Předvánoční dárek pro pražské řidiče: silniční estakáda Krejcárek

„Zkracování termínů výstavby nebývá všedním jevem. Rád konstatuji, že v tomto případě se nám podařilo při realizaci takto náročného inženýrského díla termín zkrátit. Po loňském uvedení do provozu nově rekonstruovaného podjezdu v Seifertově ulici se nám opět podařilo v rámci železničního projektu významně přispět k řešení dopravní situace v Praze. A tak již dnes, 1. prosince 2005, je první soubor objektů ze stavby Nového spojení hotov a může sloužit hlavnímu městu,“ uvedl Jan Komárek, generální ředitel SŽDC. „Dopravní situace na Krejcárku byla dlouhodobě neúnosná, proto jsme oproti původním plánům přednostně postavili silniční estakádu a nyní můžeme nerušeně pokračovat v modernizaci železniční trati,“ uvedl generální ředitel Skanska ŽS Jindřich Topol.

Estakáda Krejcárek spojuje ulice Novovysočanská a Pod Plynojemem a tvarově kopíruje stávající tramvajovou trasu mezi Ohradou a Palmovkou. Ulice Pod Plynojemem původně křižovala frekventovanou Vítkovskou trať a často zde docházelo k dopravním zácpám. Nová estakáda železniční trať přemostí, urychlí automobilovou dopravu a řidiči už nebudou muset čekat na vlakových přejezdech. Trať je součástí tzv. Nového spojení, které umožní a zkapacitní napojení železničních tahů ze severu a východu země do pražského Hlavního nádraží.

Charakteristika estakády a použitá technologie
Most o celkové délce 308,9 metru je založený na dvou krajních opěrách a šesti mezilehlých pilířích. Stavba nezahrnovala pouze samotnou estakádu, ale byly vybudovány i oboustranné nájezdy z Novovysočanské ulice, opěrné zdi a světelná signalizace. Na jedné straně mostu je chodník pro pěší, na straně druhé je pouze nouzový chodník široký 0,75 metru. Maximální výška mostu je 15,3 metru. Je zde instalováno automatické solicí zařízení proti případné námraze. Estakáda byla postavena technologií na pevné skruži s posuvným bedněním.

Její tvar byl podmíněn těsně sousedícím tramvajovým mostem spojujícím Palmovku s frekventovanou křižovatkou ulic Koněvova a Jana Želivského. Nosná konstrukce je navržena jako monolitická z dodatečně předpjatého betonu. Ze statického hlediska se jedná o spojitý nosník o sedmi polích. Příčný řez mostu je komůrkový nosník. Betonáž nosné konstrukce probíhala ve dvou etapách. V první etapě byla zabetonována spodní deska a šikmé stěny nosné konstrukce, ve druhé etapě horní deska s konzolami. Celá stavba skončila téměř o rok dříve, než se původně předpokládalo ve smlouvě o dílo.

Nové spojení
Nové spojení je rozsáhlý železniční projekt, který nejpozději v roce 2010 propojí pražské stanice Hlavní nádraží, Masarykovo nádraží, Libeň, Vysočany a Holešovice a vedle rozsáhlé modernizace železničních tratí zahrnuje i výstavbu dvou dvoukolejných železničních tunelů pod horou Vítkov. Po dokončení lépe začlení železniční trasy do systému pražské integrované dopravy, zkvalitní spojení mezi Prahou a Středočeským krajem a napojením mezinárodních železničních koridorů zkvalitní systém mezinárodní dopravy. Projekt zpracovala firma SUDOP Praha. Zhotovitelem stavby je sdružení dodavatelů Pražské spojení, kde pod vedením společnosti Skanska ŽS působí firmy Stavby silnic a železnic (SSŽ), Metrostav a Subterra.

Technické údaje:
Délka přemostění: 284,5 m
Délka mostu: 308,9 m
Délka nosné konstrukce: 288,2 m
Rozpětí: 33,2 + 42,0 + 44,2 + 44,2 + 42,0 + 42,0 + 38,7 m
Šířka mostu: 11,9 - 15,78 m
Volná šířka mostu mezi svodidly: 11,5 - 15,26 m
Plocha nosné konstrukce: 3.260,2 m²
Cena stavby: 140 mil. Kč

Autor

• Ing. Cieslar Stanislav