„Panika ve stavebnictví zatím neexistuje,“ ujišťuje prezident Svazu podnikatelů ve stavebnictví (SPS) Ing. Václav Matyáš
Rubrika: 2010
A to i přesto, že meziroční srovnání oboru stavebnictví, která představil v rámci 2. ročníku konference Očekávaný vývoj odvětví stavebnictví v ČR a na Slovensku, která se konala 10. února 2010 v Brně, ukázala jasný propad ve všech segmentech stavebního trhu.
„Letošní rok nebude procházka růžovou zahradou. Pomyslné dno, na které si budeme muset sáhnout, je stále ještě před námi,“ varoval téměř dvě stovky účastníků konference prezident Svazu podnikatelů ve stavebnictví.
Podle něj zaznamenalo stavitelství permanentní meziroční propad 7-15 %. Zatímco v pozemním stavitelství činí meziroční propad 37 %, což vlastně znázorňuje měsíční produkci celého českého stavebnictví, tak u inženýrských staveb činil meziroční propad 15 %. Vážný důvod k obavám však způsobuje jednoznačný úbytek zakázek, který postihl všechny segmenty stavebního trhu. Strategie SPS pro další tři roky je jednoznačná. „Svět po krizi bude jiný a jiné musí být i stavebnictví. Do problematiky proto chceme více zatáhnout stát a příslušná ministerstva. Státní zdroje totiž vysychají a aktuální bude vstup soukromého kapitálu v rámci PPP projektů. I přesto všechno zůstáváme optimisty, panika neexistuje,“ ujistil Matyáš.
S Matyášem souhlasil rovněž ministr pro místní rozvoj Ing. Rostislav Vondruška. „Nižší poptávka nebude jen problémem letošního roku. Je třeba aktivnějším přístupem státu podpořit vývoj stavebnictví. Musíme využít toho, že současná krize neměla na české stavebnictví tak drtivý dopad, jako v jiných zemích. Přesto očekáváme mírné časové zpoždění oživení trhu. Například v oblasti výstavby bytového fondu předpokládáme nárůst poptávky po malých bytech. V současné době se totiž jeví jako nejpotřebnější výstavba a rekonstrukce malých dostupných bytů pro nízkopříjmové vrstvy obyvatelstva,“ myslí si ministr Vondruška.
Podle Ing. arch. Jaroslava Dokoupila, hlavního architekta skupiny Arch. Design GROUP ale máme v ČR malometrážního bydlení nadbytek. „ Realizovat malometrážní bydlení na volných cenných pozemcích je podle mne nesmysl,“ oponuje Dokoupil.
Kudy z krize?
Vzhledem k nepříliš lichotivé situaci si stavební firmy pomáhají, jak můžou. Nutno říci, že krize ukázala flexibilitu stavebního trhu, který se nezhroutil, ale řada firem na vzniklou situaci pružně zareagovala. Všeobecně se ale s krizí lépe vyrovnávají velké firmy. Pokud budeme například hodnotit zadluženost firem u bank podle počtu zaměstnanců, jednoznačně vedou firmy s 25-99 zaměstnanci. Nejlépe jsou na tom firmy s více než tisícovkou zaměstnanců.
„Ať dopadnou volby jakkoli, nečeká nás nic dobrého. Jsme ale jedna z mála firem, která zřejmě, i přes nepříznivý vývoj, půjde nahoru. Soustředili jsme se totiž na zahraniční trh a máme smluvně zajištěno dostatek zakázek i na příští roky. I když nárůst tržeb nebude tak dramatický, přesto očekáváme růst. Naší silnou stránkou je obchodní značka s dlouholetou tradicí. Podle mne však nastala doba, kdy by se vláda měla více zasadit o rozvoj PPP projektů. Těch bude potřeba a v nich vidíme budoucnost. Důležitou roli spatřujeme rovněž ve fungování České exportní banky, se kterou spolupracujeme a osvědčila se nám,“ nechal se slyšet Ing. Michal Štefl, předseda představenstva a generální ředitel společnosti společnosti OHL ŽS.
Svůj recept na těžkou dobu mají rovněž v PSJ, a.s. „ 90 % naší činnosti vychází z privátního sektoru a 65 % realizujeme v ČR. Přesto se setkáváme na objemově menších zakázkách například se Skanskou a jinými. Pustili jsme se proto do exportních aktivit. Využíváme totiž toho, čeho není schopna celá řada jiných firem a totiž schopnost kdykoli se i se zaměstnanci sbalit a odjet stavět třeba do africké Keni. Toto je naše deviza, ze které těžíme. Například na projektech pro ministerstvo zahraničních věcí jsme si ověřili, že nebýt českých stavbařů na místě, nebylo by nic dokončeno v termínech a požadované kvalitě. Navíc jsme se rozhodli investovat do přípravných týmů, které operují v oblastech s očekávanými investicemi klidně i tři roky dopředu. Výsledkem jsou například zakázky ruském Soči, Rjazani nebo Petrohradu. Máme ale aktivity i na blízkém východě nebo v Asii. Přesto naším cílem není stavět v zahraničí, je to jen způsob, kterým jsme se rozhodli přečkat toto nepříznivé období,“ nastínil svůj recept na úspěch předseda představenstva a generální ředitel PSJ, a.s. Ing. František Vaculík.
Cílem druhého ročníku konference byla vzájemná výměna názorů představitelů stavebních firem, dodavatelů, výrobců stavebních materiálů a technologií, developerů, ekonomů, představitelů vlády a regionů na současný a očekávaný vývoj stavebního trhu. Nutno dodat, že myšlenka organizátorů byla naplněna beze zbytku.