Bratislavský terminál pohledem projektantů

• Foto

Na rekonstrukci a dostavbu terminálu investor specifikoval tyto hlavní požadavky:

• konečná kapacita cca 4 mil. cestujících za rok a cca 800–1.000 cestujících na příletu/odletu – v každém směru – v hodinové špičce (celková hodinová špička 1.200–1.500 cestujících),
• separace SCH a NSCH cestujících včetně zohlednění rozdílných nároků na jejich odbavování,
• přístavba bude přiléhat k jihozápadní hraně stávajícího terminálu,
• stávající terminál bude zásadním způsobem rekonstruován a provozně propojen s novou přístavbou.

V letech 2005–2006 byla vypracována dokumentace pro územní rozhodnutí a získáno územní rozhodnutí (8/2006). Práce na dalších stupních projektové dokumentace byly zahájeny až začátkem roku 2008. Důvodem prodlevy bylo tříbení názorů BTS na výstavbu. Byla zvažována i velkorysá varianta představující zbrusu nový terminál včetně odbavovací plochy a přednádraží „na zelené louce“ ve vazbě na RWY 13/31.

Teprve začátkem roku 2008 padlo rozhodnutí podpořené expertízou problému zpracovanou renomovanou anglickou konzultační firmou JACOBS. Bylo rozhodnuto pokračovat v investičně dostupné variantě tzn. v rekonstrukci a dostavbě stávajícího terminálu dle zpracované dokumentace pro územní rozhodnutí s drobnými úpravami.

Úpravy vyplynuly:
a) Z průzkumů stavebně-technického stavu stávajícího terminálu (jeho části z roku 1971). Průzkumy přinesly zjištění, že s rekonstrukcí této části terminálu nelze počítat. Reakcí na zjištění bylo rozhodnutí, že tato část terminálu bude demolována a nahrazena novou stavbou.

b) Z rozhodnutí o navýšení hloubky terminálu a realizaci suterénních prostor pod celým půdorysem terminálu.

c) Z modifikace požadavků na:

• kapacitu terminálu (konečná kapacita cca 5 mil. cestujících za rok a cca 1.000 cestujících na příletu/odletu - v každém směru – v hodinové špičce (celková Hš 1.500 cestujících).
• příjezdnou komunikaci a komunikace v přednádraží.

Vzhledem ke skutečnosti, že realizace rekonstrukce a dostavby terminálu musí probíhat za plného provozu letiště (bez jakýchkoliv provozních výluk), bylo rozhodnuto stavbu rozdělit do 3 etap (0, 1 a 2), které umožní splnění tohoto bezpodmínečného požadavku.

KONCEPCE NOVÉHO TERMINÁLU
Celá koncepce je ovlivněna zejména:

• Požadovaným umístěním terminálu
• Skutečností, že finální odbavovací terminál bude z části původní a z větší části nový. Přímá provozní součinnost stávající a nové části terminálu a vazba na existující letištní odbavovací plochy (stání letadel) určily výstavbu v přímé linii na stávající terminál.
• Potřebou realizace výstavby za plného provozu, to znamená etapizací výstavby.

Budova je orientována hlavním přístupovým průčelím a tím i hlavními veřejnými prostorami směrem k městu, s dominujícím pozadím panoramatu Malých Karpat. Hmotové řešení budovy terminálu vychází z využití možnosti dojmově propojit hlavní halové prostory (veřejné a neveřejné) spojitou nosnou střešní konstrukcí napříč budovou. Zastřešení, jako nejvýraznější prvek každé budovy je navrženo v mohutné dominantní křivce svírající jižní letištní fasádu, s velkým obloukem nad střední vestavbou a s rozevřením na severní hlavní fasádě vytvořeným mohutnou konzolou překrývající vnější nástupní prostor, přednádraží. Koncept zastřešení je díky konzole výrazně čitelný i vně budovy. Plášť budovy je z větší části prosklený, hlavní severní fasáda je prosklená v maximální míře pro dosažení účinku propojení vnějších a vnitřních prostor. Vstup do objektu je zvýrazněn rozměrnou prosklenou markýzou. Dimenze terminálu vychází jednak z požadavků na počty cestujících (SCH/NSCH) a jejich zavazadel, které musí být odbaveny v hodinové špičce, jednak z doporučení IATA na velikost jednotlivých odbavovacích prostor v závislosti na počtech odbavovaných cestujících a zavazadel v této špičce. Jedná se o parametry velkého množství jednotlivých a souvisejících prostorů a to zejména provozně, které tvoří celkovou hmotu a určují hlavní rozměry budovy. Přestože jde o dostavbu, je objem nových prostorů několikanásobně větší než původní stav.

ZÁKLADNÍ DISPOZIČNÍ ŘEŠENÍ TERMINÁLU
V 1. PP jsou situované technické a technologické provozy, energetické centrum, strojovny, nádrž vody pro systém stabilního hasicího zařízení (SHZ), šatny personálu, skladové prostory jak pro potřeby provozovatele, tak i pro potřeby nájemních subjektů. V 1. PP je též umístěna bezpečnostní kontrola zavazadel, která je součástí provozu třídírny zavazadel.

V 1. NP je v jihozápadní časti situovaná veřejná odletová hala se systémem odbavovacích ostrůvků (Check-in). Za ní, směrem do letištní časti, navazuje třídírna zavazadel s napojením na prostory bezpečnostní kontroly zavazadel v 1. PP a s napojením na distribuční kanál v 1. PP, kterým se zavazadla dopravují do haly výdeje zavazadel s výdejnými pásy (je součástí 2. etapy stavby).

V severovýchodní části nového terminálu (bude realizovaný v 2. etapě výstavby) je situována veřejná příletová hala (SCH/NSCH cestujících). Hala navazuje na stávající spojovací objekt. Je zde situována i hala výdeje zavazadel, která je zároveň příletovou halou pro SCH cestující, má přímý vstup zádveřím z obslužné letištní komunikace, kam budou cestující přivezeni letištními autobusy od letadel. V severovýchodní části hala navazuje na objekt stávajícího Terminálu z roku 1994, se kterým bude propojená přes pasovou kontrolu přilétávajících NSCH cestujících.

Ve 2. NP jsou situovány pronajímatelné prostory, kanceláře uživatele a pracoviště dispečinků (BMS, BHS). Ve 3. NP se nachází bezpečnostní kontrola a navazující tranzitní hala s předodletovými čekárnami. Odpovídající komfort cestujících čekajících na odletu v tranzitní hale zajišťuje řada komerčních a restauračních prostor. Ve 4. NP a 5. NP jsou situovány technologické prostory.

INTERIÉR TERMINÁLU
Hlavní vstup do terminálu z přednádraží
je vybavený systémem automatických posuvných dveří. Ostatní dveře ve fasádním plášti přednádraží mají funkci únikových východů a společně jsou využívány v případě požáru systémem odvodu dýmu a tepla pro nasávání venkovního vzduchu. Z letištní plochy je příjezd zajištěn kombinovaným systémem rychloběžných a roletových vrat. Vnitřní dělící konstrukce jsou v závislosti na dispozici a funkci prostor tvořeny převážně kombinací sádrokartonových stěn a hliníkových prosklených stěn. V suterénních a technických prostorách se jedná o zděné konstrukce.

Podlaha veřejných prostor je tvořena velkoplošnou dlažbou. Podlahy v administrativních částech jsou z materiálu na bázi marmolea nebo vysokozátěžového PVC. Nástupní mosty mají probarvenou epoxydovou stěrku. Technické prostory a zázemí jsou dle běžných standardů (dlažby, stěrky, PVC). Podhledy střešních panelů tvoří lakovaný lehce profilovaný plech. V prostorách nad odbavovacími ostrovy check-in je podhled z kovových lamel, mezi které je integrováno osvětlení a distribuce VZT.

Nad vlastními přepážkami check in, je navrženo dekorativní interiérové přestřešení z technické textilie vypnuté do ocelové konstrukce. Ostatní prostory jsou vybaveny plnými sádrokartonovými nebo minerálními kazetovými podhledy odpovídajícího standardu. Povrchové úpravy stěn veřejné haly jsou navrženy v kombinaci obkladů z velkoformátových desek a omítek. Zadní stěna za odbavovacími ostrovy je pojednaná jako obklad z bezpečnostního skla, který volně přechází do prosklených prvků administrativně obchodní galerie.

Povrchové úpravy tranzitní haly 3. NP jsou řešeny opět obklady z velkoformátových desek a kombinací omítek. Prostor doplňují hmoty vestavěných komerčních prostor, opticky vylehčené konstrukce obložené tabulemi tvarovaného bezpečnostního skla.

TECHNOLOGICKÉ VYBAVENÍ OBJEKTU
Vytápění veřejných hal je teplovzdušné pomocí centrální distribuce vzduchu, v administrativních prostorách je zajištěno podstropními kombinovanými jednotkami. V neveřejných a technických prostorách a v zázemí je vytápění teplovodní, ve vybraných prostorách elektrickými přímotopy. Zdrojem tepla je výměníková stanice v 1. PP napojená teplovodem na centrální areálovou kotelnu. Chlazení veřejných hal je řešeno pomocí VZT, chlazení administrativních prostor je zajištěno podstropními fancoily. Zdrojem chladu jsou čtyři chladící jednotky s možností volného chlazení osazené ve dvou střešních dvorcích. Systém doplňují jednotky přímého chlazení typu Split nebo VRV.

Vzduchotechnika je řešena jako nízkotlaký větrací systém se sestavnými jednotkami. Strojovny jsou situované jak ve 4. NP v návaznosti na zdroje chladu, tak v 1. PP dle potřeb distribuce vzduchu. Napájení objektu elektrickou energií je zajištěno smyčkou areálového rozvodu 22 kV do vlastní trafostanice se spínací VN rozvodnou s dálkovým ovládáním situovaných v 1. PP v návaznosti na NN rozvodnu. Vybrané rozvody jsou napojeny na síť zálohovanou náhradním zdrojem (dieselagregát), případně na bezvýpadkový UPS, které jsou situovány v návaznosti na rozvodnu.

Informace cestujících o aktuálním stavu jednotlivých letů je zajištěna systémem monitorů a velkoplošných panelů (FIDS), orientace v objektu speciálním informačním systémem, bezpečnost dohledem kamerového systému, přístup osob do jednotlivých zón objektu vymezuje přístupový systém. Aktivní prvky požární bezpečnosti tvoří systém EPS a systém SHZ instalovaný ve vytipovaných prostorách s vysokým požárním zatížením. Ve shromažďovacích prostorách veřejných hal je instalován systém ODT (odvod dýmu a tepla).

Systém na pokyn EPS automaticky otevírá požární klapky ve světlících pro odvod dýmu a tepla v případě požáru. Zároveň dochází ke spuštění automatických dýmových rolet, které v kombinaci s pevnými předěly člení objekt do jednotlivých dýmových úseků. V součinnosti s tím se na pokyn EPS otevírají příslušné dveřní a nasávací otvory v obvodovém plášti pro přívod vzduchu. Mimořádně důležitou technologií, instalovanou v novém Terminálu je BHS (zařízení pro odbavení, bezpečnostní kontrolu, třídění a výdej zavazadel). Bezpečnostní kontrola zavazadel probíhá v pěti úrovních.

Bratislava terminal from the perspective of designers
The stimulus for preparation of the Bratislava airport terminal reconstruction was, in particular, a signifi cant increase in traffic at the airport compared to previous years. Between 2004 and 2005, the public tenders were called to design and complete the reconstruction of the terminal. The winner was a team of architects of company AGA – Letiště, Ltd., which was then authorized to prepare the documentation to obtain the zoning and planning decision, building permission and to select the contractors and a team for construction execution.

Autoři

• Ing. Čiviš Petr
• Ing. Franěk Roman
• Ing. Arch. Novák Jiří
• Ing. Kubiš Miroslav