Dostavba České pojišťovny – fasádní prvky šité na míru

SLOUPKOPŘÍČKOVÁ NEBO BLOKOVÁ?
V prvních fázích realizace opláštění vítězila u architekta sloupkopříčková fasáda, ale protože byl vznesen požadavek na pokračování výstavby i v zimě, přišla v úvahu i myšlenka na aplikaci blokové, elementární fasády. „Investor měl velmi náročné požadavky na dokončení stavby. Vypracovali jsme interní studii proveditelnosti a vzhledem k tomu, že pro investora byl přece jen důležitější termín dokončení než okamžité finanční náklady, šli jsme do toho a začali jednat s architektem a investorem,“ říká Ladislav Trýska, projektový manažer Skanska CZ, který koordinoval výrobu blokových fasádních prvků a vedl na stavbě tým montérů. „Volba blokové fasády byla vzhledem k požadavkům na termíny logickým a správným krokem,“ dodává.

Fasádní element v tzv. transportní posteli

Skanska CZ využila bohatých zkušeností ze stavby v rámci opláštění Kampusu v Brně. A právě v Brně se upevnila dobrá spolupráce s firmou Hueck Hartmann Aluminium, která podpořila rozhodnutí o využití systémového opláštění této firmy i v rámci dostavby České pojišťovny.
Výroba blokových fasád klade větší důraz na kvalitu práce. Důvodem je fakt, že velká část tohoto typu fasády se používá na konkrétní objekt a nese s sebou konkrétní technická specifika. „Elementární fasády nemůže dělat kdekdo, například v garáži. Mnoho firem to prostě neumí, i proto jsou dražší. Vše naopak dává investorovi jistotu, že má zajištěnu záruku kvality,“ vysvětluje L. Trýska a dodává, že podle jeho zkušeností jsou tyto fasády spolehlivější a uživatelsky bezproblémové.
Výroba blokové fasády přesouvá potřebné činnosti v maximální míře do dílny. „Nemusím vám asi popisovat, že ne vždy je kvalita prostředí na staveništích taková, jaká by měla být. Nepořádek může zavinit poškození polotovarů, kvalita prostředí ovlivňuje výkon montážníků, v zimě pak určitě negativně. Ve spěchu poté dochází k selhání lidského faktoru a výsledkem je například netěsnost. Toto u elementární fasády odpadá. Další výhodou je, že není třeba používat fasádní lešení a k uložení stačí jeřáb. V dílně můžeme navíc lépe sledovat montážní postup a pracovat na zlepšení výrobního procesu, eliminovat vady. Pokud se podaří logistika dopravy bloků na staveniště, práce jdou rychle,“ vysvětluje výhody L. Trýska.

Přepravní postel s fasádním elementem

V dílnách Skanska CZ tak probíhá maximální množství prací: strojírenské práce, tmelení, do bloku lze „ukotvit“ i žaluzie a prvky topení a celý takový blok dopravit na staveniště, kde se pak jednotlivé kusy skládají jako domino a usazují do přesné pozice. „V rámci stavby Kampusu se k tomuto efektivnímu řešení nepřistoupilo na 100 %. Samostatně se instalovala bloková fasáda, pak lešení pro keramiku a pro kompozitní fasádní desky. Nyní jsme se toho již nezalekli,“ říká L. Trýska.
Architekt i tak trval na množství tvarových řešení, která bylo nutné dodržet. Bylo nutné zachovat tepelně-technické normy a klást důraz především na řešení rámů, napojení na skla, mezery… A to jsou kritická místa u lehkých obvodových plášťů. Klient chtěl v zimních měsících opláštit celkem 14 000 m² plochy. Realizátoři tak v prvních fázích přesvědčili architekta, který svolil ke změně šířky profilu. Jeden element tak dosahoval 10 m².
„Zdárný průběh podpořilo vzdělání a nadhled architekta, který na naše technické připomínky a doporučení reflektoval. Prošly i detaily, které původně plánoval jinak, ale pochopil logiku věci,“ řekl Milan Zápotocký, jednatel Hueck+Hartmann Aluminium.

Tento kus fasády představuje množství
namontované za jeden den.

Technologie blokových fasád je známá již 20 let. První uplatnění nalezly v USA při výstavbě mrakodrapů. Především v rámci výškových budov a staveb, které chce investor např. velmi rychle „uzavřít“ a třeba zahájit pronájem, mají blokové fasády logickou a jednoznačnou přednost. V rámci České republiky je možné připomenout aplikaci blokových fasád při stavbě budovy bývalého Motokovu v Praze. Dnešní „blokovky“ jsou určitě daleko kvalitnější a samozřejmě reagují na neustálé zvyšování normativních požadavků a akceptují je. „Hliníkové profily se opatřují izolačními hmotami, jejich vlastnosti jsou někde jinde než před pěti deseti lety,“ dodává M. Zápotocký.

Kompletní článek včetně všech fotografií naleznete v časopise Konstrukce 1/2008. Možnost předplatného ZDE.

Autor

• Ing. Cieslar Stanislav