Diskuze k článku

Poznámky k článku

Vážený pane inženýre,

  z Vašeho článku čiší odborná erudice a veliké zaujetí pro zjištění skutečné pravdy. Nejsem odborníkem - specialistou ocelářem - spíše jsem se dosud zabýval nosnými konstrukcemi betonových nebo zděných budov a jejich zakládáním, přesto ale, v případě požádání, zpracovávám soudně znalecké posudky i z oblasti ocelových nebo dřevěných konstrukcí. Proč píši. Předmětná kauza se týká špičkového odborníka z oblasti ocelových konstrukcí, váženého i v jiných odvětvích statiky než je ocel. Článek mne zaujal množstvím posudků špičkových odborníků z různých měst a vysokých škol, kteří se s vysokou pravděpodobností osobně znali. Překvapilo mne, že bratislavská technika více než dva roky vůbec nereagovala, disponovala přece také špičkovými oceláři. Prof. Mejzlík a Doc. Svoboda z Brna byli ( nebo ještě jsou) úctyhodnými muži, to nebyli žádní političtí neumětelové.Zdá se mi, že za kauzou musely být ještě jiné, patrně politické souvislosti té doby, jejichž vysvětlení by snad prospělo komplexnímu poznání kauzy.Nevím zda je dobré takto kauzu, trochu s vlivem emocí, uzavírat - vrhá to nepříznivé světlo zase na jiné odborníky, jak jsem již zmínil, rovněž  respektované.

    Vedlo mne to i k jinému zamyšlení - uvedu dvě kauzy z mé činnosti - v r. 2006 spadla dřevěná střecha konstrukce LIDLU v Ostravě, na štěstí pouze drobně zranila jednu prodavačku, nic víc. Posudek pro policii vypracovala Technická univerzita Ostava, stavební fakulta, hlavním viníkem byl označen zhotovitel dřevěné střešní konstrukce, možná byla shoda náhod, že byl z jiného regionu než z ostravska. Zmínky na př. o tom, že spády střechy byly menší než připouštěla použitá krytina ( byť byla získána výjimka od výrobce), byly uřezány diagonály pro průchody vzduchotechniky, předmětem posudku nebyly, mohlo by se lacině konstatovat, že to byly druhy prací, které provedli pracovníci ostravského regionu. . Nicméně šetření bylo zastaveno, možná i proto, že v mém znaleckém posudku tyto okolnosti byly zdokumentovány. Zhotovitel střechy  těžce nesl obvinění z posudku objednaného policií, byl označen v tisku viníkem ještě před zastavením šetření. Jeho manželce nikdo nevymluví, že zákeřná nemoc, které přibližně za dva roky po události  podlehl ( o zastaveném šetření se nedověděl), nebyla vyvolána stresy z této záležitosti. Hodlal jsem po pěti letech uveřejnit článek, který by uvedl věci na pravou míru,ale spolupracovnice zemřelého si to z piety k zesnulému nepřála. S nezvratnou jistotou ale nevím, zda jsem  měl pravdu já nebo kolegové z ostravské stavební fakulty.

  Druhý případ - dělal jsem posudek havarovaných lehkých ocelových sil , která již deset let byla prázdná. Působením větru docházelo k střídavému namáhání kotevních šroubů do základů, neboť chybělo alespoň občasné přitížení hmotností náplně. Kromě mne zpracovali posudky také specialisté oceláři a Ti prostě silo" vetknuli do základu" a argument, že šrouby mohly být střídavě tlačeny a taženy nepřijali, neboť přece šrouby tlakové namáhání nepřenáší, to přenáší patní plech. Kde je potom Hookův zákon, deformuje - li se beton pod tlakem, musí se deformovat i ocelový šroub se zabetonovaným závitem v přiměřeném poměru modulů pružnosti, jsou to spřažené prvky. Jiná věc je, že se to obvykle zanedbává, ale zde byla nestandardní situace dlouhodobě prázdných sil. Oceláři řeší skutečně již na vysokém stupni "napjatost" horních staveb v "3D" provedení, ale deformace podloží a základů jakoby neexistují. Opět si nejsem svým názorem úplně jist a respektuji vyšší erudici kolegů ocelářů v oblasti "horní stavby", nicméně hlodá ve mně čertík, že deformace podloží a betonových konstrukcí není jejich silnou stránkou.       

    Asi nikdy nevznikne situace, aby se všichni znalci na něčem shodli zcela bez výjimek, ale přál bych si, aby bylo možno, jako na př. v případě spadlého stadionu v Bad Reichenhallu( zahynulo 15 dětí),  do jednoho roku zajistit publikovaný perfektní rozbor v odborném tisku, ze kterého plyne, že i policie měla špičkové odborné pracovníky, kteří mohli pomoci situaci řešit. To je pro nás dosud velmi vzdálená představa. A také bych si přál, abychom se, jako znalci, v přijatelné míře respektovali i když nemáme úplně identické názory, ve stavařině nikdy není situace absolutně jednoznačná. Ale každopádně za článek velmi děkuji, byl pro mne poučením.

                                                                                                   Jaromír Vrba