AVIATICA: moderní administrativní budova

• Foto

NOVÁ WALTROVKA
Velkorysý projekt přeměny monofunkčně využívaného území v novou městskou čtvrť realizuje česko‑slovenská investiční skupina Penta Investments, která areál bývalé Waltrovky odkoupila v roce 2012 a plánuje zde v následujících letech investovat 5,5 miliardy korun. Na pozemcích o rozloze 16,5 hektaru je navržena nová městská struktura, protkaná sítí ulic a veřejných prostorů, navazující a dále rozvíjející okolní rezidenční zástavbu. Přibližně třetina území v jižní části areálu je vymezena pro administrativní budovy, které vytvářejí optickou a hlukovou bariéru mezi Radlickou ulicí a novou obytnou zástavbou v klidnější severní části.

Vzhledem ke svému značnému rozsahu je projekt Waltrovka rozdělen do několika fází. První z nich, stavba administrativní budovy Aviatica, byla zahájena v roce 2013 a dokončena letos v září. Následuje první etapa rezidenční části, zahrnující zhruba 100 bytových jednotek, která by měla být hotova na konci roku 2016. Celkově Penta počítá s výstavbou více než 650 bytů všech kategorií od menších bytů v čtyř až sedmipodlažních domech až po velké byty v nižších budovách a rodinných domech. Na Aviaticu koncepčně naváže administrativní budova Dynamica ve východní části areálu, jejíž výstavba by měla být zahájena během roku 2016. Poslední fázi projektu s názvem Mechanica představuje komplex tří polyfunkčních budov, umístěných nejblíže stanice metra B Jinonice. Jednou z nich se stane také zachovaná tovární budova, která bude s ohledem na svou památkovou ochranu rekonstruována a její unikátní prostory využity například pro atypické kanceláře nebo muzeum historických vozidel. V rámci projektu je rovněž pamatováno

na veřejná prostranství a občanskou vybavenost v podobě obchodů, restaurací a dalších služeb, soustředěných kolem centrálního náměstí, propojeného s vestibulem stanice metra pěší lávkou. Relaxační zázemí pro novou i stávající rezidenční zástavbu vznikne v podobě veřejného městského parku o rozloze 15 000 m².

ARCHITEKTONICKÉ ŘEŠENÍ
Administrativní budova Aviatica, navržená pražským ateliérem Jakub Cigler Architekti, zaujme na první pohled svým neobvyklým organickým tvarováním, které potlačuje vizuální a dispoziční monotónnost kancelářských budov. Budova svým půdorysem vymezuje vnitřní náměstí eliptického tvaru, přístupné ze západu od metra vizuálně exponovanou bránou, průchodem navrženým přes dvě podlaží. Na opačné straně se náměstí otevírá směrem k plánované budově Dynamica. Výrazná horizontální hmota objektu je doplněna dvojicí oválných věží, které představují z dálky viditelný architektonický akcent a nabízejí nevšední výhledy do okolí. Střechy nižší části objektu jsou koncipovány jako zelené terasy, což se uplatní jak při výhledu ze samotných věží, tak z přilehlých kopců nad údolím.

Funkční využití budovy je převážně administrativní s doplňkovými obchody a službami v přízemí budovy. Suterén v rozsahu dvou podzemních podlaží slouží jako technické zázemí, skladovací prostory a podzemní garáže s kapacitou 461 parkovacích stání. Přístup je zajištěn vnitřní rampou, která ústí do nově vybudované komunikace podél severní strany budovy. Na povrchu je vymezeno dalších 24 parkovacích stání pro návštěvníky. První nadzemní podlaží je využito pro obchodní jednotky, služby a stravování, kancelářské plochy a centrální velín. V obou částech budovy (jižní a severní) jsou umístěny vstupní recepce, na které navazují chodby, vedoucí středem půdorysu ke komunikačním jádrům se schodišti a výtahy. Ve druhém až devátém nadzemním podlaží jsou umístěny kancelářské prostory, respektive plochy připravené pro klientské vestavby nájemců. Stavba je koncipována jako spekulativní administrativní budova tak, že ji lze rozdělit na různě velké kanceláře dle potřeb jednotlivých nájemců. Na jedno ze čtyř komunikačních jader vždy navazují vstupy do čtyř potenciálních kancelářských jednotek, které lze vzájemně provozně propojovat. Zároveň je k patrovému lobby přičleněno potřebné hygienické zázemí společné pro všechny nájemce.

KONSTRUKČNÍ ŘEŠENÍ
Konstrukce objektu je navržena jako kombinace železobetonové monolitické s ocelovou konstrukcí střešních nástaveb. Prostorovou tuhost objektu zajišťuje čtveřice železobetonových komunikačních jader. Spodní stavba je provedena v rozsahu dvou podzemních podlaží. Stropní desky jsou ze statického hlediska navrženy jako bezprůvlakové desky lokálně podepřené sloupy a stěnovými pilíři, liniově stěnami po obvodu a stěnami jader. Suterény jsou v části půdorysu řešeny jako vodotěsná železobetonová konstrukce, v druhé části je budova uložena na hydroizolačním souvrství chránícím antivibrační rohože. Vzhledem k umístění objektu v těsné blízkosti tunelů metra, které jsou zde 10 až 12 metrů pod povrchem, bylo třeba počítat s dominantním zdrojem vibrací, chvění a hluku, který vzniká od projíždějících vlakových souprav a ventilátorů metra. Proti přenosu nadměrných vibrací do nosných konstrukcí objektu jsou podzemní stěny přiléhající k metru chráněny dynamickým filtrem a části půdorysu základové desky nejblíže k tunelu metra odpruženy pryžovou vrstvou v základové spáře. Přenos zatížení do podloží je zajištěn hlubinnými základy – velkoprofilovými pilotami. Konstrukce horní stavby je navržena jako železobetonový monolitický sloupový skelet, doplněný vnitřními železobetonovými stěnami kolem komunikačních jader. Křížem armované stropní desky mají konstantní tloušťku a jsou zesíleny plochým trámem po obvodě a hlavicemi nad vnitřními sloupy.

Na dvou místech jsou navrženy čtyřpodlažní nástavby vejčitého tvaru, které svými rozměry půdorysně přesahují hmotu podnože o 5,7 a 7,3 m. Tyto přesahy jsou vyneseny ocelovou příhradovou konstrukcí kopírující fasádu v nejnižším podlaží nástaveb. Přesahy dvou spodních stropních desek nástavby jsou provedeny z plechobetonu, jejichž ocelové nosníky zajišťují stabilitu elipsovitě zakřivené příhradové konstrukce. Okraje stropních desek vyšších podlaží jsou podepřeny ocelovými sloupky. Přechod stropní desky pod nástavbou je řešen přechodovým trámem.

Další zajímavá konstrukce je použita v místě hlavního dvoupodlažního průchodu na západní straně objektu. Vynechání svislých podpor a stropní desky nad prvním nadzemním podlažím je překlenuto dvojicí předpínaných železobetonových příhradových nosníků umístěných ve třetím nadzemním podlaží. Na střeše jsou pak kolmo na příhradové nosníky vedeny dva vystupující se stropní deskou spřažené železobetonové nosníky, které vynášejí atiku na vnějším obvodu objektu. Na tuto atiku jsou taženými sloupy zavěšeny přesahy stropních desek nad druhým a třetím nadzemním podlažím.

OBVODOVÝ PLÁŠŤ
Fasády objektu jsou navrženy jako lehký obvodový plášť na šířku modulu 1,35 a 2,7 m. V prvním nadzemním podlaží je realizována celoprosklená rastrová fasáda se vstupy do jednotlivých obchodních jednotek. Fasáda horizontální podnože ve druhém až pátém nadzemní podlaží je řešena jako modulová fasáda zakřiveného průběhu. Typický modul je tvořen systémem hliníkových profilů se sklem na výšku světlé výšky místnosti a obkladovým panelem v místě stropní konstrukce. Moduly pevného zasklení jsou střídány otvíravými moduly, které zajišťují nájemcům možnost přirozeného větrání, a neprůhlednými obkladovými panely. Fasády jsou členěny horizontálními římsami, které zvýrazňují plasticitu organicky tvarovaného půdorysu objektu. Kolmo na fasádu jsou vykonzolovány průhledné skleněné praporky sytě modré barvy. Pohledové části jsou opatřeny bondovým obkladem tmavě šedého až antracitově černého odstínu s metalickým efektem, typického pro konstrukce industriálních staveb. Obvodový plášť věžových nástaveb je řešen jednodušeji jako celoprosklená modulová fasáda s potlačenými římsami, bez svislých obkladových panelů a modrých praporků.

Ploché střechy pětipodlažní části objektu slouží nájemcům přilehlých kanceláří a uplatňují se při pohledu z obou oválných věží. Zeleň je zde koncipována jako intenzivní, záhony budou vybaveny závlahami. U východů z kanceláří jsou umístěny pobytové dřevěné terasy, doplněné mobiliářem a osvětlením. Střechy čtyřpodlažní části objektu jsou využity pro umístění technologického vybavení, skrytého za systémovou akustickou zástěnu. Jedná se o ocelové sloupy, mezi kterými je upevněna konstrukce akustického obkladu, na které může být osazena konstrukce sloužící jako podpora pro popínavé rostliny. Skladba střešního pláště je provedena s klasickým pořadím vrstev, navíc doplněné o vrstvu nenasákavé tepelné izolace nad hydroizolací. Atypické je provedení konstrukce betonové střešní atiky, která je oproti kraji stropní desky zapuštěna.

ZELENÝ DESIGN
Projekt Aviatica je držitelem před‑certifikace LEED Gold. Velký důraz byl od začátku projekčních prací kladen na nízkou spotřebu energií pro provoz budovy s možností zavedení plného energetického managementu pro nájemce a správu budovy při zachování komfortu vnitřního prostředí pro uživatele. Velká pozornost byla věnována systémům chlazení a ventilace, navržených tak, aby dodávaly čerstvý vzduch, teplo a chlad v množství, které budova podle aktuální obsazenosti právě potřebuje. V případě zasklení byl citlivě volen poměr mezi jeho stínícím součinitelem a součinitelem prostupu světla tak, aby byl v kancelářích zajištěn dostatek denního světla a současně nedocházelo k přehřívání prostoru. Klíčové parametry pro tepelnou pohodu uživatelů, jako jsou teplota, vlhkost a rychlost proudění vzduchu byly v průběhu návrhu simulovány, stejně jako několik variant vnitřního osvětlení. Na základě energetického modelu bylo zvoleno osvětlení LED s velmi nízkým měrným příkonem. Spotřeba energie je tak přibližně o 50 % nižší než ve srovnatelných budovách. Z hlediska hospodaření s pitnou vodou je dosaženo úspory více než 45 % a to díky kombinaci zachytávání a opětovného využití dešťové vody ke splachování WC a použitím vysoce úsporných vodovodních armatur.

LANDSCAPING
Vnitřní náměstí představuje poloveřejný prostor, do kterého jsou orientovány hlavní vstupy administrativní části objektu s výraznými markýzami a vstupy do jednotlivých obchodních jednotek. Hlavním kompozičním prvkem architektonicko‑krajinářského návrhu parteru je kruh a to hned v několika podobách. Pravidelný rastr světlé betonové dlažby s tmavě šedými příčnými pruhy kompozičně narušují nepravidelně umístěné kruhové kopce, rozdělující plochu náměstí na menší prostory. Jednotlivé kopce dosahují ve třech velikostech výšky 0,75 až 1,2 m, osázeny jsou několika druhy vysokých travin a okrasnými stromy. Ústředním prvkem náměstí je kruhový vodní prvek, tvořený dvojicí betonových nádrží s vodními tryskami a přepadem. Elegantní mobiliář v podobě dřevěných trojlistých laviček doplňují skupiny vysokých šikmých stožárů s atypickými lampami. Z vnější strany je budova lemována chodníkem a svažitými travnatými pásy s různě kvetoucími travinami. Uliční stromořadí je tvořeno v jižní části platany a v severní části duby.

BIM MODEL
Od samého začátku byl v rámci projekčních prací používán digitální informační model budovy (Building Information model), zhotovený počítačovým programem Autodek Revit Architecture 2014. Digitální prostorový model budovy sloužil jako databáze informací o objektu v průběhu jeho navrhování i následného realizování jak pro architekty a stavební inženýry, tak pro projektanty jednotlivých profesí, statiky, stavební firmy, dodavatele a investora. Nasazení softwaru BIM mělo zásadní vliv na průběh a kvalitu projekčních prací, spočívající v celkovém změně systému práce, postupu projekčních prací, efektivní koordinaci jednotlivých profesí a zajištění obousměrné komunikace mezi všemi spolupracujícími. Kromě informací o vzájemných prostorových vazbách s sebou model nesl potřebné informace o každém stavebním prvku jako například typ a materiál výrobku, jejich počet nebo plošné výměry. Složitější metodika práce byla vyvážena výrazným snížením počtu kolizí a přesnějšími výkazy výměr, generovanými přímo z modelu a téměř okamžitě. Použití metody BIM pomohlo k přesnějšímu stanovení konečné ceny celého díla a zásadní úspoře času při koordinaci jednotlivých profesí a minimalizaci koordinačních nesouladů na staveništi. Po dobu provozu a užívání budovy se uplatní energetický model budovy, navázaný na integrovanou centrální monitorovací síť, která umožňuje správě budovy i jednotlivým nájemcům sledovat spotřebu energií v jednotlivých nájemních úsecích v reálném čase a následné rozúčtování dodaných energií podle skutečných spotřeb a nikoliv rozpočtem podle pronajatých ploch.

ORGANIZACE VÝSTAVBY
Projekt Aviatica neměl jednoho generálního zhotovitele a byl realizován formou construction managementu, který je mnohem pružnější při řešení nepředvídaných změn a řízení investičních nákladů v průběhu výstavby z důvodu přímého smluvního vztahu mezi subdodavatelem a investorem. Stavba byla od začátku projekčních prací rozdělena na jednotlivé obchodní soubory, pro které byly ve spolupráci s investorem vybráni jednotlivý subdodavatelé. Za vzájemnou koordinaci obchodních souborů a jejich návazností, celkovou kontrolu a řízení stavby byl zodpovědný stavební manažer. Zvolený způsob řízení výstavby vedl k vyšší flexibilitě a rychlejšímu přenosu požadavků v průběhu projektu od klienta a architekta až k jednotlivým dodavatelům stavebních prací bez nutnosti generálního dodavatele, který si obvykle účtuje koordinační přirážku ke všem pracím svých subdodavatelů. 

ZÁKLADNÍ ÚDAJE O STAVBĚ:

• Název: Projekt Aviatica
• Místo stavby: Na Hutmance, Praha 5 – Jinonice
• Investor: Penta Investments, s. r. o.
• Generální projektant: Jakub Cigler Architekti, a. s.
• Autor návrhu: doc. Ing. arch. Jakub Cigler, AIA
• Architekt projektu: Mgr. A. Jan Hofman, Ing. arch. Jan Ferenčík
• Hlavní inženýr projektu: Ing. Vladimír Vacek
• Projekční tým: Ing. David Poláček, Ing. Martin Vítek, Ing. Klára Poskočilová, Ing. Marián Kolbaský, Ing. arch. Marek Jedlička, Ing. arch. Petr Kučera, Ing. arch. Martina Sýkorová, MSc. Anna Salingerová, B. Arch Peter Bednár, Ing. Andrea Honejsková, Ing. Michal David, Ing. arch. Antonín Holubec, Ing. Marie Mrázová
• Stavební management: PM Group, s. r. o.
• Statika: Ing. Václav Toman, Building, s. r. o.
• Fasády: SKANSKA, a. s.
• Návrh: 2/2013
• Realizace: 3/2014 – 6/2015
• Plocha pozemku: 13 428 m²
• Celková podlažní plocha: 27 000 m²

Foto: Filip Šlapal (hotová stavba), David Poláček (průběh stavby)
Zdroj: Jakub Cigler Architekti a. s.

Aviatica: Modern Office Building
At the beginning of September, a grand opening of the Aviatica office building took place celebrating the first construction of the designed development in the area of former Walter Aircraft Engines factory in Prague 5 – Jinonice. In recent years, the utilization of abandoned industrial areas has been one of the central topics of territorial development. The abandoned factory area transformation has a positive impact on its surroundings and also represents a means to use an inner potential of the city instead of expansion in the open countryside.

Autor

• Ing. arch. Kučera Petr