Bezpečnost v železničních tunelech

Už počtem krizových situací, které lze v rámci železniční dopravy identifikovat, se řadí železnice na výhodné místo v porovnání se silniční dopravou a z hlediska rozsahu a dosahu možných následků každé z takových situací snese srovnání i s leteckou dopravou. I přes možnost optimistického náhledu na úroveň bezpečnosti železniční dopravy je nutné zabývat se možnostmi dalšího zkvalitnění, případně zvýšení dosaženého standardu. Zaměříme-li se na vytypování míst, oblastí či činností, které mohou snižovat jinak velmi dobrou úroveň bezpečného provozování dráhy a drážní dopravy, dospějeme nezbytně k závěru, že jedním z takových omezujících bodů na trati jsou tunely. Kromě uvedené motivace byl v nedávné minulosti soustředěn zájem odborné i laické veřejnosti na tunely také a především kvůli haváriím, které se v tunelech udály. Jedná se především o havárie v silničních tunelech pod horou Mont Blanc a v Tauernském tunelu. Dále jde o katastrofální havárii v tunelu pozemní lanovky v Kaprunu, ale také o nehodu v železničním tunelu pod kanálem La Manche.

PROJEKT BEZPEČNOST DOPRAVY V ŽELEZNIČNÍCH TUNELECH
Vzhledem k uvedeným skutečnostem a také se zřetelem na výstavbu nových železničních tunelů rozhodly se České dráhy prostřednictvím stavebního odboru generálního ředitelství iniciovat projekt Bezpečnost dopravy v železničních tunelech. Financování tohoto projektu bylo zajištěno ze zdrojů SFDI (Státního fondu dopravní infrastruktury), určených na rozvojové projekty. Podpora pro tento projekt byla vyslovena také od SŽDC (Správy železniční dopravní cesty). Jako zpracovatel byla vybrána VŠB-TU v Ostravě, Fakulta bezpečnostního inženýrství. Požadavkem zadání bylo také respektovat jak platnou národní legislativu, tak materiály, vypracované pro oblast bezpečnosti železničních tunelů Mezinárodní železniční unií (UIC) a orgán Evropského společenství. Jedná se především o vyhlášku UIC Codex 779-9, směrnici UNECE (Ekonomická komise OSN pro Evropu) a postupovou zprávu AEIF (Asociace pro interoperabilitu evropského železničního systému).

NEJVĚTŠÍM RIZIKEM JSOU POŽÁRY
Zpracovaný projekt potvrdil, že hlavními riziky v železničních tunelech jsou srážky vlakových souprav, vykolejení železničního kolejového vozidla a požáry. Statistiky havárií ukazují, že s ohledem na organizaci dopravy po železnici a provedení železničních tunelů představují největší nebezpečí požáry, a to zejména v osobní železniční dopravě. Bezpečnost v železničních tunelech je výsledkem optimální souhry technických, organizačních a jiných opatření v oblasti železniční infrastruktury, vozového parku a provozu. Snížit riziko vzniku havárie lze dílčími způsoby nebo jejich kombinací. Volba je ovlivněna mnoha faktory, které vycházejí z konkrétních podmínek jednotlivých zařízení a objektů.
 

Celý nezkrácený článek si můžete přečíst v čísle 3/2005.

Autoři

• Ing. Stečínský Bohuslav
• Doc. Dr. Ing. Kvarčák Miloš