Nejvíce se líbil dům pro Kutnou Horu

Urbanismus a hmota
Oranžová stavba by měla být podle jeho autorů osvěžujícím prvkem v roztříštěné 2–3podlažní zástavbě z konce 20. století. Lapidární kvádr respektuje tvar obdélníkového pozemku, nad nímž se vznáší, a nově definuje ulici a soukromí zahrad. Hmoty obou podlaží jsou barevně odlišeny a vzájemně posunuty. Dynamika řešení je zdůrazněna rámy lodžií. Pod domem jsou garáže, nástup do zvýšeného přízemí je po lávkách. Za domem jsou zahrádky. Napříč domem procházejí schodiště. Byty jsou orientovány ve směru východ–západ. Všechny přízemní byty mají vlastní zahrádku, byty v patře mají na obou stranách terasu nebo lodžii. V suterénu mají parkovací stání a sklep. Byty nabízejí variabilní dispozice s obchozími jádry. V domě je 12 menších bytů 2 + kk o ploše 54 m² a čtyři větší byty 3 + kk po 60 m².

Technologie a materiály
Lehká dřevěná stavba má sendvičový provětrávaný plášť, tepelná energie se akumuluje v betonové vrstvě zesílených podlah. Nosnou konstrukci tvoří dřevěný skelet maximálního rozpětí 3,9 m. Obvodový plášť je odvětrávaný sendvič, tepelné izolace jsou z minerální vlny, obklady z lakovaných 380 mm silných cementovláknitých desek. Dřevěná eurookna jsou zasklená dvojsklem, před sluncem je chrání textilním rolety a zapuštění v lodžiích. Střecha je pultová s mírným sklonem, provětrávaná, pokrytá měkčeným PVC.

• Budova splňuje požadavky na nízkou energetickou náročnost podle ČSN 73 0540-2.
• Stupeň tepelné náročnosti STN = 70,3
• Klasifikace tepelné náročnosti budov úsporná
• Datum vystavení energetického štítku: 18/02/2006

Tento protokol a energetický štítek odpovídá směrnici 93/76/EWG z 13. září 1993, která byla vydána EU v rámci SAVE. Byl vypracován v souladu s ČSN 73 0540 a podle projektové dokumentace stavby dodané objednatelem.
Odborná porota, v jejímž čele usedl architekt Josef Smola, návrh označila za architektonicky hodnotný, za soudobý a přesvědčivý koncept. Ocenila jeho čisté dispoziční řešení a zázemí bytů (skladovací a parkovací prostory), autorům však vytkla málo úložných prostor přímo v bytech.
K technologické a konstrukční vyspělosti řešení včetně životního cyklu měla následující poznámky:

• Není jasné nasazení dřevěné konstrukce na sloupový systém, ve stáních není vidět ani síť sloupů.
• Hlavním problémem bude systém průvlaků a stropnic, který bude muset vycházet z nasazení na sloupy a bude dosti vysoký a patrně s ním bude nutné spolupůsobení obvodových stěn.

Protože jedním z bodů zadání byla (kromě toho, že má být dům především ze dřeva) nízká energetická náročnost, posuzováno bylo i toto kritérium. Porota tento návrh hodnotila jako méně ekonomický: „Celkový tvar je kompaktní, energeticky příznivý za předpokladu vhodného řešení chodbových prostorů. Řešení detailů obvodových konstrukcí je poučené s výjimkou oblasti nadpraží okna, které je třeba dále optimalizovat. Nízkoenergetického cíle by bylo dosaženo až s využitím zpětného získávání tepla z větracího vzduchu.“

 

Autor

• Mgr. Janošcová Jana