Potenciál stavebnictví v zemích střední a východní Evropy
Rubrika: 2006
Jaký je potenciál stavebnictví v zemích střední a východní Evropy? Jaký je potenciál stavebnictví konkrétně na Ukrajině? Jak nejčastěji získávají polské stavební firmy své zakázky? Jak si vybírají stavební firmy své subdodavatele v Maďarsku? Která oblast stavebnictví vykazuje největší růst v České republice? Na mnoho dalších otázek se bude snažit odpovědět právě zpracovávaný výzkum Vývoje potenciálu stavebnictví v zemích střední a východní Evropy, jenž je předmětem mé dizertace.
Cílem daného projektu je komplexní analýza stavebnictví ve vybraných devíti zemích střední a východní Evropy (Česká republika, Slovensko, Polsko, Maďarsko, Ukrajina, Litva, Lotyšsko, Estonsko a Chorvatsko). Z pohledu vertikálního rozdělení se tato analýza člení na analytický rozbor stavebnictví jednotlivých zemí, dále pak na úroveň regionů (krajů) a v některých případech výrazného potenciálu i na úroveň významných měst. Z pohledu horizontálního členění obsahuje tato analýza každé z devíti zemí čtyři hlavní oddíly.
První oddíl – Všeobecné podmínky a vývoj stavebnictví – se mimo jiné zabývá všeobecným rozvojem stavebnictví po roce 1945, zvláště detailně pak analyzuje několik posledních let včetně aktuálních údajů. Následně jsou rozebírány právní předpisy a regulace, které jsou specifické pro každou zemi, a uváděn přehled nejvýznamnějších institucí a organizací ve stavebnictví. Na závěr této kapitoly budou analyzována hlavní specifika stavebnictví v jednotlivých zemích.
Obsahem druhého oddílu je rozsáhlá Analýza kvantitativních ukazatelů v sledovaných zemích. Na začátku se deskriptivně popisují klíčové ukazatele charakterizující vývoj stavebnictví. Následně jsou tyto klíčové indikátory aplikovány na „stavební produkci“ v dané zemi a pro každou je zpracována detailní analýza vývoje stavebnictví z pohledu kvantitativních ukazatelů. Závěr je věnován analýze firem a společností působících na každém z daných trhů (celkový počet, podle zaměření, rozdělení podle obratu, podíl na zakázkách, počty zaměstnanců atd.).
Třetí oddíl se zaměřuje na Analýzu vývoje kvalitativních ukazatelů. Hlavním zdrojem informací pro tuto část jsou každoročně uskutečňovaná interview se vzorkem firem v každé ze zemí, což umožňuje poskytovat kvalitativní a aktuální informace o přímém vývoji trhu, chování firem, jejich hodnocení současné situace, plánech do budoucna, využívaných technologiích, způsobech získávání a zadávání zakázek, komunikace s klienty atd.
Čtvrtý oddíl se zabývá analýzou Financování stavebnictví a identifikací hlavních „budget holders“ v každé z vybraných zemí. Financování je rozděleno na zdroje:
-
veřejné,
-
soukromé,
-
z Evropské unie.
Jak horizontální, tak i vertikální členění analýzy má své nesporné výhody. Díky hloubce a podrobnosti dat, jež poskytuje vertikální členění, a s ohledem na množství a rozsah zkoumaných ukazatelů, zahrnutých v horizontálním členění, je tento projekt svým rozsahem jednou z nejkomplexnějších analýz potenciálu stavebnictví ve vybraných zemích střední a východní Evropy, která byla v posledních letech zpracována.
Výsledkem tohoto projektu budou na jedné straně aktuální analýzy a výzkumy z trhů na základě primárních i sekundárních dat a na straně druhé dlouhodobé souhrny a charakteristiky vývoje kvalitativních i kvantitativních indikátorů vývoje stavebnictví v každé z analyzovaných zemí. Aktuální výstupy této analýzy potenciálu stavebnictví zemí střední a východní Evropy budou k dispozici jak českým, tak zahraničním firmám nebo ziskovým či neziskovým společnostem účastnícím se tohoto výzkumného projektu.
V rámci stavebního veletrhu IBF v Brně bylo dotazováno 300 firem, především na úrovni jejich obchodních ředitelů. Zpracované výsledky kvalitativního výzkumu pro ČR za rok 2006 budou dostupné od poloviny května. Výzkum bude pokračovat ještě letos v dalších zemích. Začátkem května začaly interview v Maďarsku.
Tento článek vyšel v časopise SILNICE ŽELEZNICE číslo 1/2006 (www.silnice-zeleznice.cz).
Kontakt na autora vacekjir@vse.cz