„Co si naprojektuji, snažím se i postavit,“

• Foto

Šibeniční termín pro Ester Tower vyžadoval rychlé rozhodování ve všech stupních projektové dokumentace…Pracujete rád ve stresu nebo to berete jako nutnou součást Vaší práce?
Jistá úroveň stresu patří asi ke každé profesi. V konstruktérské branži je ideální, když máte dostatečný časový prostor na vymyšlení a ověření všech navržených částí. Statika vyžaduje odpovědný přístup a nelze ji ošidit. Každým projektem získáváte další zkušenosti, které Vám umožní v těch následujících zkracovat termíny pro zpracování potřebné dokumentace. U vyhlídkové věže Ester to byl ale trochu extrém, ale za ty nervy to stálo… Důležitým faktorem pro rychlý postup prací na tomto projektu byla vzájemná souhra s architekty Martinem Rajnišem a Tomášem Kosnarem z Hutě architektury Martina Rajniše s. r. o., kde jsme zúročili naši dlouhodobou spolupráci z let minulých, při které jsme se vzájemně naladili na stejnou myšlenkovou vlnu a jsme schopni společně nalézt rychle potřebná řešení, která splní jak architektonické, tak technicko-konstrukční požadavky.

Jak hodnotíte práci se softwarem RFEM? Jak dlouho s ním pracujete a v čem vidíte jeho přednosti?
Software RFEM je pro mě velkým pomocníkem, bez kterého bych tyto náročné věci nebyl schopen v požadovaných šibeničních termínech dát dohromady. V roce 2011 jsem nejprve začal pracovat s programy RSTAB a RX-TIMBER. Od roku 2013 jsem začal používat program RFEM, abych mohl navrhovat náročnější projekty, do kterých kromě prutových prvků mohu implementovat i plošné prvky (výztužné prvky např. z CLT panelů, membránové prvky atd.) a současně provádět detailní analýzu ocelových spojovacích komponentů pomocí MKP. Kvalitu software dokazuje jeho celosvětové rozšíření, a pokud se podíváte na všechny významné společnosti zabývající se dřevěnými konstrukcemi, tak převážná část pracuje právě s tímto programem. Zpětná vazba od všech uživatelů je pečlivě analyzována ve společnosti Dlubal Software s. r. o. a společně s novými poznatky v tomto oboru je program neustále vyvíjen. Myslím si, že lepší program pro naši branži na světě nenajdete.

Jako nejoptimálnější byla vybrána varianta s výškou věže 15,5 m. V čem byla oproti zbylým dvěma výškovým variantám schůdnější?
Na výslednou výšku měla vliv především celková ekonomika stavby. Každá varianta byla ihned analyzována i po finanční stránce. Finální výška se odvíjela od velikosti kontejneru, kde nejdelší prvek mohl mít délku 12 m. Takže této výšce odpovídá základní vnitřní nosné jádro a vše ostatní se muselo rozdělit a následně poskládat společně s nosnou kostrou do dvou kontejnerů. Rčení, všechno zlé je pro něco dobré, platilo i zde. V tak krátkém termínu tvořit a vyhodnocovat tři výškové varianty věže bylo hodně náročné, ale výsledná volba je, myslím, ta nejlepší. A to nejen ve vazbě na finance, ale především zvolená výška věže ideálně doplňuje zahradu v areálu Hansen House. Není ani velká, ani malá, je tak akorát…

Jako povrchová ochrana ocelových prvků konstrukce bylo zvoleno zinkování. Proč?
Ocelové prvky, které jsou součástí mých konstrukcí ze dřeva, mají často povrchovou úpravu žárovým zinkem. Především pokud se jedná o konstrukce, které jsou umístěny ve vnějším prostoru. V průběhu mé praxe jsem zkoušel více technologií povrchových úprav. Žárový zinek vychází při srovnání více parametrů (cena, životnost, rychlost atd.) nejlépe. U této technologie hodně závisí na samotném provedení povrchové úpravy, kdy musíme řešit vzájemné vazby mezi dřevěnou částí vyráběnou převážně na CNC strojích a vkládanými ocelovými prvky, kde rozměrová odchylka od projektované má vliv na nutnost dodatečných úprav. Proto je pro nás velmi důležité správné provedení zinkového povlaku (bez nálitků a stékanců).

O výběru materiálů na své projekty se již pan architekt Rajniš s našimi čtenáři podělil… Vaše jméno je často skloňováno se dřevem, ocelí a ETFE. Beton je Vám cizí?
Už na ČVUT v Praze jsem se začal orientovat na dřevěné konstrukce pod vedením docentů Vladimíra Bílka a Petra Kuklíka. Bylo nás v ročníku tehdy velmi málo, kteří se snažili navázat na tradici tesařského umění, které bylo hodně potlačeno v éře socialistické výstavby. Za posledních dvacet let došlo u nás k výrazné renesanci tohoto oboru a mám radost, že se nám daří dohánět těch 40 let útlumu. Ocel ke dřevu v dnešní době k sobě patří a k tomu v poslední době přibyly i membránové konstrukce, které hezky dřevo-ocelové konstrukce doplňují a podílí se, kromě architektonického efektu, především na zvýšení životnosti celé konstrukce. Ostatní materiály jako beton, kámen a zdivo mají také své místo v projektech na kterých pracuji a v případě potřeby spolupracuji s dalšími odborníky, kteří se specializují na tyto materiály a konstrukce. Já osobně se snažím neustále maximálně rozvíjet své poznatky s těmito základními materiály (dřevo, ocel, membrány včetně oblíbené ETFE folie), abych mohl zákazníkovi garantovat co nejlepší výsledek. Zkušenosti z praxe ukazují, že pro perfektní dílo je potřebné, aby člověk neopustil projekt s odevzdáním příslušného stupně projektové dokumentace, ale věnoval se mu osobně, pokud to je možné až do konce. Dřevařina má svá zvláštní specifika a dnes se řídím heslem: Co si naprojektuji, snažím se i postavit. Proto vznikla v roce 2015 společnost TIMBER DESIGN s.r.o., která v případě zájmu investora zajistí komplexní dodávku navržené nosné konstrukce se všemi garancemi s jistotou provázaností informací mezi konstruktéry, výrobou a montáží na stavbě. Mám radost, že tato filozofie funguje a že se daří díky fungujícímu stabilnímu týmu spolupracujících lidí a firem realizovat tyto konstrukce s visačkou MADE IN CZECH.

Autor

• Bc. Fejfar Vítězslav