Elipsovité světlíky Grid-Shells v Centru Chodov

• Foto

Může to znít jako klišé, ale základním kamenem byla, a měla by i nadále vždy být, komunikace mezi jednotlivými členy týmu. Počínaje projekčním a konstruktérským týmem, zástupci výroby a montážníky konče. Velice často bývá totiž vzájemné spojení opomíjeno, a to primárně na začátku projektu. Při vyslechnutí zkušených výrobních mistrů se můžete dozvědět, že navržené řešení není praktické a vede k vyšším finančním nákladům v rámci výrobního procesu. Znalý vedoucí montážník zase poradí jak zjednodušit a tím pádem i urychlit instalaci jednotlivých dílců a celé konstrukce. Mozek projektu, pod kterým si stále představuji projekční a konstruktérský tým, by neměl zmíněný základní kámen v podobě komunikace opomíjet, a to minimálně u složitějších projektů. Bez tohoto pomyslného základu se zbytečně vystavuje riziku. Riziku, že jeho práce bude nejenom nekvalitní, ale taky neproveditelná. Popis podoby nekvalitní práce je velice důležitý, protože nemusí představovat jenom vyšší finanční náklady a prodlení v časovém harmonogramu, ale také nutnost brzkého servisu konstrukce nebo reklamaci díla.

Projekt Centra Chodov představoval řadu konstrukcí, ale ve fotogalerii se zaměříme na hlavní světlíky (GRID-SHELLS), které mají elipsovitý půdorys o velikosti 14 × 20 m a vzepětí přes 1,3 m. Fotogalerie s jednoduchým popisem ukazuje, že na zmíněnou komunikaci byl u prezentované konstrukce kladen velký důraz a uvedené nedostatky (vyšší finanční náklady, časové prodlevy) byly poníženy na realistické minimum. Je nutné si přiznat, že se nejednalo o klasickou konstrukci a během práce na prvních částech celkové sestavy jsme dále zjišťovali, že lze provést korekce řešení ku prospěchu výroby a instalace. Fotogalerie tedy představuje zmíněný řetězec od myšlenky návrhu základního detailu až po finální výsledek v podobě realizace světlíku jako celku.

Prvotním problémem bylo propojení šesti nosníků v jednom bodě. Jako nejefektivnější východisko se ukázalo řešení používané včelami při budování jejich hnízd, a to včelí plástev, tedy šestiúhelníková buňka. Jako praktická nástavba řešení buňky byl použit spodní límec, na který se během výroby mohly jednotlivé nosníky jednoduše pokládat a tím pádem i lépe zajistit v požadované poloze. Na jednotlivých buňkách byly vytvořeny i lícovací značky pro správné sestavení a nakresleny šablony pro lepší efektivitu výroby.

Bylo nutné vytvoření sítě podpůrných stojek pro jednotlivé buňky (viz obrázky – podpůrné stojky pro buňky), mezi které se následně vkládaly jednotlivé pruty. Dále byla konstrukce rozdělena na jednotlivé segmenty a jejich propojení bylo řešeno skrytými spoji. Skryté spoje byly navrženy pouze pro montážní stav. Nezbytně nutná byla předmontáž, bez které by se konstrukce nedokázala na stavbě smontovat.

Po předmontáži konstrukce přišla na řadu příprava staveniště, kde bylo nutné vytvořit podpůrné lešení pro montéry tzv. pódia. Následně byly instalovány jednotlivé segmenty a vložené pruty, které propojily části mezi sebou. V průběhu montáže konstrukce byly prováděny kontrolní měření a pozice jednotlivých segmentů nebo vložených prutů se následně korigovala. Závěrem lze říci, že se díky vzájemné spolupráci a komunikaci podařilo vytvořit kvalitní dílo s přidanou hodnotou pro zainteresované v podobě hodnotné zkušenosti a reference. Před prohlídkou fotogalerie mi zbývá už jen poděkovat všem zainteresovaným za výborně odvedenou práci.

Autor

• Ing. Bek Petr