Děkan FS ČVUT: Statik má větší vliv na zdraví lidí než lékař

Jak jste spokojen s odbornou úrovní nově přijatých studentů v posledních letech?
Já bohužel stále posuzuji úroveň studentů vzhledem k tomu, kdy jsem sám byl studentem. Z tohoto hlediska je průměrná úroveň nižší. Důvody jsou dva. Abychom naplnili tužby politiků o vyšším podílu vysokoškolsky vzdělaných lidí, přijímáme více než trojnásobek studentů než tomu bylo před čtyřiceti lety. Poněvadž intelektuální úroveň národa je téměř neměnná veličina, závěr si snadno učiníte sám. Ke snížení průměrné úrovně studentů došlo i po roce 1989. V politickém systému v tehdejšího Československa nebylo tak špatné vystudovat inženýrskou školu. Uplatnění bylo garantováno a politická příslušnost se vyžadovala jen u špiček. To přivádělo na inženýrské školy řadu vynikajících studentů. Ti se dnes spíše orientují na obecnou ekonomiku a práva. Matematicky nadaní směřují na matematicko-fyzikální fakulty klasických universit a nacházejí výborné uplatnění ve finančním sektoru.

Spolupracujete v této oblasti se středními školami?
K tomu, abychom získali nejlepší studenty z průmyslovek, pořádáme občas setkání s představiteli těchto škol. Pokusíme se dále tyto kontakty zintenzívnit. Obecně bychom měli všechny mladé lidi přesvědčit atraktivními programy magisterského studia v novém systému třístupňového vzdělávání, který v plném rozsahu otevíráme v tomto školním roce.

Uveďte faktory, které ovlivňují negativně mladé lidi k rozhodnutí ke studiu stavebních oborů?
Studium na inženýrské škole je poměrně náročné, neboť je tradičně založeno na hlubším pochopení souvislostí. Zodpovědnost inženýrského povolání je velmi vysoká. Existují analýzy v USA, které dokazují, že statik má větší vliv na bezpečnost života obyvatelstva než lékař. Bohužel finanční ocenění inženýra není výše uvedeným skutečnostem odpovídající.
Nepochybně lákavé na stavebním oboru je, myslím, unikátnost každého stavebního díla. Žádná stavba se bezezbytku neopakuje. Proto říkám, že to je trvalá deviza stavebních oborů, která vždy bude lákat mladé lidi. Pokud nedojde k revoluční změně stavebních materiálů, stavebnictví nebude mít globální charakter. Zůstanou mu lokální specifika a tím veliká volnost. Ve stavebnictví není tak překotný rozvoj technologií jako v elektronice nebo jiných mikro až nanotechnologiích. Stavba jakožto výsledek činnosti stavebního inženýra je velmi dlouhodobou investicí. To vše jsou specifika stavění, která lákají řadu tvůrčích osobností.

Reagujete nějak na předpokládané vývoje v sektoru například rušením nebo otevíráním oborů a kateder?
Rezervy naší společnosti jsou nepochybně v investicích do infrastruktury, které nejsou na potřebné úrovni. Rozvíjet se bude i bytová výstavba. Z toho lze učinit závěr, že není třeba dramaticky měnit strukturu stavební fakulty. Co však je třeba posílit, je výchova manažerských znalostí a dovedností. V nejbližším období se velmi intenzívně zaměříme na tuto oblast. Do diskuse o efektivních změnách se snažíme „zatáhnout“ i průmysl. Výsledky bude ale možné hodnotit až po několika letech.

Sledujete zvýšený zájem firem o studenty ještě v průběhu jejich působení na škole (podniková stipendia)?
Zvýšený zájem o studenty nepochybně existuje s tím, že firmy se dnes nezajímají o lecjaké studenty. Špičkové firmy mají zájem o špičkové absolventy. To je pozitivní novinka. Klíčovou a pionýrskou úlohu zde hrají firmy METROSTAV a SKANSKA, nyní se přidala i SUBTERRA, které organizují soutěže pro studenty. Zájem mezi studenty je o tyto akce velký.
Aby vše nebylo jen na firmách, začínáme vehementněji organizovat motivační akce i na fakultě. Z peněz, které vybereme od studentů, kteří si neúměrně prodlužují studium, budeme vyplácet mimořádná stipendia za vynikající výsledky. Stipendia nebudou jen symbolická. Jsme si vědomi toho, že obraz fakulty vytváří ti nejlepší absolventi. Naším úkolem je motivovat talentované a pracovité studenty, aby výborných absolventů bylo co nejvíce. To ve svém důsledku značně zvýší úroveň znalostí, návyků a dovedností pro vstup do profesního života.

Jak se díváte na údajně očekávaný trend většího uplatnění oceli ve stavebnictví?
Neshledal jsem z dostupných prognóz, že by měl nějak výrazně vzrůst podíl některého konkrétního stavebního materiálu na úkor ostatních. Ostatně proč taky. O tom, jak spolu může splynout v nádherný celek beton a ocel nejlépe hovoří budovaná sportovní hala ve Vysočanech.
Ve světovém stavitelství stále je a ještě dlouho bude nejrozšířenějším materiálem beton. Samozřejmě k tomu, aby architekt ztvárnil svoje představy, využívá všech dostupných materiálů, čili i oceli. Soudím ale, že využití různých materiálů je v výuce dostatečně zastoupeno. Speciální zaměření podle mého soudu nejsou nutná.

Uvažujete, že se ve výuce více zaměříte na tyto oblasti?
Co je ale nutné prohloubit, je výuka technologických postupů. I tradiční materiály se vyvíjejí, mají lepší vlastnosti, ale vyžadují i lepší dodržování výrobních a konstrukčních technologií. Jinak je třeba si uvědomit to, co jsem už říkal. Stavebnictví musí zajišťovat především veřejnou infrastrukturu, což se děje ve všech vyspělých státech. A nejde jen silnice, dálnice a mosty. K tomu čím dále tím víc přispívají i podzemní stavby čili tunely, garáže a podobně. K tomu je třeba přidat všechny typy vodohospodářských staveb. Tyto stavby nejsou tak na očích veřejnosti jako Sazka Arena, ale příroda nám v posledních letech dala jasně na srozuměnou, s jakou silou máme tu čest. Vše bude proto třeba v budoucnu více sladit s přírodou. Pojem trvale udržitelného rozvoje již není jen ozdoba politického projevu. Je třeba šetřit energií a na nově budované konstrukce nahlížet z pohledu celého životního cyklu, tedy i konečné recyklace. To vše je musíme zakomponovat do výuky stavebního inženýra. Stavební inženýrství není jen konstrukce. Je to komplexní dílo, které, má-li se prosadit, musí být přesvědčivě posazeno do ekonomického, právního a životního prostředí. A na to dosud naši absolventi nebyli připravováni.

Děkuji za rozhovor.

Autor

• Ing. Cieslar Stanislav