Strojírenství je v dobré kondici, brzdí jej ale nedostatek zaměstnanců. Nejvíce chybí konstruktéři

• Foto

„Počet pracovních míst v oboru strojírenství neustále roste, například v loňském roce jsme na našem portálu nabízeli více než 6 500 volných míst,“ říká Zuzana Lincová, ředitelka pracovního portálu Profesia.cz. „Převážně jde o místa ve výrobě, velký zájem je také o vysokoškolsky vzdělané techniky. Strojírenské firmy ale v současné době hledají i jazykově vzdělané posily – pokud chtějí expandovat na nové trhy, potřebují obchodníky s dobrou znalostí jazyků.“

Nedostatek kvalitních pracovníků na trhu je větší problém, než to na první pohled vypadá. Odchází generace technicky zdatných „fachmanů“ a na jejich místa firmy těžko hledají náhradu. Podle údajů pracovního portálu Profesia.cz počet nabízených míst v posledních třech letech neustále stoupá, zatímco počet reakcí na ně se snižuje: ke zlomu došlo v roce 2014. Nejžádanějšími profesemi jsou konstruktér (21 % nabídek), operátor CNC strojů (15 % nabídek) a technolog (14 % nabídek), následují svářeč, strojní zámečník a technik. Uchazeči mají nejčastěji zájem o profesi montážní dělník, svářeč a strojní zámečník.

Z pohledu regionů je nejvíce nabídek v oboru strojírenství v Jihomoravském kraji – 28 % z nabídek na Profesia.cz. Následují podle očekávání kraje Středočeský (21 %) a Olomoucký (14 %), nejméně nabídek pro strojaře je v Jihočeském, Karlovarském a Ústeckém kraji, kde se také na místa v oboru strojírenství hlásí v průměru nejvíce uchazečů.

Jaká je výše mzdy ve strojírenství? Vzhledem k tomu, že jde o podniky, které nemají velký problém s odbytem, navíc jsou v nich často silné odborové organizace, je strojírenství jako obor mzdově nadprůměrné. Podle údajů portálu Platy.cz je v letošním roce průměrná mzda ve strojírenství 28 890 Kč. Pokud sledujeme vývoj od roku 2010, průměrná mzda v tomto oboru poměrně vyrovnaně stoupá, a to o 2 až 3 % ročně. Nepřekvapí, že nejvyšší průměrná mzda je v Praze, kde je 28 % nad celostátním průměrem; zde ale zkresluje fakt, že v hlavním městě často sídlí vedení společností. Následují kraje Plzeňský 7 % a Liberecký 4 % nad průměrem. Na opačném konci spektra – 9 % pod celostátním průměrem – jsou mzdy v Moravskoslezském kraji a na Vysočině.

Strojírenství bude muset v následujících letech čelit i další výzvě – nástupu tzv. čtvrté průmyslové revoluce, tedy trendu digitalizace, a s ní související automatizace. Ta s sebou nevyhnutelně přinese výrazné změny na trhu práce. Důsledkem robotizace a automatizace rutinních manuálních činností bude větší tlak na vzdělání a znalosti pracovníků. „V systému vzdělávání je nutné provést výrazné změny, a právě v technických oborech je to palčivý problém – již řadu let strojírenské a technologické firmy volají po přizpůsobení výuky jejich potřebám,“ říká Zuzana Lincová. „Velmi zjednodušeně řečeno firmy navrhují, aby se výuka přiblížila reálné praxi, a to jak po obsahové stránce, tak praktické – tedy skutečnou praxí, která by byla součástí výuky. Dalším požadavkem je přizpůsobení kapacity jednotlivých typů a oborů zejména středního vzdělávání očekávanému uplatnění absolventů na trhu práce. Uvědomují si totiž, že pro udržení konkurenceschopnosti potřebují kvalitní pracovníky, kteří zajistí jak kvalitní výrobu, tak inovace a vývoj nových výrobků a technologií,“ uzavírá Zuzana Lincová.

Autor

• (red)