Dům s deštníkem je ze stavebního materiálu zanedbatelné ceny

Nosnou kostru tvoří dřevěný obvodový skelet a zděné jádro. Dřevěná konstrukce je obezděna patnácticentimetrovou zdí z nepálených cihel, která vytváří akumulaci a působí příznivě na mikroklima v interiéru. Vnější vrstva tepelné izolace na obvodovém plášti – oddělená od hliněné zdi parozábranou – je vyskládána z balíků slámy. Dům má být navíc potažen jemnou kovovou sítí, která brání v přístupu hlodavcům, ptákům a šťouralům a která domu dodá technicko-exaktní vzhled. Tato poslední úprava nebyla dosud realizována, protože investor dává přednost úpravě geopolymerizací, tj. postřikem aktivní jílovou směsí, která je schopna petrifikovat povrch slaměných balíků. Sláma má velmi dobré tepelně-izolační vlastnosti, a přitom je stavebním materiálem zanedbatelné ceny – vlastně se takových balíků slámy někde zemědělci sami rádi zbavují. I kdybychom předpokládali, že sláma nebude odolávat povětrnostním podmínkám tak dlouho jako jiné materiály (nebo spíš materiály, chráněné omítkou či obkladem), není problém balíky třeba po pěti letech vyměnit za nové. Zbytek konstrukce zůstane neporušený, protože tepelná izolace s ní není trvale stavebně propojena.

Nad rovnou stropní konstrukcí je sláma navržena ve dvojité (metrové) vrstvě, která dosahuje stejných hodnot tepelného odporu jako půl metru silný polystyren. Samotný dům by neohrozilo, ani kdyby sláma zůstala bez další ochrany (doškové střechy byly v minulosti běžné), ale raději byl nad ní rozevřen ještě „deštník“ z průsvitné fólie. Je zavěšen na komínové těleso, které prochází středem domu. Při projektu byly pro výpočet tepelně-technických vlastností budov použity hodnoty pro slámu jednak z domácích zdrojů, jednak ze zahraničních zkušeností (hlavně v USA). V zahraničních podkladech je udávána tepelná vodivost pro tok tepla kolmo na stébla 0,054 W/m²K a pro tok rovnoběžně se stébly 0,061 W/m²K. Na této konkrétní stavbě byla původní skladba obvodové konstrukce od vnitřního povrchu – suché hliněné cihly – 150 mm + sláma 600 mm. Pro výpočet byla použita vědomě znehodnocená hodnota součinitele tep. vodivosti – 0,09 W/m²K (s ohledem na praktickou vlhkost použité slámy). I tak tepelný odpor uvedené konstrukce byl 6,9 m²K/W (při použití suché slámy – 9,4 m²K/W). V uvedené skladbě tak nedochází ke kondenzaci. Přesto byla do skladby vložena parozábrana, spíše z obav než z nutnosti. Střecha měla obdobné vlastnosti. Vzhledem k tepelným izolacím, pasivnímu využití slunečního záření a orientaci domu lze považovat uvedenou stavbu za nízkoenergetickou až quazi-nulovou. Hodnota potřeby energie na vytápění je kolem 6 kWh/m².

Dům měl být původně přitápěn malým krbem na biomasu (peletky). Jeho cena se však ukázala příliš vysoká (německý výrobce za něj požadoval asi 300.000 korun – v Německu je ovšem rovnou při koupi dotován státem). Je tedy ve velké zimě a při podmračné obloze dotápěn krbovými kamny – pro klid a pohodlí majitele je instalován i malý plynový kotel.

Celý nezkrácený článek si můžete přečíst v čísle 5/2005 časopisu KONSTRUKCE.

Autor

• Ing. Arch. Suske Petr