Diagnostika příčin kritického porušení střešních vazníků
Rubrika: Zajímavosti
Od poloviny 90. let 20. století dochází k masivnímu pronikání nadnárodních obchodních řetězců do České republiky, což je spojeno s rychlou výstavbou velkého množství velkoplošných skladových a výrobních objektů. S tím je ovšem spojen stále častější výskyt závažných technologických nedostatků, vzniklých při výrobě stavebních dílců i samotné stavbě. Jeden z podobných případů je názorně uveden v tomto příspěvku.
POPIS KONSTRUKCE A ZJIŠTĚNÝCH PORUCH
Jde o skladovou halu, jejíž střešní vazníky byly řešeny jako plnostěnné nosníky tvaru T, celkové výšky 900 mm, s rozpětím 13,35 m. Nosníky byly na konci uloženy na okovanou botku v úrovni horní pásnice. Smyková oblast vazníků měla být podle projektu vyztužena dvěma šikmými pruty průměr 18 mm, přivařenými k okování úložné části nosníku, a pravidelně rozloženými třmínky průměr 8 mm. Vazníky byly vyrobeny a osazeny na konci roku 1999, skladový objekt, kde byly použity, byl předán do užívání v červenci 2000. Necelý půlrok po uvedení do provozu zjistili pracovníci skladu ve smykové oblasti jednoho z vazníků široké trhliny (o šířce cca 10 mm). Tento vazník byl následně provizorně podepřen ocelovou konstrukcí.
PRŮZKUM KONSTRUKCE A DIAGNOSTIKA PORUCH
Při počáteční prohlídce konstrukce byly zjištěny závažné trhliny u tří z celkového počtu 25 vazníků. Šlo o smykové trhliny šířky 1 - 10 mm. V další fázi bylo u všech vazníků ověřeno krytí dvou prutů šikmé výztuže průměr 18 mm (viz výše) a velikost krytí a rozložení třmínků. K tomu posloužily magnetické indikátory výztuže Profometer 2-4 firmy Proceq. Správnost interpretace tohoto způsobu určení krytí výztuže byla ověřena na zkušebním stendu. Takto bylo prověřeno 36 průřezů, přičemž požadavkům ČSN 73 1201 a ČSN 73 2400 vyhovělo pouze 19 % zkoumaných průřezů. Magnetická kontrola současně naznačila pravděpodobnost fatálních odchylek vyztužení čel vazníků od projektu. Vyvstala nezbytnost použít metodu, která jasně zdokumentuje rozložení výztuže v této oblasti.
Obr. 2 – Výsledky radiografické kontroly ukázaly rozdíl vyztužení oproti projektu.
Obr. 3 – Sanace problémové oblasti ocelovými táhly.
RADIOGRAFICKÁ KONTROLA VÝZTUŽE
Pro detailní určení polohy výztuže v čelech vazníků bylo využito radiografické metody. Jako zdroj záření posloužil radioaktivní zářič Co60 o aktivitě 0,450 TBq, exponováno bylo na filmy Foma Indux D7+Pb. Byla využita tzv. boční projekce, která zaručovala zjištění polohy výztuže ve staticky důležitých částech smykové oblasti. Po vyvolání a vyhodnocení exponovaných filmů v laboratořích Střediska radiační defektoskopie byly zjištěny hrubé odchylky vyztužení od projektovaného stavu. Z pěti radiograficky kontrolovaných průřezů byly ve čtyřech případech zjištěny namísto dvou šikmých prutů čtyři. Příčinu této odchylky se nepodařilo zjistit, pracovníci realizační firmy k tomu měli patrně vážný důvod. V posledním případě, kdy byly ve smykové oblasti pouze dva pruty podle projektu, vykazoval vazník smykovou trhlinu. U dvou nejvíce poškozených vazníků bylo zjištěno, že šikmé pruty výztuže byly posunuty směrem do pole o neuvěřitelných 190 až 220 mm. V jednom případě bylo dokonce na snímcích patrné, že šikmé pruty výztuže byly na konci opatřeny půlkruhovým hákem, ohnutým směrem do pole.
Nezkrácený článek včetně všech obrázků si můžete přečíst v dubnovém čísle 2/2005 časopisu KONSTRUKCE.