2014 je rokem BIM

BIM PRO KAŽDÉHO – TROCHA NEZBYNÉ TEORIE
Z wikipedie se můžeme o BIM dočíst: „Informační modelování budovy (Building Information Modelling – BIM) je proces vytváření a správy dat o budově během jejího životního cyklu.“ Dalších definicí BIMu je celá řada, ale v podstatě se na něj dá nahlížet třemi základními aspekty. Prvním je samotné modelování, druhým je datový 3Dmodel a třetím je samotný přístup k němu, tj. podstatná změna dosavadního způsobu práce na projektu. Technologická stránka modelování dnes není problém, protože BIM programů, které dokážou „stavět data“ a vytvářet 3D model je pro různé obory celá řada a hodně uživatelů je již užívá. Ale u skutečného BIMu jde o komunikaci mezi jednotlivými uživateli (profesemi), tedy o komunikaci mezi jednotlivými programy. Zde, i přesto že se aktivně na BIM procesu podílejí výrobci software, narážíme na problémy při přenosu 3D modelu. U posledního aspektu, přístupu k BIM, je problém především s uživateli, kteří nechtějí měnit své dosavadní postupy a návyky, ale jsou zde i legislativní problémy. Například není právně jasné, kdo je vlastníkem BIM modelu, zda architekt, statik nebo správce budovy, když se na vytváření datového modelu podílí všichni.

Na aktivním zavádění a rozšiřování BIM se v česku podílí řada subjektů. Můžeme začít s občanským sdružením „Odborná rada pro BIM“, které se soustředí na podporu zavádění BIM procesů v celé šíři profesí, nebo sdružení BIM fórum, které se naopak soustřeďuje na jediný produkt a to je využívání aplikace Autodesk Revit. O zavedení BIM mají zájem domácí i zahraniční investoři. Průkopníkem mezi nimi je společnost SKANSKA a. s. Z dalších účastníků BIM scény, kteří mají zájem o rozšíření BIM, je možné zmínit samotné výrobce software a také jeho uživatele – projektanty (alespoň ti osvícenější).

V zavádění BIM hraje také roli vláda, respektive Evropský parlament, který aktuálně na svém lednovém zasedání odhlasoval doporučení pro všechny země EU (včetně České republiky), aby aktualizovaly svá pravidla a podmínky na zadávání veřejných zakázek v oblasti stavebnictví a dopravy s využitím informačních modelů budov (BIM). Toto doporučení vyzývá členské státy EU k prosazování, specifikaci nebo nařizování použití BIM pro stavební projekty hrazené z veřejných prostředků v EU. Nařízení platí od března letošního roku a vyžadování BIM by mělo platit od roku 2016. Snahou je docílit rychlejší a efektivnější realizaci stavebních projektů a úspory pro daňové poplatníky. Toto nařízení je v podstatě již dnes uplatňováno v některých zemích, například ve Velké Británii, Finsku, Norsku, protože ty již dnes vyžadují zpracovávat statní zakázky pomocí technologie BIM.

BIM V PRAXI – PŘÍKLAD POUŽITÍ
Pojďme se nyní podívat na konkrétní příklad přínosu BIM. Typickým BIM nástrojem pro architekty a projektanty stavební části je Revit od společnosti Autodesk. Tento nástroj již má u nás dlouhou tradici a řadu aktivních uživatelů. Jako důkaz můžeme uvést například firmu COPLAN Projekt s. r. o., která již v roce 2006 zpracovala v Revitu rozsáhlý projekt fotbalového stadionu SK Slavia Praha. Náš příklad se také týká aplikace Revit, se kterou konkrétně pracuje architekt i stavař v jedné osobě Ing. Jaromír Hronza z atelieru Rubicon, Česká Lípa. Jelikož je to příklad BIM spolupráce tak nesmí chybět další účastník a tím je statik, Ing. David Mareček z atelieru Statik CL, taktéž z České Lípy. Ing. Mareček pracuje s BIM programem pro ocelové konstrukce – Advance Steel a betonové konstrukce – Advance Concrete od společnosti Graitec. Oba tyto ateliery spolupracovaly na projektu přístavby výrobní haly společnosti Magna v Liberci.

Celý proces začal architekt, tím že v aplikaci Revit vytvořil prvotní návrh haly, kde použil odhadnuté dimenze nosných konstrukcí. Poté bylo potřeba, aby statik provedl výpočet, nezbytné posouzení a přesný návrh konstrukce. Jelikož bylo rozhodnuto o použití BIM, bylo třeba předat stávající model statikovi. Statik, který používá konstrukční BIM řešení Graitec Advance, jehož součástí je i modul Graitec BIM Connect, použil právě tento modul k přenosu modelu. Tento modul je přirozenou součástí všech programů řady Advance a pro Revit je dostupný jako bezplatný plugin, například na stránkách Autodesk Exchange Labs. Po instalaci pluginu do Revitu bylo možné exportovat data (3D model) ve formátu GTCx a poté soubor GTCx importovat (načíst) do programů Advance (Steel a Concrete). Jelikož model z Revitu byl pouze předběžný návrh, tak se nyní neřešilo přesné mapování profilů. Na importovaných datech, po provedení statického výpočtu, byla provedena optimalizace použitých průřezů a profilů a také statik vytvořil požadovanou projektovou dokumentaci, včetně přesného 3D modelu ocelových a betonových konstrukcí. Díky propojení Architekta a statika řešením Graitec BIM bylo nyní možné přesný model „vrátit“ zpět Architektovi. Ten tento model potřeboval do svých výkresů, ale také pro vytvoření věrných vizualizací. Pro předání byl opět použit formát GTCx, ale s tím rozílem, že při importu do Revitu proběhlo tzv. mapování profilů. Statik totiž v modelech použil různé druhy a tvary nosníků, které architekt doposud ve svém modelu neměl.

Mapování je proces, při kterém se nastavuje odpovídající profil v aplikaci profilu v importovaném souboru. Doposud totiž neexistuje žádný předpis, jak se mají jednotně pojmenovávat a definovat profily, každý program, nebo uživatel si je může vytvořit zcela libovolně. Například profil IPE 300, může být nazván IPE 300 (s mezerou), nebo IPE300 (bez mezery), nebo IPE0.3 (v metrech), atd. Při importu profilu, který se jmenuje jinak než je v programu, tak nastane „problém“, který ale právě řeší mapování.

Architekt si tedy do projektu načetl potřebné profily a při importu dat od statika je správně namapoval. Výsledkem byl přesný model konstrukcí v Revitu a tedy i přesná dokumentace a vizualizace. Celý výše popsaný proces přenosu se několikrát opakoval, protože během projektu docházelo ke změnám. Při importu „nového“ modelu od statika si pak architekt mohl vybrat, zda chce celý model znova importotovat, nebo mohl použít tzv. synchronizaci. Synchronizace, jako unikátní součást Graitec BIM Connect je proces, při kterém se na rozdíl od běžného importu aktualizují pouze změněná data. Architekt při synchronizaci dat od statika získá přehlednou tabulku se změnami a může se rozhodnout, které změny přijme a které ne.

ADVANCE DESIGN – BIM PRO STATICKÉ VÝPOČTY
V předchozím příkladu nebyl zmíněn třetí z produktů řady Graitec Advance a to Advance Design. Jádrem dnešních výpočtů metodou konečných prvků je 3D model konstrukce, což již samo o sobě odpovídá definici BIM. Dá se tedy říct, že každý statik má možnost využít tento potenciál. Výpočetní program Advance Design splňuje veškeré požadavky na BIM proces a datovou výměnu a navíc disponuje širokou škálou výpočetních kapacit a možností posuzování materiálů. Tento program disponuje řadou nástrojů pro výměnu datového modelu s dalšími aplikacemi, jako například. Advance Steel, Advance Concrete, Revit a další. Kromě plynulé výměny dat s dalšími aplikacemi, nabízí Advance Design, díky integrovanému řešení GRAITEC BIM connect i možnost synchronizace modelu mezi AC/AS/Revit, což posouvá spolupráci mezi jednotlivými specialisty o úroveň výš. Jako příklad praktického využití Advance Design můžeme uvést firmu PKD Dačice. Tato firma má kromě Advance Design také několik Licencí Advance Steel.

2014 is the year of BIM
Many articles have been written on the issue of BIM (Building Information Modeling). We can learn about how it should work from the prospectuses of perhaps all software producers. However, practice shows that BIM itself is not always as easy and smooth as described in the prospectuses. On the other hand, it does not need to be feared. In this article, we will try to introduce BIM in practice, i.e. how it is seen and used by individual designers and other participants in this process in the spheres of architecture, building plan and structure (statics).

Autor

• Huml Tomáš