V čem pokulhává domácí stavebnictví za evropským?

Rozhodující podíl na stavební produkci má nová výstavba, včetně rekonstrukcí a modernizací investičního charakteru. Ta činila 72,5 % z celkové produkce. Na nové výstavbě se nejvíce podílely inženýrské stavby, jako silnice, dálnice, mosty a tunely (25,8 %), výrobní budovy (21,4 %), nevýrobní budovy (především obchodní centra - 11,8 %) a bytové budovy (12,6 %).
V evropském kontextu vykazuje struktura stavební produkce dlouhodobě stále některé odchylky. Je to především stále nízký podíl bytové výstavby, který však postupně roste, nízký podíl oprav a údržby a naopak vysoký podíl inženýrské výstavby, což jsou především státní zakázky. Zatímco v zemích evropské patnáctky převažují ve stavebnictví soukromí investoři a bytová výstavba včetně oprav a rekonstrukcí, u nás je největším investorem stále stát. Podobné je to i u dalších nových členů unie ze střední a východní Evropy. Uvádí to publikace Stavebnictví v kostce (2005), kterou vydal Svaz podnikatelů ve stavebnictví spolu s ÚRS Praha.
V infrastruktuře ještě pokulháváme za evropskou patnáctkou Vysoký podíl inženýrských staveb na stavební produkci souvisí u nových členských zemí s jejich vstupem do unie. Vznikla zde potřeba rozšíření dopravní infrastruktury, ale i uvolnění zdrojů financí na rozvoj ostatních infrastruktur, jako jsou dotace na výstavbu kanalizace, čistíren odpadních vod, plynořkaci a podobně. Nejméně provozovaná stavební činnost ve východní a střední Evropě je bytová výstavba, kde nová výstavba tvoří dvě třetiny a opravy a rekonstrukce pouze jednu třetinu prací. To se však podle zmíněné studie brzy změní. "V příštích letech budou pravděpodobně nejvíce prosperujícím segmentem trhu opravy a rekonstrukce bytové výstavby," uvádí publikace. Přednostně by měly být opraveny panelové domy, které jsou leckdy v alarmujícím technickém stavu a přitom tvoří třetinu bytového fondu v Česku.

Jak dohnat unii? A kolik to bude stát?
Česká republika by se podle Národního rozvojového plánu měla do 10 let přiblížit svou civilizační úrovní Evropské unii. To přesně vymezuje potřebu stavebních prací a velikost té mezery, která nás od unie odděluje, jasně a poměrně přesně deřnuje prostor poptávky.

V praxi to znamená:
- dobudovat dopravní infrastrukturu,
- z toho opravy tratí, komunikací a mostů - 400 mld. Kč,
- stavba nových tratí, silnic, dálnic, letišť a vodních cest - 600 mld. Kč,
- bytové objekty
- z demografického projektu počtu domácností lze odvodit potřebu postavit 50 tisíc nových bytů ročně, což představuje 950 mld. Kč,
- opravy panelových a dalších starých bytů - 450 mld. Kč,
- státní a obecní investice - zahrnují reprodukci majetku obcí, zdroje a rozvody pitné vody, výstavbu čistíren odpadních vod, skládek, občanské vybavenosti - 500 mld. Kč,
- čistírny odpadních vod - 390 mld. Kč,
- investice podnikatelského sektoru - představují širokou škálu od administrativních budov přes obchodní centra až po průmyslové objekty - 800-900 mld. Kč.

Celková poptávka po stavebních pracích, které jsou nutné k tomu, aby se Česká republika přiblížila svou úrovní evropské patnáctce, činí tedy 3 biliony korun. Aby tyto investice mohly být zrealizovány, je třeba naplnit pět základních předpokladů: disponovat potřebnou kapacitou, zvládnout otázku konkurence, mít dostatek disponibilního kapitálu, zajistit územní a ekologickou průchodnost projektů včetně energetické úspornosti a mít celkově příznivé investiční prostředí.

Od toho se odvíjejí i programové cíle Svazu podnikatelů ve stavebnictví pro další období:
- udržení trvalé konjunktury českého stavebnictví,
- zlepšení podmínek pro stavební podnikání. Některé podmínky, které je pro naplnění těchto cílů nutno splnit:
- iniciovat projekty financované metodou PPP, tj. ve spolupráci státního a soukromého sektoru, - dosáhnout toho, aby bytová výstavba byla trvale zařazena ve snížené sazbě DPH,
- u bytové výstavby dosáhnout objemu 50 tisíc nových bytů ročně,
- dosáhnout masivního rozšíření oprav bytového fondu,
- výzkum a vývoj nových materiálů, konstrukcí,
- urychleně přijmout nový stavební zákon a novelu zákona o veřejných zakázkách,
- mít dostatek kvalifikovaných pracovníků.

Zdroj: Parlament, vláda, samospráva

Autor

• (red)