„České stavaře čeká změna, na kterou však většina z nich není v současné době připravena,“

Můžete představit Centrum pasivního domu? Čím se zabývá, koho sdružuje a jaké jsou jeho cíle?
Centrum pasivního domu, jakožto neziskovou organizaci zajišťující osvětu v oblasti energeticky vysoce efektivního bydlení, jsem založil spolu se předními odborníky na nízkoenergetické domy, mezi jinými s architekty Smolou a Brotánkem a Petrem Morávkem z firmy Atrea, před sedmi lety. Jeho cíle se od té doby nezměnily. Centrum vzniklo za účelem podpory a propagace standardu pasivního domu a zajištění kvality pasivních domů v České republice. A jsem hrdý, že dnes sdružení Centrum pasivního domu čítá téměř osm desítek členů z řad předních tuzemských architektů, projektantů, stavebních firem, výrobců stavebních materiálů a prvků a dalších odborníků se zájmem o pasivní domy. Za téměř sedm let své existence získalo u široké veřejnosti, politickou reprezentaci přitom nevyjímaje, punc platformy, která sdružuje skutečné odborníky a profesionály, poskytuje vysoce kvalitní, nezávislé a ověřené informace a pomáhá lidem při uskutečňování jejich snů o kvalitním, zdravém a energeticky efektivním bydlení. Tedy v pravém slova smyslu svojí činností nepodporujeme sny, ale vytváříme realitu. Koneckonců, blížící se přijetí evropské směrnice o energetické náročnosti budov nám v tomto dává za pravdu.

Tématem dne je právě nová evropská směrnice o energetické náročnosti budov EPBDII. Co všechno se změní pro české stavaře?
Pro české stavaře to bude ve zkratce znamenat určitou změnu, na kterou však většina z nich není v současné době připravena. Tato evropská směrnice, která by ve všech zemích Evropské unie měla být přijata do července letošního roku, povolí po roce 2020 stavět jen takové domy, které budou mít téměř nulovou spotřebu energie pro svůj provoz. Základem bude výrazná snížení spotřeby energie na vytápění, chlazení, ohřev vody a další. Druhým krokem bude pokrytí zbývající spotřeby z určité části z obnovitelných zdrojů. Z výše uvedeného je zřejmé, že pasivní domy jsou tím nejlepším rozhodnutím pro splnění první část – nízké spotřeby. Na změny staveb, tedy rekonstrukce, nebudou kladeny tak přísné požadavky jako na novostavby, ale i u nich je ekonomicky rozumné aplikovat v přiměřené míře principy, které platí pro novostavby. Naštěstí v České republice najdeme už projektanty a architekty, kteří umí takový dům navrhnout, a stavební firmy, které jej dokážou postavit, nebo zrekonstruovat. Nejde tedy o žádné experimentální nebo „prototypové“ stavby. Cena přitom nemusí v případě dobře připravené projektové dokumentace přesáhnout 15 % nákladů než při stavbě běžného domu. Skutečných odborníků na stavbu pasivních domů je však u nás doposud velmi málo. A v tom tkví ten největší problém.

Můžete přiblížit akční plán, který by měl stavebníky na tuto směrnici připravit? Jsou již známy konkrétní kroky nebo plány, jak implementovat ony tři pilíře do českého prostředí?
Implementační akční plán navazuje, rozvíjí a konkretizuje vědecko-výzkumné priority, časový harmonogram a možné zdroje k realizaci hospodářského růstu, konkurenceschopnosti a udržitelného rozvoje v oblasti stavebnictví v České republice. Nejedná se teoretický výstup, nýbrž o dokument velmi názorně a prakticky popisující konkrétní aktivity, dílčí kroky a požadavky, které je třeba splnit, zohlednit, anebo přinejmenším úspěšně nastartovat, chceme-li české stavebnictví udržet v následujících letech konkurenceschopné tváří v tvář nejen evropským hráčům, ale i světovému globálnímu trhu. Klíčové závěry implementačního plánu upozorňují na nutnost vzdělávat v nových trendech odbornou komunitu. Tedy v prvé řadě projektanty a studenty středních a vysokých škol stavebních oborů tak, aby jednak rozuměli, a pak i dokázali prakticky a efektivně navrhovat domy s velmi nízkou spotřebou energie, a to včetně jejich technického zařízení. I z tohoto důvodu jsme připravili pro střední školy desetihodinový program s názvem „Pasivní domy – Učíme se stavět energeticky úsporně“. Krom toho navíc nabízíme odborníkům intenzivní vzdělávací kurzy „Navrhování pasivních domů“. Vedle vzdělávání je dalšími dvěma neméně důležitými prioritami v cestě za modernizací a zajištěním konkurenceschopnosti českého stavebního průmyslu výzkum a vývoj. V praxi to znamená, že je třeba zaměřit se jednak na úrovni stavebních materiálů na vývoj jednotlivých konstrukčních prvků, které budou minimalizovat tepelné mosty a vazby, a pak se také zabývat a rozvíjet materiály a dílčí prvky pro změny staveb. Velký potenciál je také ve vývoji technických zařízení budov, především v systémech nuceného větrání a zdrojích tepla malého výkonu. Přesné znění dokumentu, který byl vytvořen jako koncepční informační materiál pro vládní i nevládní organizace, je volně přístupný na našem webu www.pasivnidomy.cz.

Jak bude dosažení konkrétních cílů financováno?
Aktuálně se jedná o využití výnosů z prodeje emisních povolenek na pokračování programu podobném Zelené úsporám. Další prostředky je možné využít z evropských operačních programů v následujícím programovém období. Jednou z podporovaných priorit Evropské unie je i snižování energetické náročnosti a prostředky bude možné využít i na budovy pro bydlení. Využití těchto prostředků ale záleží na tom, jaké priority upřednostní česká vláda.

Jaké překážky se v implementaci směrnice CPD aktuálně nedaří překonávat?
Největší překážkou je v současnosti malá informovanost o skutečných cílech směrnice. Často je snižování spotřeby energie vnímáno a mnohými médii i odborníky prezentováno jako další evropský výmysl, který pouze omezuje naši svobodu. Pohledem z druhé strany můžeme směrnici chápat jako ochranu spotřebitele, nebo jako příležitost pro české firmy nabízet vyšší kvalitu svých služeb.

Co legislativa? Kde a jak se budou o změnách moci stavebníci dozvědět?
Aktuálně je ve schvalovacím procesu novela zákona o hospodaření energií a na ní navazující prováděcí vyhláška o energetické náročnosti budov. Po schválení vyjdou oba předpisy ve Sbírce zákonů.

Autor

• Bc. Fejfar Vítězslav