Evropská normalizace je a bude silnou stránkou Evropy

• Foto

Základními body rozhovoru bylo:

• zdůraznění pozitivního příspěvku technické normalizace k růstu hospodářské konkurenceschopnosti a zaměstnanosti EU, což je centrální téma EU,
• zvýšení potřeby zapojení malých a středních podniků do tvorby technických norem,
• výraznější zviditelnění strategického významu technické normalizace pro hospodářství a veřejný sektor a uplatnění se na současných i nových trzích.

Na tomto prvním setkání se komisař Verheugen a zástupci evropských normalizačních organizací dohodli na pravidelném dialogu. Představitelé evropských normalizačních organizací CEN, CENELEC a ETSI rovněž zdůraznili nutnost společné koordinace své činnosti tak, aby lépe zprostředkovali potřeby a přínos technické normalizace, ať již přímo či nepřímo, všem uživatelům.

ŠEST OTÁZEK PRO MÍSTOPŘEDSEDU EVROPSKÉ KOMISE GÜNTERA VERHEUGENA

Co je jádrem Vaší politiky týkající se evropské normalizace?
Normalizace je integrální součástí politiky Komise pro zvýšení konkurenceschopnosti podniků, pro odstraňování překážek obchodu a lepší regulaci. Normalizace proto může konkrétně přispět velkou měrou ke znovuzahájení plnění bodů lisabonské strategie, jejímž hlavním cílem je růst hospodářské konkurenceschopnosti a zaměstnanosti v Evropské unii.

Značný počet zákonů se v současné době jednoduše odkazuje na evropské normy, což je pozitivní výsledek zavedení „Nového přístupu“. To považuji za vynikající příklad lepší regulace, která je i jednou z mých politických priorit. Nechceme, aby legislativa byla zatížena nadbytečnými technickými podrobnostmi, chceme zaručit určitou pružnost. Evropské normy se mohou snadněji přizpůsobit, jsou prověřeny technologickým vývojem a poskytují, díky tomu, že jsou založeny na konsensu, efektivní a společně přijaté podklady. Komise se zavázala zintenzivnit využití technické normalizace v podpoře evropské legislativy a politiky.

Co je, podle Vašeho názoru, dosud největším úspěchem evropské normalizace?
Nemyslím si, že by se úspěch evropské normalizace týkal pouze jedné oblasti. Existuje jich řada. Za hlavní úspěch považuji, že současně s legislativou „Nového přístupu“ došlo ke všeobecnému posunu normalizace z národní úrovně na úroveň evropskou. Zatímco před patnácti léty přibližně 80 % všech norem bylo vypracováno na národní úrovni, dnes je 90 % všech norem vypracováváno na úrovni evropské nebo mezinárodní. Jako konkrétní příklad mi dovolte uvést Globální systém pro mobilní komunikaci (GSM), který se stal světovým úspěchem sloužícím více než jedné miliardě lidí ve více než 200 zemí. To je důkaz, že evropská normalizace je klíčem k úspěšnému zavádění nových technologií, stimuluje inovaci a v neposlední řadě nabízí ohromné možnosti zlepšení našeho každodenního života.

Jak vidíte vztah mezi Evropskou komisí a evropskými normalizačními organizacemi v současnosti a v budoucnosti?
Vztahy mezi Evropskou komisí a třemi evropskými normalizačními organizacemi CEN, CENELEC a ETSI jsou charakterizovány jedním slovem: Partnerství. To znamená, že Evropská komise podporuje evropské normalizační činnosti a evropské normalizační organizace podporují cíle politiky EU. Jsem přesvědčen, že náš budoucí vztah poroste s nadcházející integrací normalizačních principů do evropské legislativy.

V jakých oblastech bude, podle Vašeho názoru, normalizace činná v nadcházejících letech?
Normy mohou zlepšit fungování vnitřního trhu EU, který nyní zahrnuje 25 zemí a 450 milionů lidí. Normalizační oblast má ohromný potenciál. V oblasti bezpečnosti, která je těsně spjata s obranou, by měla být dána priorita ochraně infrastruktury, přístrojům pro včasné varování, dekontaminaci a nesmíme zapomenout na boj proti mezinárodnímu organizovanému zločinu. V oblasti nanotechnologií může normalizace přispět k podpoře širokého zavádění těchto technologií a ke stimulaci inovací.

Jaké pozice může zaujmout evropská normalizace v budoucnosti?
CEN, CENELEC a ETSI byly úspěšnými organizacemi ve vytváření potřebných synergií spoluprací a koordinací svých četných činností. Velmi vítám jejich projekt vypracovat společnou normalizační strategii, včetně podpory viditelnosti evropské normalizace uvnitř a vně Evropské unie. Komise tyto činnosti velmi podporuje. Rovněž je potřebné zvýšit a zefektivnit spolupráci mezi evropskou a mezinárodní normalizací. Globální obchod bude nadále vzrůstat a společné normy na mezinárodní úrovni budou přispívat k odstraňování překážek obchodu. Proto potřebujeme zlepšit spolupráci mezi evropskými normalizačními organizacemi a jejich mezinárodními protějšky.

Dovolte mi, abych se zmínil o dalším bodu. Rychle pokračující konvergence technologií, například v oblastech informačních a komunikačních technologií, se musí rovněž v normalizaci odrazit. Neměly by existovat organizační nebo procedurální zábrany, které by tento proces zadržely.

Jaké jsou hlavní překážky normalizace v nadcházejících letech?
Normalizace sleduje přístup „odspodu nahoru“. Je to záležitost samoregulace ovlivněné průmyslovými a společenskými zainteresovanými stranami. Zdá se však, že řadě z nich, zejména malým a středním společnostem, nejsou vždy výhody norem známy. Je proto zapotřebí, aby bylo normalizačním činnostem v oblasti nových technologií lépe rozuměno, aby povědomí a znalosti o nich bylo na vyšší úrovni tak, aby se zájem zainteresovaných stran o technickou normalizaci zvýšil.

Expanse normalizačních činností do netradičních oblastí vyžaduje dobré fungování evropského normalizačního systému. Potřebujeme přesvědčit průmyslové a obchodní strany, včetně malých a středních podniků, o strategických přínosech normalizace pro konkurenceschopnost evropské ekonomie jako takové. Je nutné zvýšit úsilí evropských normalizačních organizací s cílem zviditelnit a zdůraznit přednosti evropské normalizace nejen v Evropě, ale na celém světě.

Autor

• (red)