifc, obdoba pdf v oblasti BIM.

Každá mince má dvě strany. Má BIM kromě přínosů rovněž nějaká negativa, o kterých se příliš nemluví? Je například zneužitelný? Má nějaká kapacitní omezení?
Největším problémem BIM je jeho neuchopitelnost, to že zasahuje všechny oblasti od přípravy staveb, veřejnoprávního projednání, výběrových řízení, výstavby a provozu stavby. Každý ze zúčastněných vidí BIM někde jinde. BIM samozřejmě zasahuje i do celé problematiky „smart city“. Největší a asi jediné „kapacitní“ omezení je v lidech, v jejich ochotě pracovat jinak, v otevřenosti k diskuzi a ke snaze najít nejlepší způsob, jak digitálně pracovat.

Můžete čtenářům blíže představit aplikaci BIM.Point?
Když jsme přesvědčovali naše klienty o užitečnosti přípravy projektů v BIM o výhodách, které jim to přinese zejména v provozu staveb, žádali nás o doporučení softwaru, který mohou využít. Doporučili jsme jim celou radu programů určených pro facility management. Nicméně i poměrně velkým klientům připadala tato řešení zbytečně velká a drahá. Chtěli software, který jim umožní využívat BIM model, bude bez instalace, bez nutnosti určit, kdo ve firmě s tímto nástrojem bude pracovat, bude na open BIM řešení a umožní jim vést si nad modelem vlastní databázi informací. Tak jsme pro ně takový software vytvořili.

BIM.Point je web, cloudový nástroj, k jeho používání stačí běžný web prohlížeč (Microsoft Explorer, Chrome). Umožňuje tabulkový přístup k veškerým informacím v BIM modelu. Informace je možné třídit, vyhledávat, exportovat. BIM.Point má širokou podporu pro práci s přílohami, umožňuje vytvářet vlastní databázi tvořenou přílohami (revizními zprávami, protokoly apod.). Další předností BIM. Pointu je i možnost uložení vlastních nastavení a široká možnost personalizace. Pro naše klienty je také důležité mít řešení založené na open BIM technologii.

Jaká je v případě zájmu stavební firmy finanční náročnost implementace, správy a provozu BIM?
To je velice těžká otázka. Záleží plně na rozhodnutí firmy, do jaké míry chce digitalizovat jednotlivé procesy. Jak moc chce BIM využívat a v jakých oblastech. Nicméně nejdražší a nejtěžší je práce s lidmi a jejich ochota učit se nové postupy. Chuť přemýšlet nad tím, jak svou práci zlepšit, je základ implementace BIM. Naše zkušenost je podobná jako zkušenosti kolegů ze zahraničí. Pokud chci efektivně začít, je potřeba vystřelit ze startovní pistole a změnu realizovat v celé firmě najednou. Jiné postupy jsou delší a bolestivější.

Autor

• Bc. Fejfar Vítězslav