„I přes složitost situace na trhu s ocelí jsme prostě cítili, že špičkový hokej potřebuje špičkové zázemí. Tuto investici si region zaslouží,“

• Foto

Po absolvování gymnázia v Českém Těšíně vystudoval na VUT Brno obor telekomunikace. Od roku 1983, kdy svá vysokoškolská studia ukončil, pracuje až na krátkou přestávku v letech 1993–96 v Třineckých železárnách (TŽ). Svou pracovní kariéru v nich zahájil jako asistent oddělení Měření a regulace tehdejšího třineckého závodu Energetika. Postupně působil jako projektant automatizace výroby, vedoucí obchodního úseku firemní dodavatelské divize, posléze byl ředitelem dceřiné společnosti Inženýring, a. s., která vznikla organizačním vyčleněním dodavatelské divize TŽ. V roce 2000 se stal členem představenstva TŽ a ředitelem pro rozvoj systému řízení. V letech 2007 – 2011 zastával funkci invenčního ředitele. Od počátku roku 2012 je předsedou představenstva a generálním ředitelem TŽ. Má bohaté zkušenosti s řízením největších investičních projektů v TŽ, s řízením dceřiných společností ve skupině TŽ i s rozvíjením řídicích systémů.

Je ženatý, má dvě, dnes již dospělé děti. Mezi jeho záliby patří sport, zejména nohejbal, cyklistika a lyžování a dále také ochotnické divadlo, pro které napsal se svou ženou několik her. Zajímá se o architekturu a také rád cestuje. Je dlouholetým funkcionářem hokejového klubu HC Oceláři Třinec. V současnosti zastává post viceprezidenta klubu.

Pane řediteli, kde a kdy vlastně vznikla prvotní myšlenka výstavby arény?
Nápad vznikl myslím před pár lety v rámci utkání play off v Liberci. S Jánem Moderem jsme obdivovali místní novou halu. Pamatuji si, že řekl asi toto: „Něco takového pro naše hokejisty a hlavně fanoušky postavíme v Třinci.“ Definitivní rozhodnutí zpracovat projekt pak dala Dozorčí rada Skupiny Třinecké železárny – Moravia Steel (TŽ – MS).

Poté jste museli hledat místo.
Nabízely se nám pozemky na okraji města směrem na Frýdek‑Místek a Ostravu, ale lokalizace nakonec vyšla z našeho přání, aby stadion zůstal ve městě, aby do něj mohli lidé přijít třeba i pěšky.

Část projektu WERK ARENY je financována z dotace, přesto jste museli jako soukromý subjekt podnikající v docela složité situaci na trhu s ocelí investovat nemalé finance.
Máte pravdu, že situace v ocelářské branži není snadná, zvláště pak v Evropě. Snažíme se maximálně využít našich kapacit, což se nám díky vysoké flexibilitě daří. Je to důsledek naší akviziční politiky z let minulých, kdy jsme rozšířili své možnosti směrem k vyšší přidané hodnotě produktů a zapojili jsme se aktivněji do tvorby výrobkových řetězců.

I přes složitost situace na trhu s ocelí jsme prostě cítili, že špičkový hokej potřebuje špičkové zázemí. Tuto investici si region zaslouží. Stávající hala nevyhovovala ani technicky, ani architektonicky, ani investice by situaci významně nevylepšily. Naši hokejisté i fanoušci potřebovali skokovou změnu.

Výstavbu nové Arény si vynutily i další okolnosti. Hokejový klub má nyní téměř 300 mladých hokejistů od juniorky po přípravku. Potřebujeme pro ně zázemí. Vedle nové Arény i proto příští rok začneme stavět tréninkovou, kompletně zastřešenou halu o rozměrech 40 × 80 metrů.

O situaci na trhu jste již hovořil, do toho například poplatky za OZE… Prý až 60 % čistého zisku hutí jde na podporu obnovitelných zdrojů.
Ano, toto číslo myslím odpovídá situaci celého hutnictví v minulých letech. Jaký konečný zisk zaznamenáme v tomto roce, zatím přesně nevíme. Ocelářský trh je silně ovlivněn cenou za komodity a ty se mohou měnit. Nicméně Třinecké železárny v letošním roce zaplatí za podporu obnovitelných zdrojů 400 milionů korun.

Bylo složité získat dotaci?
Spolupracovali jsme úzce s Jarmilou Šagátovou, ředitelkou společnosti KAZUIST což je místní třinecká firma, která je specializovanou poradenskou společností působící v oblasti podpory podnikání a dotačního managementu. Úzká byla i spolupráce s městem Třinec. Místo, na kterém leží aréna, sousedí s prostorem, které bylo revitalizováno jako tzv. brownfield a bude využito nově jako parkoviště. Tato akce, stejně jako WERK ARENA byla podpořena dotací z Regionálního operačního programu NUTS Moravskoslezsko.

O chod Arény se bude starat 30 zaměstnanců, což je nárůst o 15 osob oproti stávajícímu stavu. Splníme tím další podmínku získání dotace. Dát práci dalším lidem.

Zbývající část je pokrytá úvěrem u banky?
Nikoliv, to jsou čistě finance Skupiny TŽ – MS.

Hovořil jste, že myšlenka se zrodila v Liberci. Bude tedy aréna v Třinci kopií libereckého stadionu?
Naše aréna je svým způsobem unikátním dílem. Hodně jsme vycházeli ze zkušeností těch, kteří v poslední době postavili nové haly. Chtěli jsme, aby byli diváci co nejblíže ledové ploše, tomu odpovídá i sklon tribun. Poučili jsme se s drobných chyb, které vyvstaly na povrch v rámci výstavby jiných arén. Třeba v Liberci je první řada sedadel tak nízko, že diváci musí téměř stát, aby na led viděli. Na místo toho jsou nyní v první řadě vidět reklamy. My budeme mít pro reklamu vyčleněný celý mantinel. Jako první klub v republice bude plocha mantinelu pokrytá led osvětlením s měnící se reklamou, což nám nabízí nebývalé možnosti reklamních ploch. I proto zachováme tradici a ledová plocha bude bez reklam.

Předpokládám, že jste diskutovali jak s hokejisty, tak s fanoušky některé detaily.
Hokejisté měli své požadavky k šířce plochy, osvětlení, uspořádání šaten nebo k zázemí pro trénink a regeneraci. Zástupci fanoušků zase řešili místo „kotle“, který umožní, aby skalní příznivci nemuseli sedět. Fanoušci taktéž jistě ocení, že konstrukce střechy umožní z každého místa arény sledovat hokej bez toho, aby byl výhled čímkoliv rušen.

Stavební firmy a dodavatelé se v současné době předhánějí v nízké ceně, toto je důsledek krize na stavebním trhu. Co ale kvalita prací?
Samozřejmě že tak obrovská stavba s sebou nese komplikace, ale pro nás je důležité, že problémy řeší generální zhotovitel promptně a k naší plné spokojenosti. Výhodou je i to, že společnost Syner má asi největší zkušenosti z výstavby arén v Česku. Vždyť stavěli halu v Liberci nebo Karlových Varech. Oceňujeme rovněž fakt, že se na výstavbě podílejí jako subdodavatelé také regionální firmy. Myslím, že jde o více než 30 % objemu zakázky.

V další fázi realizace arény bude podíl regionálních firem logicky klesat. Ve Slezsku výrobci led osvětlení, technologií chlazení nebo sedadel nejsou. Zůstanou ale místní montážní firmy. Výjimkou v oblasti technologií budou například dvě rolby, které jezdí na elektřinu a vyrábí je místní společnost Strojírny a Stavby Třinec (dříve Strojírny Třinec).

Jak bude v aréně vyřešeno vytápění? Počítá se například s nějakou kogenerační jednotkou?
Toto jsme naštěstí nemuseli řešit ani investovat do nějakých zdrojů tepla. Máme výhodu, že se můžeme napojit na horkovod z naší dceřiné společnosti Energetika Třinec. Napojení na tento zdroj tepla je nejefektivnější a nejekonomičtější.

Mění se něco na plánu zahájit hokejovou sezónu příští rok?
Zatím vše naznačuje, že zahájení sezóny 2014/2015 proběhne podle předpokladů již v nové Aréně. Slavnostní otevření arény je v plánu první zářijový víkend, kdy zde oslavíme jednak 175leté výročí založení třinecké hutě, ale uskuteční se zde tradiční akce – Královna ocel, kdy oceníme naše nejlepší zaměstnance. U této příležitosti jednáme se známým hudebním producentem Leszkem Wronkou o tom, že by součástí slavnostního otevření byl i hudební projekt „Olza“.

Již dnes víme, že WERK ARENA bude plně kapacitně využitá. Mimo mistrovská utkání zde hodláme pořádat mezinárodní turnaje, možná i utkání reprezentace. Máme zájem zde hostit významné sportovní akce, například atletický závod Beskydská laťka. 

Autor

• Ing. Cieslar Stanislav