Oba konce tunelu Sitina jsou propojeny

Vysoká variabilita vlastností horninového prostředí s nízkým nadložím v hloubce 10 až 32 metrů, typická pro tunel Sitina, vyžadovala použití Nové rakouské tunelovací metody, která umožňuje používání mechanizovaných prostředků a vrtno-trhacích prací k rozpojování horninového masivu a zabezpečuje stabilitu výrubu až po zabudování trvalého ostění tunelu. Tato metoda výrazně ulehčuje tunelářům práci použitím vysokého objemu mechanizované práce, zvyšuje bezpečnost a zlepšuje hygienu a pracovní podmínky.

Převážná většina úseku tunelu Sitina musela být vzhledem k charakteru podloží prorážena v kombinaci ražení pomocí vrtno-technických prací a mechanického rozpojování tunelovými bagry. Od prosince 2003 nepřetržitě postupovaly z obou stran tunelu čtyři razičské skupiny po osmi pracovnících, které se střídaly po dvanácti hodinách sedm dní v týdnu. Změna geologických podmínek v průběhu ražení si vyžádala nasazení dalších dvou skupin ze severního portálu tunelu, aby se minimalizovaly dopady na původní časový harmonogram, který počítal s jednoduššími horninovými podmínkami. Znamenalo to zdvojnásobení počtu tunelářů a zdvojnásobení počtu speciálních technologických zařízení. V průměru se dosahovalo výkonu 1,5 až 2 metry tunelu denně.

 

Skanska BS použila na razicí práce tunelářské stroje a zařízení včetně počítačem řízených vrtacích vozů. Dále lžícové nakladače, dumpre, tunelové bagry, hydraulické bourací kladiva, pojízdné pracovní plošiny, soupravy na aplikaci stříkaného betonu mokrou cestou s automatickým dávkováním bezalkalického urychlovače a autodomíchávače. Tunel Sitina má v obou směrech téměř 1,5 kilometru. Východní tunelová roura měří 1.415 metrů a západní 1440 metrů. Délka ražených úseků je 1.189 a 1.159 metrů, délka hloubených úsek 251 a 256 metrů. Příčný profil tunelu je 79 až 94 metrů. Podélní sklon trasy je 2, 34%. Tunel má celkem pět únikových cest a každých 180 metrů jeho délky jsou vybudovány výklenky SOS. Po uvedení do provozu bude větrání v tunelu řešené jako podélné. Obě tunelové roury jsou navrženy a vyhotoveny dle národní normy STN 73 7507.

Tunel Sitina bude mít kromě svého primárního určení pozitivní vliv na životní prostředí, ale především sníží hlučnost v dané lokalitě, což určitě ocení především majitelé domů na přilehlém kopci. Podpovrchová doprava dnes patří mezi prioritní formy řešení dopravních situací ve velkých městech. Tato řešení jsou sice dražší, ale mají výrazně pozitivní vliv na kvalitu života v okolí podobných uzlů. Bratislavě, která vzhledem ke své poloze, ale i kvůli neexistenci městského metra, patří mezi dopravně nejvíce komplikované metropole, se tunelem Sitina velmi uleví.

Jakmile bude tunel uveden do provozu, dojde k plně funkčnímu propojení České republiky přes Bratislavu do Maďarska. Výrazně se tak sníží zátěž především na staré cestě, která vede přes Mlýnskú dolinu a která dnes patří mezi nejvíce přetížené a nejčastěji zablokované komunikace v Bratislavě. Dostavba tunelu je plánovaná na konec roku 2005. Akci realizují společnosti společnosti Skanska BS, TAISEI, Terraprojekt a Váhostav – TSZ.

Autor

• (red)