Building information modeling a oceňování stavební produkce

• Foto

POŽADAVKY NA INFORMAČNÍ MODEL

Zásadní pro automatizaci tvorby položkového rozpočtu, která reprezentuje cílový stav pro moderní práci s daty, v námi vybraném klasifikačním systému je samotný informační model. Musí být vytvořen se všemi potřebnými informacemi o elementech, z kterých je složen. Míra podrobnosti nejen těchto informací je zakotvena v dokumentu určeném pro tvůrce modelu Plánu realizace BIM (BEP) a dalších příloh smlouvy o dílo, kterou tvoří i specifikace datového standardu vymezující právě vlastnosti (atributy) pro daný element. Kvůli neexistenci lokálního datového standardu se specifikace úrovně detailu obvykle pro pozemní stavby odkazuje na zahraniční publikaci Level of Development (LOD). LOD jasně definuje, jaké konstrukce a její části mají být v modelu vykresleny a jaké ne. Definice negrafických informací, tj. vlastností (atributů), je pak samostatnou přílohou datového standardu. Negrafické informace jsou označovány v informačním modelování jako vlastnosti elementu. Například se jedná o data jako popis, objem, plocha, cena atd. Stupnice značící příslušný detail začíná od LOD 100 (nejnižší podrobnost) až po LOD 500 (nejvyšší detail). Kde stupeň LOD 350 se jeví jako optimální z pohledu tvorby položkového rozpočtu.

Každá úroveň detailu je úměrně připravena pro náležitou fázi projektu. Volba úrovně a jeho obsahu zásadně ovlivňuje náročnost tvorby informačního modelu. S tím souvisí i následná cena za tato data (informační model stavby). Problém na českém trhu souvisí i s nedostatkem zkušeností projekčních firem s modelováním vyšších úrovní detailu jednotlivých elementů. A proto je nutná kontrola informačního modelu už při jeho tvorbě. Často dochází k projekčním chybám a slučování rozdílných konstrukcí.

TVORBA POLOŽKOVÉHO ROZPOČTU

Jak je již zmíněno výše v článku, klíčové kritérium pro automatizaci tvorby položkového rozpočtu je klasifikační systém. Klasifikační systém pro oceňování stavební produkce přiděluje jednotlivým stavebním konstrukcím/činnostem identifikační kód, popis, a postup stanovení výměry ve vazbě na měrnou jednotku (kalkulační jednici). Obvykle každá země má svůj národní klasifikační systém nebo alespoň obvyklou strukturu třídění stavebních prací. Bohužel jsou tyto tradiční klasifikační systémy jen omezeně použitelnými pro moderní práci s daty. V našem prostředí se jedná o Třídník stavebních konstrukcí a prací (TSKP), na kterém jsou založené cenové soustavy vydávané inženýrskými společnostmi. S použitím software nástrojů s dostupnými funkcionalitami a pracovními postupy je projekčně téměř nemožné vykreslit informační model tak, aby mohl být vykazován ve struktuře TSKP. Cenové soustavy používají i druhy položek, které mají přímou souvislost se stavební konstrukcí/ činností, ale jejich vykreslování v informačním modelu by bylo zdlouhavé, nepraktické a vyžadovala by znalost principů tvorby položkového rozpočtu od projektanta. Typově se primárně jedná o příplatky a přesuny. Proto se v řadě zemí nahrazují tyto klasické třídníky novými. Jako je Uniclass (UK), OmniClass (USA), CoClass (SWE) atd. Tyto moderní třídníky umožňují snadnější zatřídění vytvářených elementů pro další možnosti zpracování dat.

Možnost postupu tvorby položkového rozpočtu z informačního modelu zachycuje obrázek výše. Stěžejní je kvalitně zpracovaný informační model podle daného zadání. Po vytvoření informačního modelu se přenesou parametry (popis, objem, plocha atd.) o jednotlivých elementech do tabulkového procesoru. Dále musí dojít k transformaci generovaných dat do struktury klasifikačního systému a následně k importu do oceňovacího programu. Kde už jsme schopni vytvořit klasický položkový rozpočet. Tento způsob práce s daty je vhodný, pokud chceme použít lokální software nástroje pro oceňování stavební produkce.

Další možnosti tvorby položkového rozpočtu pomocí dat z informačního modelu souvisejí s použitím zahraničních produktů. Typickým řešením je aplikace programů prostřednictvím Application Programming Interface (API), které umožňují rozšířit schopnosti projekčního programu. Například právě o tvorbu položkového rozpočtu. Dostupné programy jsou finančně nákladné a neobsahují cenové soustavy, které jsou u nás obvyklé. Praktické využití pro českou stavební firmu bez výrazné modifikace je tedy výrazně limitováno. Další eventualitou je použití zahraničního klasifikačního systému přímo při tvorbě informačního modelu. Tím odpadá následná transformace generovaných dat. Dochází tak k plynulému přechodu z projekčního do oceňovacího programu, nicméně zahraniční klasifikační systémy neodpovídají náležitostem, potřebám a zvyklostem českého stavebnictví. Tyto dvě varianty v zahraničí reprezentují vysokou vyspělost společnosti pro moderní práci s daty. V ČR zatím nevídaný jev. Řešení, které je nasnadě v našich podmínkách spočívá v doplnění lokálních datových standardů o klasifikační systémy vyhovujícím potřebám oceňování.

SHRNUTÍ

Článek stručně popisuje, jakým způsobem se dají data z informačního modelu použít už dnes za pomoci lokálních software nástrojů. Také naznačuje, co vše se musí stát, abychom dosáhli absolutní využitelnosti metody BIM z pohledu oceňování stavební produkce, tedy automatizované tvorby položkového rozpočtu. Je zřejmé, že nedosáhneme na 100 % všech nákladů spojených s výstavbou v rámci přípravy z infomačního modelu stavby. Budeme však schopni získat výměry drtivé většiny stavebních konstrukcí/činností a tím výrazně zpřesnit a zefektivnit práci rozpočtářů.

Stěžejním krokem je vývoj/úprava klasifikačního systému, který by lépe odpovídal novému způsobu práce s daty. Pokud možno s provázáním na stávající zvyklosti. Mimo vazby na tvorbu položkových rozpočtů musí mít nový/modifikovaný systém návaznost na jeho další využití v plánování/řízení výstavby a následné správy objektu. Tak aby obsáhl celý životní cyklus.

Příčin proč se zatím stále nedaří plošně využít potenciál spojený s informačním modelováním ve vazbě na oceňování stavební produkce je hned několik. Jedná se o problematiku značně komplexní. Kromě chybějící výrazné legislativní podpory, jde i o nedostačující nabídku software produktů nebo ucelených řešeních pro práci s informačními modely od inženýrských společností působících na našem trhu. Proto je třeba podporovat činnost veřejných organizací jako je Česká agentura pro standardizaci a Státní fond dopravní infrastruktury, které mají za úkol tvorbu standardizačních dokumentů.

Autoři

• Vitásek Stanislav
• Žák Josef