„Celý investiční program Třineckých železáren v posledních letech směřuje k dalšímu zvyšování přidané hodnoty výrobků a také do rozšiřování portfolia,“

Když jsme spolu, pane řediteli, hovořili přesně před rokem, Třinecké železárny před sebou měly investice za více než 2,5 mld. korun. Jednalo se mimo jiné o dokončení modernizace koksové baterie nebo o výstavbu dvou nových žíhacích pecí. Jsou již tyto investiční akce úspěšně za vámi?
V loňském roce jsme proinvestovali částku přesahující 2 miliardy korun ve více než 50 projektech, z nichž největší připadla na rozsáhlou modernizaci jedné ze dvou našich koksárenských baterií, která je již plně v provozu. V těchto dnech (září 2017) dokončíme několik dalších rozestavěných akcí. Do provozu uvedeme nový ohřívač větru na vysoké peci č. 6, čímž dosáhneme vyšší teploty horkého větru, a tím intenzifikujeme výrobu surového železa. Zároveň podstatně snížíme emise oxidu dusíku a oxidu uhelnatého. Hotová bude za několik týdnů sochorová stolice, která právě prochází obnovou, končíme také s instalací technologií v nové hale čistírny sochorů, jejíž kolaudace proběhne na konci tohoto roku. Pece pro žíhání tyčí pro další rozvoj finalizace tyčové oceli budou dokončeny v listopadu, díky čemuž budeme moci navýšit kapacitu výroby. Řadu dalších investičních akcí jsme zahájili, prakticky neustále jsme ve stavebním a modernizačním procesu.

Začátkem srpna se zastavil provoz na blokovně, kterou čeká rovněž modernizace a jde o nejnákladnější investici v roce letošním. V čem modernizace spočívá a co si od této investice slibujete?
Jde o instalaci kompletní technologie blokové stolice a zajištění dlouholetého provozu. Jedno z nejstarších výrobních válcovacích zařízení hutě bylo v provozu již 103 let a potřebovalo kompletní výměnu. Blokovna ročně zpracuje až 600 kilotun oceli nejtěžších profilů jako jsou velké bloky a bramy, vstupy na vratnou trať pro část sochorů či kolejnice. Investice dosáhne 700 milionů korun. Jde o rozsáhlou stavbu jak z technologického, tak stavebního pohledu. Výkop pod částí zařízení jsme budovali do hloubky 7 metrů, celý základ spolkl 2 300 kubíků betonu. Nosnou technologii válcovny dodá německá firma a půjde o poloautomatickou linku s možností manuálního nebo plně automatického režimu. Jedná se o moderní válcovací stolici a hydraulické nůžky, jež ovládají nejnovější technologie. Novou sochorovou stolici, hranidlo a dělící pilu dodá italská firma. Díky nové válcovně se zvýší přesnost výroby, což má vliv při dalším zpracování. Nová blokovna včetně zařízení bude v provozu v listopadu letošního roku.

Jaké další investiční akce vás čekají?
V letošním roce plánujme proinvestovat částku přesahující 3 miliardy korun do modernizace stávajících zařízení i do pořízení nových výrobních zařízení, třetinu budou tvořit ekologické projekty. Modernizace zahrne 80 projektů, obnova téměř 50 a ekologické akce 15 projektů. K nejvýznamnějším akcím letošního roku patří zmiňovaná rekonstrukce blokovny, jejíž odstavení jsme využili i pro realizaci dalších akcí. Například k rekonstrukci plynočistírny konvertoru K1, obnovu sochorové stolice a pořízení nového pilovrtacího stroje na válcovně hrubých předvalků, modernizaci zařízení plynulého odlévání a rozšíření o nový formát kontislitků o průměru 600 mm a dalších.

Prodej oceli v TRZ loni táhl drát a ocelové tyče s vyšší přidanou hodnotou zpracování. Situace tedy stejná jako v předloňském roce. Neuvažujete o rozšíření výrobního portfolia?
Celý investiční program Třineckých železáren v posledních letech směřuje k dalšímu zvyšování přidané hodnoty výrobků a také do rozšiřování portfolia. Díky investicím do nových zušlechťovacích a úpravárenských kapacit dodáváme tyčové a profilové oceli zákazníkům nejen ve válcovaném, ale také tepelně zpracovaném, loupaném nebo taženém stavu. Právě takový stupeň finalizace umožňuje nárůst prodeje výrobků s vyšší přidanou hodnotou, jejichž uplatnění je především ve strojírenském a automobilovém průmyslu. Na nové trhy bychom chtěli vstoupit také díky posledně jmenované investici letošního roku – úpravu zařízení plynulého odlévání pro formát 600 mm. U zákazníků je to trend v určitých odvětvích, kdy polotovar tohoto rozměru se dál využívá v kovárnách, kde se z nich vyrábí spojovací kroužky stožárů výkonných větrných elektráren, využívají se také při výrobě převodovkových a ložiskových kroužků v těžkém strojírenství, nebo pro výrobu přírub potrubních rozvodů v petrochemickém průmyslu a dalších v železničním i automobilovém průmyslu. Mimochodem také pro výrobu bezešvých trub. Především je to ale trendem v sektoru větrné energetiky, kde probíhá výstavba stále výkonnějších větrných turbín. Zavedením nového formátu kontislitku předpokládáme navýšení dodávek do sektoru větrné energetiky o několik desítek procent.

Jak se vyvíjí aktuální situace s čínskou ocelí na evropském trhu?
Problém dumpingu nejen čínské oceli se řeší na úrovni evropské politické scény, jejíž průběh se samozřejmě s ostatními ocelářskými firmami v Evropě snažíme usměrnit dostatkem informací a apelováním na ochranu evropského trhu. Import oceli z jiných zemí vytlačuje naše produkty z trhů Evropy i jinde, takže dotovaným dovozům je třeba zabránit. V Evropském parlamentu tyto diskuse probíhají a jedná se o alternativních metodách výpočtu dumpingu, jelikož současná pravidla již nejsou dostačující. Nám nezbývá, než stále vyvíjet tlak na politiky, aby pravidla odpovídala nezkresleným tržním podmínkám. Na druhé straně čínské společnosti nakupují firmy na území Evropy a vstupují tak na zdejší trhy. Ocelářské podniky, ale i další segmenty se s tímto faktem musí poprat.

Co si slibujete od fungování nové Ocelářské unie?
Ocelářská unie se transformovala ze Svazu Hutnictví železa, který fungoval pětadvacet let a stejně jako svaz má unie zastupovat zájmy českých a slovenských oceláren. V prostředí, v němž se pohybujeme, se stále více rozhoduje na nadnárodní úrovni. Cílem této proměny je tedy lépe hájit zájmy podniků a reagovat a aktuální výzvy, mezi něž patří dovoz oceli a dalších zemí za dumpingové ceny, nebo obrana před přílišnou regulací v souvislosti s reformou emisních povolenek v EU a podobně. Domnívám se, že Ocelářská unie bude schopným partnerem nejen národním institucím, ale bude intenzivněji spolupracovat a artikulovat české zájmy i v rámci EU.

Autor

• Bc. Fejfar Vítězslav