Desítky miliard navíc? Ano, na stavebních zakázkách.

Výběrových řízení na stavební zakázky financované z veřejných zdrojů v prvních deseti měsících roku 2013 výrazně přibylo. Oproti srovnatelnému období roku 2012 jich státní instituce vypsaly téměř o polovinu více (2279 soutěží, nárůst o 44,6 procenta) a o 57,9 procenta více než v roce 2011. Jejich počet je úctyhodný, jejich předpokládaná hodnota už tolik ne. Na základě těchto výběrových řízení plánují veřejní investoři mezi dodavatele stavebních prací rozdělit zhruba devadesát miliard korun (89,9 miliardy Kč). To je však téměř o pětinu (20,1 procenta) finančních prostředků méně, než kolik uvolnili na stavby a rekonstrukce v roce 2012. „Příprava podkladů je nezbytnou součástí výběrových řízení. Práce na nich je přitom stejně náročná při soutěžích za stovky milionů jako za milion korun. V loňském roce jsme připravovali největší nabídku na stavbu za 120 milionů korun. Průměrná hodnota nabídek se v naší firmě pohybuje kolem jednoho milionu. Protože se do soutěží hlásí firmy, které do nabídek nekalkulují veškeré náklady - jako jsou mzdy, materiál atd., je pro nás v současné době téměř nemožné nějaké výběrové řízení vyhrát,“ popisuje reálnou situaci na trhu Tomáš Hajič, předseda představenstva, Dálniční stavby Praha a.s.

V prvních deseti měsících roku 2013 zadaly veřejné instituce konkrétním firmám 4,8 tisíce zakázek za 75,6 miliardy korun. Ve srovnání se stejným obdobím roku 2012 se jedná o více než třetinový (36,7 %) nárůst počtu zadaných zakázek. Na tento vývoj měla však značný vliv novela zákona o veřejných zakázkách, která začala platit 1. dubna 2012 a která snížila limit pro povinné zveřejňování stavebních zakázek ve Věstníku veřejných zakázek z šesti milionů na tři. Pokud bychom ale modelově porovnali data při zachování původních limitů, dostaneme už meziroční pokles počtu zadaných stavebních zakázek, a to o 1,7 %.

Pět let trvající propad českého stavebnictví se podepsal i na konečných cenách vysoutěžených stavebních zakázek. Rozdíl (pokles) mezi cenou očekávanou investorem při zahájení výběrového řízení a finální cenou, za kterou byly zakázky v prvních deseti měsících tohoto roku zadány, byl až 30 %. Loňská výběrová řízení byla zadávána průměrně s 22procentním rozdílem. Je otázkou, zda jsou společnosti za tyto ceny schopné nabídnout dostatečně kvalitní práci. „Problémy současného módního trendu úspor a transparentnosti jsou dva. Jednak je to ona snaha zastánců "protikorupční" novely vykázat úspory za každou cenu. Pak se ovšem srovnává nesrovnatelné ("očekávaná" cena vs. vysoutěžená), a tedy ony vykazované úspory jsou potom velmi pochybné. Druhým sporným bodem je právě snaha některých firem získat práci za každou cenu, což pochopitelně vede k podhodnocení a následnému hledání rezerv v prováděném díle. Výsledkem je nejen nekvalitní práce, ale často i záměrné vynechání technologických postupů, případně šetření materiálem. Není třeba zdůrazňovat, co to ve stavebnictví znamená. Zkušenost s nekvalitní prací a následnými reklamacemi máme nyní i u nejmenších zakázek, všude tam, kde se zakázky soutěží. A tvrzení, že se nemusí soutěžit jen na cenu, je lež. Jakékoliv kvalitativní podmínky v zadání jsou vzápětí označeny za diskriminující,“ popisuje současnou situaci při zadávání stavebních zakázek František Chlouba, starosta Rychnova u Jablonce nad Nisou.

Pokud bychom využili dosavadních výsledků k přibližné předpovědi vývoje vypsaných soutěží na stavební práce, tedy pokud bychom odečetli desetinu objemu za ty zakázky, které bývají obvykle zrušené ještě před zadáním (v roce 2013 bylo prozatím takto zrušeno 11 procent objemu zakázek, a v roce 2012 ještě o jedno procento více), a zbylou hodnotu snížili o cca 30 procent (průměrný rozdíl mezi očekávanou cenou při vypsání zakázky a finální cenou, za kterou je zakázka zadána), zjistíme, že i pokud by se podařilo všechna výběrová řízení zrealizovat a zakázky firmám zadat, získají stavbaři z veřejných zakázek vyhlášených v lednu až říjnu 2013 práci v hodnotě za pouze cca 56 miliard korun namísto původně téměř devadesáti miliard vypsaných. „Konkurenční boj o zakázky je velice tvrdý, to dosvědčuje i obrovský propad cen. Je ale potřeba zajistit, aby stejně tak nedošlo k obrovskému propadu kvality stavebních prací, protože u těchto zakázek obzvláště platí „špatně placené, dvakrát placené,“ komentuje současnou situaci Mgr. Adéla Havlová ,místopředsedkyně Komory administrátorů veřejných zakázek.

Autor

• (red)