„České strojírenství má šanci,“
Rubrika: 2013
myslí si Ing. Lubomír Gogela, manažer Národního strojírenského klastru, o. s.
Národní strojírenský klastr, o. s. (NSK) je dobrovolné sdružení organizací ve strojírenských a souvisejících oborech. Byl založen 20. března 2003 jako zájmové sdružení právnických a fyzických osob podnikajících ve strojírenství a navazujících oborech a v letošním roce slaví deset let své existence.
Jak byste charakterizoval současný stav českého strojírenství?
Mohu zhodnotit české strojírenství pouze z pohledu členů Národního strojírenského klastru. Dle mého názoru má české strojírenství šanci a má co nabídnout. Je nutno si ale uvědomit, kde jsou skutečně perspektivní trhy a o co mají na těchto trzích zájem. Určitě je perspektivní trh Rusko, Indie, Turecko a další. Co se týče oborů, tak dle mého názoru je to především energetika, jaderná energetika, metalurgie a ekologické strojírenství.
Národní strojírenský klastr, o.s. oslaví v letošním roce již deset let svého fungování. Kdybychom bilancovali, co se od roku 2003 povedlo a co naopak bude chtít ještě „doladit“?
Máme v současné době 65 členů s 27 000 zaměstnanci, členská základna dlouhodobě roste. Díky tomu se také podařilo vybudovat dodavatelský řetězec pro dodávky pro jadernou a klasickou energetiku. Dále se podařilo navázat mezinárodní kontakty a spolupráci se zeměmi jako je Indie, Rusko, Turecko, a to jak na bázi obchodní, tak také na bázi klastrů. Daří se nám realizovat projekt vzdělávání zaměstnanců členů Národního strojírenského klastru, kde školíme 3 000 zaměstnanců. Projekt je realizován z operačního programu lidské zdroje a zaměstnanost. Dále si myslím, že se nám daří velmi dobře podporovat konkurenceschopnost našich členů jak účastí na zahraničních misích, tak také na MSV Brno, kde máme každý rok vlastní stánek. Oblast, ve které musíme přidat, jsou hlavně inovační projekty.
Jedním ze základních avizovaných poslání klastru je budovat vysoce prestižní a moderní strojírenské základny připravené jak z hlediska lidských zdrojů, tak nových technologií nebo inovací obstát v dodávkách poptávaných trhem. Jak se tento cíl daří konkrétně naplňovat?
Lidské zdroje jsme identifikovali jako rozhodující faktor dalšího rozvoje. Jak už jsem se zmínil, realizujeme projekt vzdělávání zaměstnanců našich členů. Dále úzce spolupracujeme s VŠB technickou univerzitou Ostrava a VUT Brno, kteří jsou našimi členy a také ZČU Plzeň. Podporujeme také střední technické školství, našimi členy jsou tři střední technické školy. Podporujeme soutěže studentů, napomáháme organizaci exkurzí žáků a studentů jak do tuzemských podniků včetně jaderných elektráren, tak také v zahraničí. Co se týče inovací a rozvoje výrobní základny, tak to je většinou řešeno projekty našich členů, ve kterých je jim klastr nápomocen.
Jednou z aktivit klastru je rovněž podpora inovací. Jak jste úspěšní v plnění tohoto cíle?
Neustále z pozice klastru monitorujeme potřeby našich členů a možnosti tyto uplatnit ve výzvách, které vyhlašuje MPO, případně jiná ministerstva. Jednotliví členové realizovali řadu projektů v této oblasti tak, aby byli konkurenceschopní jak na domácím, tak i na zahraničních trzích.
Dostali již členové klastru možnost podílet se nějakým způsobem na zakázkách, které získali lídři klastru (VÍTKOVICE, ŽĎAS, STROJÍRNY TŘINEC)? Jak fungují nákupní alliance nebo dodavatelské řetězce ve vztahu lídrů a ostatních členů klastru?
Ano, dodavatelské řetězce jsou jednou z našich stěženích aktivit. Členové klastru se podílejí na projektech v klasické energetice a v budoucnu předpokládáme, že i v jaderné energetice. Navíc podporujeme naše členy při zapojování do dodavatelských řetězců, které buduje např. AREVA, ROSATOM a Westinghouse v oblasti dodávek pro jaderné elektrárny. Nemáme na zřeteli pouze JE Temelín, ale i třetí trhy, tak jak jsem se již zmínil.
Obory, kterými se klastr věnuje, jsou klasická energetika, jaderná energetika, chemický a petrochemický průmysl, metalurgický průmysl, doprava a dopravní infrastruktura, ekologické strojírenství. V čem jsou české firmy opravdu dobré a v čem naopak ještě zaostáváme ve srovnání se zbytkem světa? Proč?
To je těžká otázka. Řeknu svůj názor, který ale určitě nelze paušalizovat na všechny strojírenské firmy. Máme určitě tradici, máme stále co nabídnout, jsme pro řadu zemí a teritorií dobrý a věrohodný partner. Ještě stále máme kvalifikovaný personál, a to od operátorů až po vrcholový management, ale musíme se hodně intenzívně zabývat produktivitou práce a skutečně brát vážně v úvahu, jak a kde se světový obchod vyvíjí a roste.
Nepřehlédnutelné jsou aktivity klastru rovněž na poli propagace. Pominu-li významné veletrhy nebo workshopy je jednou ze stěžejních akcí klastru jeho konference Strojírenství Ostrava. V minulých letech byla zaměřena na problematiku strojírenství ve vztahu k energetice nebo k dopravě. Je již známo téma pro letošní rok?
Ano, v letošním jsme zvolili pro konferenci velmi aktuální téma, a to je technické školství. Český průmysl, aby mohl být i nadále konkurenceschopný, tak nutně potřebuje příliv mladých perspektivních techniků. Bez toho to skutečně bude problém. Proto pořádáme letošní konferenci Strojírenství Ostrava 2013 s názvem „Špičkoví technici – nezbytná podmínka konkurenceschopnosti českého průmyslu“, bude se konat 23. 4. 2013 v Ostravě v dolní oblasti Vítkovic v hale „Gong“ pod patronací ministra průmyslu a obchodu a také ministra školství, mládeže a tělovýchovy. Věříme, že touto konferencí podpoříme řešení této problematiky a tak podpoříme i celý český průmysl.