Co tedy s tou pravděpodobností?
Rubrika: Projektování
Před nedávnem jsem si v časopise se zájmem přečetl podnětný článek prof. M. Tichého „Co s tou pravděpodobností?“, v němž autor konstatuje nezájem většiny odborné veřejnosti o pravděpodobnostní metody navrhování a posuzování spolehlivosti stavebních konstrukcí.
Pravděpodobnost a náhodnost jsou zvláštní pojmy. S náhodnými jevy se lidé setkávají odpradávna, přesto je pojem pravděpodobnosti a náhodnosti pro mnohé obtížně pochopitelný. Jako náhodné leckdo označuje jevy, které neumí předvídat, a kterými se proto nemá smysl zabývat. Jiní interpretují náhodné jevy osudově, jak dokládá například tvrzení, že náhoda je pseudonym, který používá Bůh, když nechce vystupovat pod svým jménem. I matematici se soustavně začali pravděpodobností zabývat poměrně nedávno. Základy teorie pravděpodobnosti položila známá korespondence mezi Blaisem Pascalem a Pierrem Fermatem z druhé poloviny 17. století. Všeobecně přijímaná formalizovaná axiomatická Kolmogorovova teorie pochází až z druhé čtvrtiny 20. století.
Nelze se tedy divit názorům, že projektanti, stavební inženýři, investoři a další nemají o pravděpodobnostní vyjádření spolehlivosti zájem, že malé pravděpodobnosti selhání konstrukce neumějí prakticky vnímat a kvalitativně chápat, a že vypočtená hodnota pravděpodobnosti poruchy je prakticky nevyužitelná, ne-li přímo škodlivá. Pokud spolehlivost vyjadřuje míru schopnosti konstrukce plnit za definovaných podmínek po danou dobu požadované funkce, je vzhledem k náhodnému charakteru mnoha vstupních vlivů tato míra hodnotou pravděpodobnostní. Pokud k určení spolehlivosti používáme „deterministické“ metody, „pravděpodobnostní pozadí“ výpočtu nezmizí. Je pouze skryto před uživatelem a vliv skutečných vlastností náhodných vstupních veličin je maximálně zjednodušen a potlačen. „Pravděpodobnostní“ metody dovolují výstižnější popis problému a mohou poskytovat věrohodnější výsledky.
Metody pro vyhodnocování náhodných vlivů na spolehlivost konstrukcí jsou rozvíjeny již desítky let. Cestu k jejich praktickým aplikacím otevřely až dostupné dostatečně výkonné počítače, dovolující pracovat se složitými modely a rozsáhlými soubory dat, využít pro jejich řešení náročné numerické metody a přehledně vizualizovat a prezentovat vstupní data i výsledky. Pravděpodobnostní pojmy a pravděpodobnostní metody analýzy konstrukcí jsou postupně akceptovány mnoha výzkumníky i tvůrci norem a nemusí být nepřijatelné, nepochopitelné, neužitečné a matoucí ani pro investory, projektanty a další odborníky. Obzvlášť pokud jim vědci, výzkumníci a pedagogové v jejich pochopení a využití pomohou a nebudou před nimi pravděpodobnostní povahu spolehlivosti skrývat.