„Cílem Komory je zvýšit prestiž autorizovaných inženýrů a techniků,“

Během svého dosavadního působení v ČKAIT se Ing. Hnízdil aktivně podílel na procesu digitalizace informačních systémů určených pro autorizované inženýry a techniky, zejména zpřístupnění českých technických norem on‑line, na tvorbě profesního informačního systému ČKAIT (PROFESIS), který je členům ČKAIT k dispozici prostřednictvím internetu. V rámci projektu celoživotního vzdělávání členů ČKAIT připravil pořádání webinářů – účasti posluchačů na seminářích formou on line prostřednictvím internetu. Spolupracuje s Odbornou radou pro BIM (informační model budovy – nový přístup k navrhování staveb). Ing. Radka Hnízdila, PhD. na tuto funkci doporučila výběrová komise ČKAIT z řádně uskutečněného veřejného výběrového řízení a jeho jmenování potvrdilo představenstvo ČKAIT dne 20. 11. 2014.

Na začátek obligátní otázka. Jak hodnotíte stav ČKAIT v roce 2015? Můžete představit činnost Komory, její cíle a dosavadní výsledky?
Komora inženýrů si za svou 22letou historii vybudovala dobré renomé mezi odbornou i širokou veřejností i orgány státní správy. Ve vztahu ke svým členům pak tím, jaké zázemí jim pro jejich činnost poskytuje.

Zajišťujeme pro členy smluvní pojištění z odpovědnosti za škody způsobené jejich výkonem. Na pojištění sjednané ČKAIT mohou členové navázat volné individuální připojištění pro vyšší pojistné částky. Poskytujeme pro členy bezplatné poradny, zejména právní, pro bezbariérové řešení staveb a další. Vydáváme pro podporu jejich
činnosti řadu metodických, technických pomůcek a publikací. Jednou z významných pomůcek je online integrovaný profesní informační systém přístupný všem členům. Poskytujeme členům formou celoživotního vzdělávání možnost udržovat krok s technickým vývojem. Celoživotní vzdělávání je základním předpokladem pro vysokou odbornou úroveň činnosti našich členů. Vzdělávání není jednorázovým procesem, končícím opuštěním školy. Díky systému celoživotního vzdělávání má Komora velmi dobré jméno mezi stavebními firmami, které se do projektu zapojují a plní celý okruh akcí. Komora spolupracuje s vysokými i středními školami technického směru.

Řada pedagogů se do činnosti Komory zapojuje prací ve zkušebních komisích nebo prací v profesních aktivech jednotlivých oborů autorizace a připravují náměty pro představenstvo. Cílem Komory je zvýšit prestiž autorizovaných inženýrů a techniků a pozvednout zájem veřejnosti o dění ve stavebnictví. Proto se zapojujeme do zajímavých akcí určených odborné i laické veřejnosti, jako jsou Dny stavitelství a architektury či Stavba roku na krajské i republikové úrovni.

Kdybychom se zeptali na tři nejpalčivější problémy, které v současné době architekty, inženýry a techniky činné ve výstavbě trápí. Jaké by byly?
Prvním problémem jsou nízké ceny projektových prací. Komora byla znovu založena zákonem č. 360/1992 Sb., který do působnosti Komory zahrnul možnost vydávat ceníky a honorářové řády. V roce 1993 byl vydán první výkonový a honorářový řád, který uváděl doporučený postup, jak dospět ke smluvní ceně. V roce 2003 byl tento výkonový a honorářový řád rozhodnutím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže zrušen. Od tohoto roku ztrácejí investoři možnost získat podrobnou představu o tom, co mají za své peníze požadovat. Dalším zásadním faktorem byl a doposud je zákon o zadávání veřejných zakázek a soutěžení o nejnižší nabídkovou cenu. Výsledkem je cena projektových prací na úrovni 30 % ceny reálné, což není v zájmu bezpečnosti staveb a kvality provedené práce.

K dalším problémům sledovaným Komorou patří technický dozor stavebníka, který je podle živnostenského zákona živnostní volnou, tedy mohou jej vykonávat osoby bez odborného vzdělání a praxe. Komora není spokojena s pozicí energetických specialistů, jimž uděluje oprávnění k výkonu činnosti Ministerstvo průmyslu a obchodu, aniž by vyžadovalo autorizaci ve výstavbě. Ve všech okolních evropských zemích je tato činnost spojena s autorizací. Dalším problémem je nesoulad právních předpisů a technických norem.

ČKAIT avizuje, že je připravena k jednání a spolupráci při zpracování legislativních úprav, týkajících se stavebnictví a při novelizaci předpisů. Děje se tak? Uveďte prosím příklady. 
Komora se v září roku 2014 stala, na základě rozhodnutí ministryně pro místní rozvoj ČR Věry Jourové, připomínkovým místem v rámci mezirezortních připomínkových řízení. S účinností od začátku letošního roku se usnesením vlády staly všechny profesní komory zřízené zákonem připomínkovým místem v rámci mezirezortního připomínkového řízení v případě, že se návrh právního předpisu týká právní regulace nebo oblasti působnosti těchto komor. Od počátku roku nám bylo zasláno 26 návrhů zákonů. Nepřipomínkovali jsme 20 návrhů zákonů, které se nás netýkají. Připomínky jsme zpracovali zejména k návrhu autorizačního zákona, zákona o zadávání veřejných zakázek; k němu jsme podali 14 zásadních připomínek. Nejdůležitější je mimořádně nízká nabídková cena a definice intelektuálních služeb a prací. Podlimitní zakázky neměly definovány rozsah dokumentace.

Dále jsme připravili připomínky k návrhu novely stavebního zákona. Zatím jsme měli 11 připomínek. Např. jsme připomínkovali soubor staveb, technický dozor stavebníka, který jsme chtěli zařadit mezi vybrané činnosti.

ČKAIT nabízí spolupráci svých odborníků při koncepčním plánování projektů hrazených z veřejných rozpočtů. Jaký je faktický zájem státu a jeho složek o spolupráci s Komorou?
Zájem veřejných zadavatelů vychází z konkrétních potřeb a problémů. Na celostátní úrovni Komora spolupracuje s Ministerstvem pro místní rozvoj, Ministerstvem dopravy (Komora vydává v elektronické formě na DVD technické předpisy MD uplatňované u veřejných zakázek staveb pozemních komunikací, staveb drah a staveb na dráze), Státním fondem rozvoje bydlení, Státním fondem životního prostředí. Konkrétní je spolupráce na úrovni krajských zadavatelů a našich oblastních kanceláří – ať už jde o účast ve výběrových komisích, zpracování odborných posudků apod.

Důležitým tématem je dotační program Nová zelená úsporám. V technické veřejnosti je diskutován problém počtu osob majících oprávnění k vypracování energetického posudku. Dospěla již komora k nějakému svému stanovisku? Co na to stát? 
Nová zelená úsporám je jistě důležitým programem. Proto jsme jako první počátkem dubna uspořádali po otevření nových výzev odbornou konferenci. Účastníci konference se dozvěděli, jak nejlépe využít dotační program pro zvýšení kvality svého bydlení. V letošním roce byla vyhlášena 2. výzva pro rodinné domy a 1. výzva pro bytové domy v Praze.

Zpracování energetického posudku u dotačních titulů bylo povinné do účinnosti poslední novely zákona o hospodaření energií, tj. do 1. 7. 2015. Nyní záleží na rozhodnutí vyhlašovatele programu, zda bude či nebude energetický posudek vyžadovat. U Nové zelené úsporám posudek vyžadován není. Zdánlivý nedostatek energetických specialistů s oprávněním zpracovávat energetické audity a energetické posudky vznikl tím, že povinnost zpracování energetických posudků se objevila v zákoně o hospodaření energií při jedné z předchozích novel (tzv. velká novela provedená zákonem č. 318/2012 Sb.) účinné od 1. 1. 2013. V daný okamžik byl sice dostatek energetických specialistů s oprávněním zpracovávat průkazy energetické náročnosti, ale nedostatek specialistů s oprávněním zpracovávat audity a posudky – prostě proto, že do té doby po nich nebyla ve veřejnosti poptávka. Následoval sice okamžitě zájem specialistů o rozšíření oprávnění z průkazů na posudky a audity; MPO však nestíhalo organizovat a provádět přezkoušení.

Energetické hodnocení budovy musí být řádně provedeno a potvrzeno energetickým specialistou, který je držitelem oprávnění podle zákona č. 406/2000 Sb. Toto oprávnění však neuděluje Komora, ale MPO ČR. Snahou Komory bylo a stalé je, aby toto energetické hodnocení budovy zpracovávaly autorizované osoby s příslušným oborem a specializací.

Časopis KONSTRUKCE je primárně věnován ocelovým konstrukcím ve stavebnictví. Jaký je Váš názor na problematiku „ocel nebo beton“?
Rivalství mezi „betonáři“ a „oceláři“ jsem začal vnímat na fakultě během inženýrského studia. Jeden zmiňoval výhody svého materiálu a mnoho nevýhod materiálu druhého. O hodinu později jsme slyšeli, že výhody jsou překonané a vyřešené. Technologický vývoj oba materiály poznamenal, v pozitivním slova smyslu, nicméně základní výhody a nevýhody obou materiálů zůstávají. Jsem pro to využít výhody obou materiálů a vytvořit kompozitní konstrukci než stavět z jednoho materiálu a zvyšovat rizika či údržbu stavby. Krásným případem je např. Mariánský most v Ústí nad Labem. Každý materiál má svou krásu. Betonové oblouky ve tvaru řetězovky pavilonu A Brněnského výstaviště nebo ocelová konstrukce zastřešení vysočanské arény. Obě konstrukce jsou krásné a jsou takové i pro použitý materiál.

Autor

• Bc. Fejfar Vítězslav