Náročná výroba, ještě náročnější přeprava

Výroba i přeprava mostních dílců různých rozměrů již nějakou dobu běží, ale celá akce skončí až zhruba v polovině příštího roku. Přepravu na místo určení zajišťují zahraniční firmy pomocí těžkých tahačů. Délka nákladu byla 45,5 metru a celková délka soupravy včetně tahače a zadního řízeného podvalníku byla téměř šedesát metrů. Oba tahače, obsluhované dvoučlennými osádkami, najely ráno do nakládacího prostoru, krytého střechou Každý tahač měl na sobě naložen šestinápravový podvalník, který byl doslova nabit hydraulickou a řídicí technikou. Pomocí mostových jeřábů byly podvalníky přemístěny za zadní část mostních konstrukcí, z nichž každá vážila téměř 100 tun.

SYSTÉM VÝROBY A KONTROLY
Výroba mostních dílců probíhala v sousedící výrobní hale, která umožňuje sestavovat dílce o největší délce 22 metry. Dílce poté procházejí tryskací kabinou a v kabině další proběhne potřebná povrchová úprava. Dlouhý dílec pak vzniká až na skladovací ploše. Jak potvrdili vedoucí pracovníci DT výhybkárna a mostárna, rakouský odběratel je velmi náročný na kvalitu svarů i povrchovou úpravu. Svary se kontrolují zásadně ultrazvukem. V první fázi této dodávky se jedná o výrobní dílce o celkové hmotnosti 900 tun. Na zakázce pracuje kolem stovky dělníků a provoz běží na tři směny.

Každá část budoucího mostu byla v nakládacím prostoru uložena na soubor masivních ocelových koz, které bylo nutné během nakládky postupně odstraňovat. Osmičlenná nakládací četa již mělo vyřešeno dilema, jak nakládat stotunový kus, když oba mostové jeřáby mají nosnost každý jen dvacet tun. Čelní strana nákladu byla zavěšena na obří vahadlo. Jeho pomocí jeřáby náklad zvedly. druhý konec mostní konstrukce měl podloženu poslední kozu tak, aby přesahující část mostní konstrukce působila jako závaží a pomohla zvedání. Pod náklad následně najel tahač a konstrukce byla na něj uložena.

Následovalo uložení konce mostu na podvalník, který byl mezitím „oživen“ pomocí natažených hydraulických hadic. Poslední koza zajišťovala takovou výšku spodní hrany nákladu, že desítka chlapů byla schopna podvalník natlačit do požadované, předem vyměřené a propočtené pozice. Jeden z řidičů poté pomocí hydrauliky podvalníku celý náklad zvedl a poslední kozu bylo možné vytáhnout.

KOTVENÍ NÁKLADU
Konstrukce prvního dílu mostu byla usazena a stejný byl i postup při usazování dílu dalšího. Podvalník řidiči podvalníku hydraulicky ustavili do potřebné polohy. Okolo jedenácté hodiny jsou obě konstrukce naloženy, následuje kotvení nákladu na podvalník i tahač, což trvá další více než hodinu. Na tahači i podvalníku jsou speciální kotvicí prvky, mezi něž se vkládají dřevěné rozpěry (nedojde k odření nákladu), a tato sestava je utažena pomocí šroubových spojů. Následovalo ukotvení celého průřezu mostní konstrukce k tahači i podvalníku pomocí textilních úvazů se řetězy.

Následně bylo nutné napnout hydraulické hadice a dráty elektrické výzbroje tak, aby byly zavěšeny těsně pod nákladem. Hadice i kabely jsou uchyceny na ocelovém lanu, které je kotveno na tahači a druhý konec se kotví na podvalníku. S natahováním lana pomohl traktor. Mezi tahač a podvalník bylo nutné dále natáhnout kabel s bočně orientovanými světly, která jsou od sebe ve vzdálenosti 3 metry a zajišťují boční osvětlení nákladu.

VEČERNÍ VÝJEZD
Tahač s nákladem vyjel z krytého prostoru a musel objet prakticky celé území firmy s tím, že do večerních hodin bude odstaven na předem určené ploše. Výjezd znamenal velké nadjetí do protisměru a souprava poté pokračovala dále. Obsluha podvalníku dávala řidiči doporučení pomocí komunikátoru a zároveň řídila směr jízdy podvalníku. Občas jel tahač nebo podvalník i mimo komunikaci. V nejužším místě dopravní cesty souprava dokonce jela přes venkovní sklad. Občas bylo nutné couvat a nadjíždět do různých pozic.

Obě soupravy byly poté odstaveny u brány DT výhybkárna a mostárna. Tu ale soupravy nemohly opustit jízdou vpřed, protože to místní komunikace ve spojení s řadou kolejí a výhybek železnice neumožňovaly. Souprava musela zajet hluboko do firemních prostor a poté couvat na hlavní komunikaci. Couváním také přejela nedaleký kruhový objezd a po řadě popojíždění a couvání se obě soupravy vydaly ve 20. hodin do Rakouska.

Náročnou operací bylo složení podvalníků z tahačů

Autor

• Složil Jaromír