„Čínská ocel je pro obchodníky jako každá jiná“

Dříve ovlivňovala obchod s ocelí v Evropě různá omezení, opatření. Jak je to nyní?
Se vstupem České republiky do EU se nesmírně zjednodušila obchodní agenda ve styku se členskými zeměmi. Z našeho pohledu je ohromným ulehčením zejména zrušení celního řízení, které bylo sice jednoduché, ale přinášelo velké časové a administrativní náklady. Samozřejmě je nutné smířit se s tím, že nejrůznější centrálně nadiktovaná omezení zůstávají stále v platnosti – např. těžko pochopitelný sankční celní poplatek na dovoz některých druhů trubek z Ukrajiny v rámci antidumpingového řízení. Změna je snad pouze v tom, že dříve byla taková opatření nadekretována z Prahy a nyní je to z Bruselu. I když tato praxe byla obvyklá již několik let před naším vstupem v rámci tzv. harmonizace celé naší legislativy s EU.

Pohovořte o cenách oceli v letošním roce a předpokladu vývoje cen v příštím roce. Omezte se na oceli pro stavebnictví.
Je všeobecně známo, že ceny hutních materiálů v letošním roce prodělaly velký cenový pokles – v řádu desítek procent, který stále ještě trvá. Zajímavé je, že tento pokles byl především v Evropě, ale Asii prakticky nezasáhl. O příčinách byly popsány již stohy papírů a vedeny nekonečné diskuze. Domnívám se, že tento trend je opravdu dočasný a jednou z jeho hlavních příčin bylo vytvoření velkých zásob hutních materiálů u obchodníků i spotřebitelů v druhém pololetí roku 2005. Snad z obav z nedostatku materiálů i stále rostoucích cen, tak jak tomu bylo od druhého pololetí roku 2003 prakticky až do konce roku 2004. Na druhé straně je ovšem takový pokles dlouhodobě neudržitelný, zejména uvážíme-li neustálý vzestup cen surovin, dopravních nákladů i trvající slušnou poptávku. Ostatně ceny šrotu začaly po dlouhé době opět stoupat. Oceli pro stavebnictví prodělaly podobný vývoj, snad s tím rozdílem, že kolísání cen, zejména u betonářské oceli, bylo ještě rychlejší a dramatičtější.

Sledujete v poslední době nějaký trend vzrůstu nebo poklesu prodeje určité hutní komodity na úkor druhé? Může obchodník s hutním materiálem, například na základě zvýšeného zájmu o určitý druh oceli, diskutovat a ovlivnit u výrobce oceli zvýšenou produkci tohoto konkrétního sortimentu nebo vylepšení materiálových vlastností?
Z pohledu naší firmy se trendy vzrůstajícího nebo klesajícího prodeje jednotlivých druhů nijak zvlášť neprojevují. Obchodník s ocelí naší velikosti, s obratem v roce 2004 zhruba jedna miliarda korun, těžko může ovlivnit jednání výrobce, zejména při dnešní pokračující globalizaci a koncentraci hutních podniků. Přibližte znaky komunikace mezi obchodníkem a hutním producentem. Komunikace mezi obchodníkem a hutním podnikem může být pochopitelně různá. Z vlastní zkušenosti však můžeme potvrdit, že s většinou hutních výrobců byla a je velmi dobrá. Dovolím si však uvést i jeden – z našeho pohledu – opačný příklad, kterým byl podnik Vítkovice Steel, pro který byly v jisté době podepsané kupní smlouvy cárem papíru a například dodržování dodacích lhůt bylo poněkud nepravidelné... Věříme však, že s výměnou vlastníka i zde dojde k nastolení standardních obchodních praktik.

Pokračování rozhovoru najdete v čísle 4/2005 časopisu KONSTRUKCE.

Autor

• Ing. Cieslar Stanislav