„Eurokódy pokrývají celou problematiku navrhování staveb a žádné vakuum nehrozí,“
Rubrika: Aktuality
tvrdí Ing. Milan Holeček, předseda Úřadu pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví (ÚNMZ).
Ke dni 31. prosince 2008 z rozhodnutí Ministerstva průmyslu a obchodu přestal existovat Český normalizační institut ČNI. Namísto ČNI činnosti z oblasti tvorby a vydávání technických norem zajišťuje Úřad pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví. odařilo se ÚNMZ v plné míře během uplynulého roku nahradit činnost ČNI?
Začlenění činností ČNI do ÚNMZ, tzv. transformace technické normalizace, bylo v krátké době pozitivně přijato odbornou veřejností, neboť na základě priorit stanovených MPO došlo zejména ke zlepšení dostupnosti ČSN a k jejich výraznému zlevnění.
Nová metodika tvorby technických norem nastavila, zjednodušeně řečeno, větší podporu technické práce v návrhových etapách zpracování textu normy, čímž se jednak umožní českým expertům případný zásah do textu připravované normy, jednak se urychlí následné převzetí schváleného evropského nebo mezinárodního dokumentu do soustavy českých technických norem. Tato úprava metodiky tvorby technických norem se projeví v delším horizontu a měla by ve svém důsledku přinést zlepšení srozumitelnosti ČSN, což se týká obsahu, terminologie i kvality překladů do českého jazyka.
Nejširší dopad, co se týče výše uvedených změn, má elektronický přístup do knihovny českých technických norem prostřednictvím internetu, aplikace ČSN online. Levný a rychlý přístup do knihovny aktuálních textů ČSN, příp. dalších normalizačních dokumentů, je pozitivně hodnocen jak individuálními uživateli, tak firmami, svazy nebo profesními sdruženími. Z mého pohledu je ale obdobně “revoluční” i změněná metodika tvorby norem, kde zvláště Centra technické normalizace, jako smluvní partner ÚNMZ, profesně zastupují obor i Českou republiku ve strukturách evropské/mezinárodní normalizace a znamenají významný pokrok nejen v procesu tvorby norem, ale jsou i nástrojem zavádění nových technologií a zdrojem informací o nejnovějších trendech v oboru.
Jaký je Váš názor na rychlost zavádění Eurokódů v ČR?
Především je potřeba uvést, že všechny Eurokódy, tj. soubor 58 norem, jsou již zcela funkčně zavedeny do soustavy ČSN, tzn., že jsou vydány překladem a doplněny národní přílohou. Eurokódy byly postupně zaváděny od roku 2004 a poslední Eurokód pro navrhování hliníkových konstrukcí byl vydán počátkem roku 2009. Při zavádění jsme postupovali podle pokynů a harmonogramu Evropské komise s tím vědomím, že přechodné období, resp. období souběžné platnosti pro zrušení konfliktních národních norem končí 31. března 2010.
Jaký je současný stav zavádění Eurokódů v ČR? Nehrozí po letošním zrušení ČSN vznik nějakého normalizačního vákua?
V ČR jsou všechny Eurokódy zavedeny jako jeden nedílný dokument, tj. text normy spolu s národní přílohou. V Eurokódech je členským zemím ponechána možnost stanovit určité hodnoty na národní úrovni, takže i po zavedení těchto jednotných normativních dokumentů se některé návrhové parametry mohou v jednotlivých státech lišit.
Parametry otevřené pro národní výběr se nazývají Národně stanovené parametry (NSP); jsou to např. specifické geografické nebo klimatické údaje (mapy sněhových a větrných oblastí apod.). Dále jsou na některých místech uváděny alternativní parametry či postupy určené k výběru nebo se doporučuje doplnění národních informací.
Informace o zvolených NSP jsou uvedeny v národní příloze NA, která rovněž uvádí informace o uplatnění informativních příloh, či obsahuje doplňující informace, které uživatelům usnadní používání Eurokódu. Pokud se pro navrhování stavebních konstrukcí nebo jejich částí použijí Eurokódy, musí být vždy použity národně stanovené parametry státu, na jehož území má být stavba umístěna. Je tedy možné říci, že Eurokódy pokrývají celou problematiku navrhování staveb a žádné vakuum nehrozí.
Existují v ČR ještě nějaké ČSN pro navrhování stavebních konstrukcí, které jsou s Eurokódy konfliktní?
V návaznosti na zavedení celého souboru Eurokódů v českém jazyce s národní přílohou bylo nutno řešit používání souboru původních ČSN. Bylo nutné rozhodnout, zda původní, mnoha lety používání prověřené české technické normy mohou být v nějaké formě zachovány. V loňském roce byly dokončeny práce na několika rozborových úkolech, které řešily dopad zavedení Eurokódů na původní ČSN. Na základě toho byly přijaty závěry, zda bude jednotlivá norma zrušena, či revidována a převedena do tzv. zbytkové normy, či bude možné převzít některá ustanovení jako nekonfliktní doplňující informace vložené do národní přílohy příslušného Eurokódu. Týkalo se to především ČSN pro stanovení zatížení konstrukcí a pro navrhování betonových konstrukcí.
Informace o zrušených původních ČSN a o návrzích na zrušení ČSN jsou uveřejňovány ve Věstníku ÚNMZ. Je potřeba, aby odborná veřejnost Věstník sledovala. Ve Věstníku ÚNMZ č. 10/2009 byly oznámeny původní ČSN, které jsou konfliktní s Eurokódy, popř. jsou zastaralé, a jsou proto navrhovány ke zrušení. Tyto normy budou od 1. dubna letošního roku zrušeny, v některých jednotlivých případech se dokončují revize, popř. změny norem.
Jak bude v rámci harmonizace Eurokódů naloženo s Technicko-kvalitativními podmínkami staveb (TKP)?
Předpokládáme, že máte na mysli TKP vydávané Ministerstvem dopravy. Podle našich informací probíhají aktualizace řady TKP, a to mj. i v návaznosti na Eurokódy. Za vydávání TKP však odpovídá Ministerstvo dopravy, proto pro podrobnější informace doporučuji obrátit se na toto ministerstvo.