Estetika opláštění v praxi

Když se rozhlédnu po stále gigantičtějších stavbách ve stále méně nápaditém kabátě, který ale nemá cenu odlišnou (nebo snad jen zanedbatelně) od zajímavějšího, pestřejšího, barevnějšího, estetičtějšího, padne na mě lítost nad vynaloženým úsilím přímých účastníků na stavbě, nad investovanými finančními prostředky, ale hlavně nad okolím, které bude muset tuto stavbu „trpět“ po dobu její životnosti.

Přitom možností řešení opláštění je nyní nepřeberně. Jen by je měl znát architekt a projektant, vyžadovat stavební úřad a akceptovat generální dodavatel.
 

Vývoj se nezadržitelně ubírá dopředu i v této relativně nenápadné oblasti, a proto je nutné o těchto možnostech informovat architekty a projektanty, což se asi zcela nedaří. Na druhé straně je třeba tyto změny a nové nabídky sledovat a podle libosti a vhodnosti je využívat.
Možnosti by se daly rozdělit na dvě základní skupiny: skládané pláště a kompletizované pláště, zejména stěn. (Střechy bych zatím vzhledem k jejich malé pohledové exponovanosti vynechal, i když i zde jsou již k dostání bezešroubové systémy střešních kovových plášťů vysoké estetické úrovně jak pro větší spády střech, tak i pro střechy s malým spádem. O tom ale někdy příště.)

Pláště skládané ze stěnových kazet, minerální tepelné izolace a vnějších plechů – vlnitých, trapézových i fasádních lamel – jsou stále velmi oblíbené, a to hned z několika důvodů: dva hlavní vidím v rychlém uzavření objektu proti povětrnostním vlivům a odložení montáže definitivní fasády na okamžik po dokončení všech zemních prací a někdy i komunikací, čímž se výrazně eliminuje možnost poškození fasády a následný požadavek na její (rychlou) výměnu, a dále v možnosti použití těchto kazet v horizontálním položení i pro vzdálenost sloupů přes 7 m bez paždíků.
 

Mezi další plusy patří větší tloušťka plechu obou povrchů (0,75–0,88 mm u kazet místo 0,5 mm u sendvičů v interiéru, 0,63– 0,75 mm místo 0,5–0,6 mm v exteriéru), možnost skrytí výztuh oken a dveří (ne vrat) do stěnových kazet, výlučně minerální izolace a menší nasazení velké mechanizace – jeřábů.

Technicky (zejména akusticky, ale i tepelně a požárně) je tato skupina opláštění naprosto srovnatelná s kompletizovanými (sendvičovými) fasádami, a to díky poslednímu vývoji, kdy použitím nového systému kazetové stěny, vyvinuté firmami Rockwool, Kovové profily a SFS s pracovním názvem Rockprofil, dochází k systémovému přerušení tepelného (i akustického) mostu. Tím jsou splněny tepelně technické požadavky normy ČSN 73 0540:2002, část 2, a změny Z1:2005. Jedná se de facto o částečně zcela nový systém, u nějž je nutné dodržet provedení montáže zejména ze statických důvodů podle návodu.
 

Příklad využití fasádních lamel

Právě plášť z tenkostěnných kazet nabízí všem účastníkům výstavby od projektanta po dodavatele široké možnosti materiálových a vzhledových návrhů a řešení – od svislé pokládky vnějšího plechu, přes vodorovnou, až po šikmou pod různými úhly včetně jejich kombinace (viz obr. 1), volbu profilace vnějšího plechu od vlnitého přes různě široké a hluboké vnější vlny trapézového plechu, možnost použití esteticky vhodných fasádních lamel pro vnější plášť, až po možnost kombinace barev nejen v pruzích nebo pásech, ale dokonce i v ploše (viz obr. 2).

Samostatnou kapitolu – cenově, ale i kvalitativně vyšší – tvoří fasádní lamely s šířkovou modulací 200 – 250 – 300 – 333 – 400 mm, např. systémy Lamela či Linear, kde je možná volba hladkého nebo mikroprofilovaného povrchu, provedení bez, nebo s čely, možnost bezspárového provedení nebo naopak členění spárami, resp. sdružování bezspárových lamel do větších bloků oddělených spárami.
Pro větší moduly než 400 mm je pak vhodnější užít velkoplošné kovové fasádní kazety KP-Form či Liberta, jejichž vyšší cena je dána zejména větší tloušťkou materiálu (až 1,5 mm) a jiným způsobem výroby.

Zde je nutné jasně říci, že fyzika se ošidit nedá, zejména pak tepelná roztažnost materiálu, v tomto případě kovů, a proto je nutné u všech výše uvedených celokovových systémů počítat s tím, že i přes řádné oddilatování nosné konstrukce, rastru a pláště může vlivem změn teploty den/ noc, osluněná/neosluněná fasáda dojít k rozličnému, i když normovému a nepatrnému vlnění fasády, které však může být viditelné a může být zdrojem diskuzí o provedení díla a jeho estetické hodnotě.

Tento problém je částečně řešen u větších fasádních kazet použitím kompozitních desek typu Alpolic, Alucobond, Reynobond apod. Jedná se o vzájemné spojení dvou hliníkových plechů tl. 0,5 mm (u levnějších výrobců, bohužel, až 0,3 mm) plastem tl. 2–3 mm, které přináší podstatné zvýšení tuhosti materiálu a možnost provedení fasády bez vln a boulení i při větších rozměrech. Cena takové fasády je ovšem oproti zcela plechovým systémům 3–4násobná, při požadavku na požární odolnost pláště i vyšší.

Další zmiňovanou skupinou jsou kompletizované pláště tvořené sendvičovými panely s různými jádry: požárně i akusticky odolnějším minerálními jádry, přes lehká a levná, nicméně tepelně izolačně vhodnější jádra na bázi polyuretanu (PUR), až po stejně lehká, ale požárně odolnější polyuretanová jádra, modifikovaná polyisocyanurátem (PIR).
 

Ukázka použití vlnitého plechu

U této skupiny opláštění jsou hlavními kritérii rychlost a jednoduchost montáže, u vodorovné pokládky sendvičů pak i nižší cena vyvolaná při určité tloušťce materiálu a vzdálenosti sloupů absencí paždíků. Tloušťky plechů jsou obvykle mezi 0,5– 0,6 mm, výjimečně pod i nad tímto intervalem, celková tloušťka pláště je pak u PUR (PIR) panelů poloviční proti minerálním sendvičům nebo skládané kazetové stěně.

I zde se nabízí celá řada řešení, která mohou podstatně ovlivnit estetiku celé stavby. Od pokládky sendvičů (svisle, vodorovně, šikmo), přes kombinaci barevnosti, široké možnosti volby profilace povrchu panelů i jejich šířkové modulace (600, 915, 1 000, 1 100, 1 150 a 1 200), až po rytmizaci.
 

Opláštění haly trapézovým plechem

Při této příležitosti bych rád zmínil možná ne příliš známou variantu úplně hladkých sendvičů, příp. sendvičů s volitelnou profilací tvořenou kombinací široké V-drážky a hladké plochy, obě zpravidla v tloušťce vnějšího plechu 0,7 mm, které pak esteticky de facto nahrazují fasádní kazety z kompozitních desek svou dobrou rovinatostí. Jsou však navíc i tepelně izolační či požárně odolné při jednom montážním kroku.

Aby nabídka estetických aplikací sendvičových panelů byla úplná, je třeba ještě zmínit systém na bázi horizontálně orientovaných minerálních panelů, které mají na svislých řezných plochách integrovaná čela a „rastrují“ fasádu podle šířky sendviče a vzdálenosti sloupů; stejný výrobce nabízí sendvičové panely ve dvou odstínech iridiscentních (opticky proměnlivých) barev – šedo-fialové a šedo-kobaltově modré. Tyto barvy jsou dnes známy spíše z ochranných pruhů na bankovkách nebo automobilů, např. Alfa Romeo 156.

Autor

• Ing. Arch. Kopp Jan