Obnovili jsme i jediný, původní a plně funkční středověký orloj na světě

• Foto

Když jste společně s Aversem získali projekt na rekonstrukci Staroměstské radnice, jaká byla vaše první reakce? Měl jste respekt ze zakázky?
Prvním pocitem byla hrdost za společnost Subterra a. s., že dostala důvěru, spolu s partnerem spol. AVERS s. r. o., realizovat rekonstrukci tak významné národní kulturní památky a pražské dominanty, jakou Staroměstská radnice bezesporu je. Zároveň máte pravdu, že alespoň já jsem pocítil okamžitý respekt z takové zakázky. Ale s ohledem na zkušenosti svého týmu určitě ne obavy.

Jaké byly původní představy památkářů a co vše jste s nimi v průběhu rekonstrukce řešili? 
Památkáři chtěli původně zachovat střešní krytinu na střeše kaple ze železnobrodské zelené břidlice. Od tohoto záměru ale bylo, na základě upozornění zhotovitele na její špatnou kvalitu a dále na základě výsledku laboratorních zkoušek, ustoupeno a všechny střechy byly nově pokryty šedočernou břidlicí ze Španělska.

Dalším odklonem od původního záměru byla podoba desky astrolábu orloje. Její konečné podobě předcházela mnohá jednání a korespondence odborné veřejnosti, včetně zástupců Astronomického ústavu Akademie věd ČR, památkářů MHMP-OPP i NPÚ a dalších subjektů. Přesto se o současné podobě astrolábu neustále diskutuje a názorová shoda je prakticky vyloučena.

Museli jsme rovněž rozšířit statické zajištění původních středověkých nárožních krakorců ochozu věže a zdobných kamenných prvků s růžicemi pomocí jádrových vrtů a chemicky kotvené helikální výztuže. Stejnou metodou byla ztužena i staticky porušená konzola arkýře kaple z mohutných kamenných kvádrů.

Zajímavostí bylo i řešení návratu malby oblohy s pozlacenými hvězdami na podhled stříšky nad apoštoly – zjištěno z historické fotodokumentace – a nově i malba hvězdné oblohy na strop místnosti s apoštoly. Za zmínku jistě stojí i rehistorizace středověkého stroje orloje, jediný funkční původní středověký orloj na světě, návratem konopných lan, dřevěných bubnů a kamenných závaží, což bylo památkáři přijato s respektem a radostí, stejně jako nová podoba věžních ciferníků hodin v barokním stylu. Zajímavostí barokních ciferníků je opačná funkce ručiček, malá ukazuje minuty a velká hodiny.

V jakém stavu oproti prvotním předpokladům byly stavební objekty v radnici?
Arkýř kaple byl, jak už jsem naznačil v předchozí odpovědi, staticky narušen nejspíše při odstřelování a požáru radnice v posledních dnech 2. světové války. Pro odlehčení arkýře byly v 80. letech 20. stol. čtyři kamenné sochy na exteriérové straně zaměněny za lehké laminátové sochy. Po našem statickém zajištění byly na arkýř vráceny zrestaurované kamenné sochy.

V podstatně horším stavu oproti projektu a restaurátorským záměrům byla kamenná architektura a sochy na fasádě orloje i kaple. Původní záměr byl totiž zpracován pouze podle fotodokumentace, která byla pořízena i pomocí dronů, ale opravdový stav bylo možné zjistit restaurátory až po převzetí staveniště z vysokozdvižné plošiny a následně po montáži lešení. Největším problémem byly silné povrchové krusty, způsobené chemickými prvky z ovzduší a dále nešetrné restaurátorské zásahy z minulosti s použitím cementu a epoxidových složek.

Jak bylo náročné pracovat v samotném srdci Prahy a při návalu turistů?
Protože jsme již realizovali opravy fasád na jižní i severní straně Staroměstské radnice, věděli jsme, do čeho jdeme a jak musíme přizpůsobit organizaci výstavby turistickému ruchu, například ranním zásobováním stavby.

Museli jste oproti standardním stavbám výrazně měnit bezpečnostní pravidla? Jak jste je řešili?
Samozřejmě probíhala úzká spolupráce s koordinátorem bezpečnosti práce a do detailu jsme dodržovali jeho požadavky a doporučená opatření. Velmi nám v této problematice byl nápomocen i náš podnikový úsek bezpečnosti práce.

Jak velký tým se v rámci Subterry na radnici podílel? Jak moc prestižní pro vás zakázka byla?
Za společnost Subterra a. s. jsme na stavbě řešili provozní problematiku se stavbyvedoucím Pavlem Kerberem, přípravu zakázky vedl Ing. Tomáš Vejvančický a ekonomiku nám zajištovala Ing. Martina Huňatová. Vzhledem k tomu, že jsme rekonstruovali nejen objekt, ale i celý „Orloj“, dodalo to samozřejmě zakázce úplně jiný význam.

Dělal jste již na podobných obnovách památek?
Na Staroměstské radnici jsme již v minulosti zdařile provedli obnovu fasád přidružených domů a restaurovali i vnitřní prostory, včetně hlavní věže. Před zahájením prací na radnici jsme dokončili II. etapu revitalizace další národní kulturní památky a to Klementina – sídla Národní knihovny ČR, kde jsme po dobu více jak pěti let v památkovém režimu realizovali kompletní rekonstrukci tří objektů, včetně rozsáhlých restaurátorských prací.

Jak jste měli rozdělené práce s Aversem?
Již na začátku rekonstrukce jsme se domluvili, že veškerou činnost budeme provádět společně a myslím, že to bylo velice dobré rozhodnutí a kolegové z AVERSU nám byli velice nápomocni.

Jak se dnes shánějí odborníci na umělecká řemesla a kdo všechno se na opravě podílel?
Vzhledem k prestižnosti zakázky nebylo až tak složité na jednotlivá řemesla sehnat odborníky, ale při výběru jsme byli velice obezřetní a pro jistotu jsme vše konzultovali i se zástupci památkové péče. Nepopírám, že volbu restaurátorů ovlivňovala i naše zkušenost z předchozích realizací. Velmi ulehčenou situaci jsme měli u vlastního orloje, který jsme svěřili firmě L. Hainz, která se o něj historicky stará.

Na co jste v rámci rekonstrukce nejvíce hrdý?
Těší mě kladný ohlas ze strany odborné veřejnosti ke způsobu a kvalitě odvedených prací. Rekonstrukce se opravdu povedla a velký dík za to samozřejmě patří i celému týmu spolupracovníků, zúčastněným zástupcům investora, památkářům, restaurátorům i řemeslníkům, a samozřejmě panu architektovi Malinskému.

Autor

• Svoboda Petr (pes)