Letecké muzeum Metoděje Vlacha – zajímavá konstrukce a funkční řešení

• Foto

Autorem projektu je uznávaný architekt Ing. arch. Michal Hlaváček s kolektivem studia Hlaváček – architekti, s. r. o. O projektu muzea, který získal titul Stavba roku 2014, už toho bylo napsáno mnoho. Jeho autor neskrývá inspiraci ve tvarech neviditelných vojenských letadel a velmi zajímavým způsobem se mu podařilo skloubit tvar s funkcí objektu. Objekt má sloužit za prvé jako veřejně přístupné letecké muzeum Metoděje Vlacha, kde budou vystaveny repliky i originály starých letadel, ukázky letecké techniky, dobové plakáty, dokumenty, letecké poháry apod., ale také letecké simulátory. Zároveň zde budou probíhat prezentační a naučné akce pro odbornou i laickou veřejnost. Do severního rohu je umístěna vyhlídkové věž a takzvaná seskoková věž vybavená interaktivními prvky, určená pro simulaci pádu na padáku, pro zájemce z řad veřejnosti. Součástí muzea je také administrativní část pracovníků muzea, zázemí pilotů, přednáškový sál a kavárna s vlastním zázemím. A za druhé musí část objektu sloužit i jako klasický hangár, protože některé vystavované exempláře jsou funkční stroje a budou využívány při leteckých dnech a podobných akcích. Jelikož budou tyto stroje provozovány a na místě servisovány, je možné využít je také pro účely expozice muzea, kdy návštěvníkům se takto naskytne jedinečná možnost nahlédnout také do útrob funkčních strojů a tajů jejich údržby.

ARCHITEKTONICKÉ ŘEŠENÍ
Projekt se snaží vhodně zakomponovat novostavbu muzea do stávajícího prostoru letiště tak, aby byl maximálně využit potenciál areálu s možností dalšího rozvoje letiště a zároveň parkovací plochy před muzeem. Díky umístění objektu v čele areálu a atraktivnímu vzhledu se podařilo vytvořit novou „vstupní bránu“ a dominantu celého areálu, která dozajista přiláká mnoho nadšenců letecké techniky a létání samotného. Zvolený podélný tvar s halovou dispozicí rovnoběžnou se stávajícím hangárem vhodně rozmisťuje jednotlivé funkce objektu vzhledem k přístupovým stranám. Prosklené díly fasády částečně kryté kosými zářezy rozbitou převislou střechou jsou atraktivní pro příchozí návštěvníky ze strany parkoviště. Na druhé straně plná fasáda s velkorozměrovými vraty funkčně i esteticky odpovídá provozu leteckého hangáru. Prosklení krátkých fasád podporuje podélný charakter vnitřního prostoru. Na straně k letištní ploše umožňuje výhledy pro návštěvníky kavárny a sálu, na druhé straně ke křižovatce tvoří spolu s vyhlídkovou věží výrazné zakončení objektu a optické provázání expozice s venkovním prostorem. Doplnění horizontální linie kovového pláště hangáru vertikální vyhlídkovou věží se skleněným a dřevěným pláštěm dodávají hmotě dynamiku. Kompozice převažující horizontální linie haly je tak v kontrastu s hlavní vertikální dominantou věže. 

Objekt hangáru je navržen jako halová konstrukce o půdorysných rozměrech 44,4 × 83,2 m. Světlá výška je proměnná, cca 9 – 10 m. Výška hřebenu je od podlahy přízemí 11,3 metrů, výška věže 22,45 metrů.

DISPOZIČNÍ ŘEŠENÍ
Ústřední část objektu leteckého muzea tvoří hlavní loď halového tělesa obdélného půdorysu cca 73 × 34 m, rozšířená při svém severovýchodním okraji o přístavbu otevřeného přístřešku s tribunou trojúhelníkového profilu a lichoběžníkového půdorysu cca 10 × 15,6 m s technickou místností VZT, trojúhelníkovou přístavbou terasy kavárny cca 5 × 27 m, a dále při severozápadním průčelí o vyhlídkovou a seskokovou věž obdélníkového půdorysu cca 5,7 × 11,7 m.

Budova je ve většině půdorysné plochy jednopodlažní, pouze administrativní část ve východní čtvrtině hlavní lodi je tvořena dvěma nadzemními podlažími se suterénem. Přístavba vyhlídkové a seskokové věže obsahuje podzemní podlaží a 5,5 nadzemních podlaží. Druhé podlaží administrativní části je navíc propojeno s druhým patrem vyhlídkové věže zavěšenou lávkou, na níž je také umístěna část expozice muzea, zejména výstavní vitríny apod.

Vzájemné provázání a propojení jednotlivých prostor uvnitř objektu a jejich vazba na vnější plochy vychází z požadavků na maximální využitelnost budovy všemi předpokládanými uživateli (návštěvníci muzea a kavárny, členové aeroklubu, správa budovy, provozovatel kavárny).

Přízemí (1. NP) obsahuje technickou místnost VZT, zádveří, na které přes dveře navazuje vstupní vestibul s recepcí a vstupem na hlavní schodiště. Od recepce je možné se dostat již přímo do expozice muzea – hangáru, či do kavárny s přednáškovým a prezentačním sálem. Hangárem se dá projít až do vyhlídkové věže s vlastním schodištěm či do příručního skladu letců (členů aeroklubu).

Hlavní schodiště objektu s výtahovou šachtou propojuje všechna podlaží administrativní a vstupní části muzea (1. PP, 1. NP, 2. NP). Vedlejší schodiště s výtahovou šachtou ve vyhlídkové věži prochází ze suterénu věže (nejnižší část bez přístupu veřejnosti – pouze servisní schodiště) až po její nejvyšší podlaží, a zároveň navazuje na úrovni 2. NP na lávku.

Druhé nadzemní podlaží je tvořeno zejména kancelářskými a jednacími prostory určenými pro zaměstnance muzea, případně také pro členy aeroklubu (zasedací místnost). Dále se zde nachází další (statická) část expozice muzea, umístěná na zavěšené lávce, procházející nad celou volnou délkou hangáru přibližně v jeho ose, odkud je také dobrý výhled na expozici umístěnou na podlaze hangáru, případně zavěšenou ve vzduchu.

Suterénní podlaží pod administrativní částí obsahuje jednak technické a technologické zázemí objektu (strojovna VZT, ústředna elektroinstalací, kotelna) a dále sociální zázemí pro návštěvníky, vlastní šatny a sociální zázemí pro členy aeroklubu, pro provozovatele kavárny i pro zaměstnance muzea. Dále skladovací a další podružné prostory.

Podzemní podlaží pod vyhlídkovou věží tvoří pouze místnost strojovny VZT a jejich rozvodů, a dojezd výtahu věže.

Nadzemní část vyhlídkové věže sestává víceméně pouze ze schodiště, z jehož podest se naskýtá výhled na plochu letiště či okolní zástavbu. Pouze z mezipodesty mezi prvním a druhým nadzemním podlažím, a mezi třetím a čtvrtým nadzemním podlažím se vstupuje do prostoru seskokové věže. Na úrovni přízemí se v seskokové věži nachází skladové zázemí pro údržbu a provoz funkčních leteckých exponátů.

Na části zastřešení otevřeného přístavku před hlavním vstupem do objektu je situována nekrytá tribunka pro návštěvníky speciálních venkovních akcí pořádaných aeroklubem ve spolupráci s muzeem. Tribuna je přístupná pouze z venkovních ploch areálu.

TECHNICKÉ A KONSTRUKČNÍ ŘEŠENÍ OBJEKTU
Z hlediska konstrukčního je objekt koncipován jako jednopodlažní, jednolodní halová stavba s nosnými příčnými lomenými rámy z lepeného lamelového dřeva o dvanácti polích, lokálně podporovanými mezilehlými ocelovými, dřevěnými či železobetonovými svislými, nosnými prvky. Hlavní loď je doplněná lokálně o suterénní podlaží tvořené obousměrným stěnovým železobetonovým systémem, a vnitřní vestavbou tvořící druhé nadzemní podlaží, která je kombinací skeletového dřevěného a stěnového železobetonového nosného systému. K severnímu štítu haly přiléhá kombinovaná ocelo-dřevěná věžová skeletová přístavba se ztužujícím železobetonovým stěnovým jádrem se schodištěm; k jižnímu štítu pak skeletová (sloupko-příčníková) přístavba terasy kavárny, vytvořená z profilů systému fasádního zasklení. K východnímu rohu haly přiléhá ocelo‑dřevěná skeletová přístavba otevřeného přístřešku s nekrytou tribunkou.

ZALOŽENÍ OBJEKTU
Založení objektu je koncipováno jako kombinace plošných a hlubinných základů, provedených z železobetonu a betonu. Veškeré hlavní základové konstrukce jsou provedeny do nezámrzné hloubky.

Halová část
Nosné dřevěné lomené rámy vlastní halové části stavby jsou uloženy na hlubinné základy – velkoprůměrové vrtané piloty průměru 620 mm, vetknuté do skalního podloží. V místech, kde nosné rámy dobíhají až k terénu, je použita dvojice pilot v koruně spojených hlavicí, na kterou je přes ocelový kloubový spoj uložen vlastní rámový nosník. Vratové pilíře jsou uloženy na pětici pilot, v koruně spojených železobetonovou hlavicí. Mezilehlé ocelové kloubové stojky dřevěných rámů jsou každá uložena na jednu vrtanou pilotu.

Suterénní podlaží vestavby v hale je založeno na základovou monolitickou železobetonovou desku tloušťky 300 mm, provedenou na podkladní betonovou desku a hydroizolační souvrství. Lokálně jsou v desce provedeny dvě šachty spodního dojezdu výtahu a jedna revizní šachta kanalizace.

Mezi jednotlivými hlavicemi pilot jsou provedeny základové prahy a pasy z prostého betonu. Pouze v místech přechodu nepodsklepené části půdorysu na podsklepenou je vyztužení základových prahů a jejich lokální podepření betonovými patkami, provedenými až na úroveň základové spáry podsklepené části (zejména osa 1). Navíc základové prahy mezi hlavicemi severovýchodní hrany objektu (osa C) zároveň vytvářejí opěrnou zídku a lokálně také vyrovnávací stupně mezi chodníkem podél objektu a sníženou úrovní krytého podloubí pod přesahující částí severovýchodní střešní roviny.

Mezi hlavicemi pilot a základovými prahy a pasy jsou monolitické podkladní desky z prostého betonu.

Otevřený přístavek s tribunou
Základy přístavku s tribunou jsou zejména plošné, tvořené železobetonovými základovými pasy s rozšířeními v místech uložení nosných sloupů vrchní konstrukce, pouze monoblok v patě přístavku je podpírán také pěticí vrtaných pilot. Základy přístavku jsou vloženou výztuží provázány s navazujícími hlavicemi pilot rámů č. 11 a 13 halové části.

Pod výdechovým ocelovým komínem u vstupu je proveden železobetonový základový monoblok o půdorysných rozměrech 2,8 × 2,8 m, výšky 1,47 m, který je ve středové části dutý a je zemním kanálem propojen se suterénem administrativní vestavby v halové části.

Věžová část
Věžová část je v kompletním rozsahu podsklepena, podzemní část půdorysu dokonce vystupuje mimo obrys nadzemních podlaží směrem k jihozápadu v šířce 2,2 m, a také částečně pod objekt haly expozice. Základy tvoří monolitická železobetonová deska tloušťky 300 mm, provedená na podkladní betonovou desku a hydroizolační souvrství, lokálně zesílená pod půdorysem ztužujícího jádra výtahové šachty na 800 mm.

SVISLÉ NOSNÉ KONSTRUKCE – PODZEMNÍ PODLAŽÍ
Halová část – vestavba
Suterénní stěny jsou provedeny z železobetonu šířky 200 mm po obvodě půdorysu, uvnitř dispozice případně v šířkách 240 a 250 mm. Doplňkovou nosnou funkci zastává také vyzdívka z keramických tvárnic P10 tl. 240 mm, provedená podél výtahové šachty (zásobovaní výtah kavárny). Stěna je po výšce ztužena dvojicí mezilehlých železobetonových věnců, jejichž hlavní výztuž je spojena pomocí propojek s přiléhající nosnou železobetonovou stěnou.

Věžová část
Suterénní stěny jsou provedeny z železobetonu šířky 300 mm po obvodě půdorysu (větší rozsah než nadzemní části), uvnitř dispozice v šířkách 250 mm.

SVISLÉ NOSNÉ KONSTRUKCE – NADZEMNÍ PODLAŽÍ
Halová část
Hala hangáru je tvořena dřevěnými lepenými zalomenými rámovými nosníky šířky 240 mm, orientovanými kolmo na podélnou osu haly, v osovém modulu 6 m, které zároveň tvoří rovinu zastřešení. Hala sestává z celkem 12 polí. Vazníky jsou ztuženy ve vodorovném směru dřevěnými vodorovnými ztužidly, a v určených polích příhradovými ocelovými ztužidly (pole 1, 4, 6, 9, 12). Mezi rámy jsou dále vloženy dřevěné vaznice, které vytvoří nosný rošt pro kotvení střešního pláště – celoplošný záklop z OSB tl. 30 mm.

Rámy jsou kloubově uloženy na hlavice vrtaných pilot základů, pouze v oblasti vjezdových vrat do hangáru se rámy opírají do železobetonového průvlaku nad vraty, který je uložen na železobetonových pilířích po stranách vjezdových otvorů. Pilíře jsou proměnné hloubky – vnější hrana kopíruje sklon střechy, šířky 1 000 mm, uložené na hlavice základových vrtaných pilot. Dřevěné rámy os 1–9 jsou na straně krytého loubí podepřeny ocelovými kyvnými stojkami. Rámy osy 10 a 11 jsou lokálně uloženy na železobetonové stěny schodišťového prostoru administrativní vestavby. Rám osy 11 je ještě navíc podepřen dřevěným sloupem, který vynáší také strop vestavby a rám osy 12 je podporován dvojicí ocelových sloupů a dřevěným sloupem, které jsou také součástí svislé nosné konstrukce vestavby. Rám osy 13 je zhruba v třetinách rozpětí uložen na dva ocelové sloupy.

Na dřevěných rámech jsou realizovány otvory pro zavěšení háků s elektrickými navijáky pro umožnění zavěšení vystavovaných exponátů. 

Halová část – vestavba
Administrativní vestavba halové části je koncipována jako skeletový systém, s výjimkou schodišťového prostoru, který je tvořen nosnými železobetonovými stěnami v osách dřevěných rámů 10 a 11, část stěny osy 11 v rohu schodišťového prostoru je nahrazena železobetonovým sloupem. Stěny i sloup jsou šířky 240 mm. Uvnitř schodišťového prostoru je ještě stěnová monolitická železobetonová výtahová šachta o šířce stěn 250 mm. Veškeré uvedené železobetonové konstrukce jsou v úrovni 2. NP přizpůsobeny tvaru dřevěných nosných rámů haly (osy 10 a 11), respektive střešního pláště (výtahová šachta).

Skeletová část sestává převážně z dřevěných sloupů, jen v místech zvýšeného namáhání jsou dřevěné svislé sloupy nahrazeny ocelovými z uzavřených válcovaných profilů (jäckel) čtvercového průřezu.

V části podél přednáškového sálu, směrem ke vstupnímu vestibulu a zádveří je provedena zděná nosná stěna, pomocí výztuže železobetonových věnců (v koruně a cca polovině výšky) svázána s krajními a mezilehlým ocelovým sloupem. Stěna je provedena z keramických bloků P15 se zvýšenou akustickou izolací tl. 250 mm na cementovou maltu pevnosti 10 MPa. Stěna je oboustranně omítnuta vápenocementovou jádrovou omítkou se štukem.

Prosklená trojúhelníková přístavba terasy kavárny je tvořena samonosnou konstrukcí obvodového pláště – hliníkový skelet nosných profilů z uceleného systému renomovaného výrobce.

Hlavní dřevěné nosné prvky – halové rámy, jejich ztužidla a výměny – zůstaly obnaženy, opatřeny pouze impregnačními a lazurovacími nátěry pro použití v daném prostředí (exteriér / interiér).

Otevřený přístavek s tribunou
Přístavba krytého přístřešku trojúhelníkového profilu před vstupem (s nekrytou tribunou) je kombinací ocelových sloupků na straně otevřené svislé stěny, na něž jsou přes podélný dřevěný skloněný průvlak uloženy dřevěné šikmé střešní vazníky (krokve), vytvářející zároveň nosnou konstrukci zastřešení. Dřevěné části jsou tvořeny lepeným lamelovým dřevem. Ocelové sloupky jsou tvořeny z uzavřených válcovaných profilů (jäckel) čtvercového průřezu.

Nosnou konstrukci venkovní tribuny tvoří dřevěné nosníky, ukládané kolmo na spád střechy přes střešní plášť na hlavní nosné krokve střechy. Hlavní nosníky tribuny jsou doplněny dřevěnou nášlapnou plochou jednotlivých úrovní tribuny (výška stupňů 0,45 m), na níž jsou osazeny podlahové pochozí fošny, lokálně doplněné o dřevěné mezistupně schodišť.

Vyhlídková věž
Nadzemní konstrukce vyhlídkové věže tvoří samonosný celek, oddělený od halové části stavby. Hlavní svislou nosnou konstrukci vyhlídkové věže tvoří železobetonová monolitická výtahová šachta s vykonzolovanými schodišťovými rameny a podestami schodiště, doplněná po obvodě o svislé ocelové sloupky s vodorovnými obvodovými příčlemi – uzavřené válcované profily (jäckel) čtvercového a obdélného průřezu, na kterých je zavěšeno opláštění věže. Tubus výtahové šachty je ukončen nad rovinou jejího zastropení monolitickým svislými atikami tloušťky 200 mm proměnné výšky, které kopírují sklon střešní roviny věže.

Seskoková věž
Nadzemní konstrukce seskokové věže tvoří samonosný celek, spřažený z důvodů zajištění prostorové tuhosti pouze s tělesem vyhlídkové věže (přenos pouze vodorovných sil). Jedná se o dřevěnou skeletovou konstrukci (lepené lamelové dřevo) s jednostranným celoplošným opláštěním OSB deskami. Hlavní nosnou konstrukci tvoří čtyři rohové sloupy, po výšce spojované vodorovnými paždíky a v rovině stěn ztuženy ocelovými příhradovými ztužidly. Střešní rovina je sešikmena v obou směrech, nosnou kostru vytvoří jednosměrně ukládaný dřevěný rošt (krokve) s celoplošným záklopem z OSB desek tloušťky 25 mm.

VODOROVNÉ NOSNÉ KONSTRUKCE – LÁVKA V 2. NP
Propojovací lávka mezi 2. NP vestavěnou administrativní částí a 2. NP vyhlídkové věže je dřevěné konstrukce, vytvořená z dvojice hlavních podélných vodorovných dřevěných nosníků, které jsou zavěšeny na každém hlavním nosném rámu haly (s výjimkou osy č. 11) pomocí ocelových závěsů – dva (svislý a šikmý) pro každý z nosníků. Nosníky jsou propojeny vodorovnými dřevěnými příčníky, které vytvářejí nosný podklad záklopu a podlahy lávky. Lávka je lokálně také opřena do železobetonové konstrukce schodišťového prostoru hlavního schodiště administrativní vestavby a do podesty vyhlídkové věže v úrovni 2. NP. Dřevěné části jsou provedeny z lepeného lamelového dřeva.

Vodorovné ztužení roviny lávky zajišťuje plnoplošné pobití z 4PD OSB desek 2 × 18 mm, spojovaných lepením a šroubovaných k nosníkům a příčníkům a také spojení hlavních nosníků lávky s železobetonovými konstrukcemi – schodiště administrativní vestavby a podesta vyhlídkové věže. Hlavní dřevěné nosné prvky zůstaly obnaženy, opatřeny pouze impregnačními a lazurovacími nátěry pro použití v daném prostředí (exteriér/interiér).

Podlahu zavěšené lávky expozice tvoří záklop z OSB desek 4PD tloušťky 2 × 18 mm, šroubovaných k nosné dřevěné konstrukci lávky. Desky jsou přestěrkovány elastickou podlahovou vyrovnávací stěrkou určenou pod povlakové podlahové vinylové krytiny. Nášlapnou vrstvu vytváří lino z měkčeného PVC určené do nebytových staveb, celoplošně lepené k vyrovnávací stěrce.

ZASTŘEŠENÍ MUZEA
Halová část
Hala hangáru je zastřešena dvakrát zalomenými vazníky z lepeného dřeva, mezi nimiž jsou provedeny dřevěné vaznice a ztužidla, ke kterým je přichycen vlastní střešní plášť. Střešní rovina má tři proměnné sklony (kolmo na podélnou osu haly), které kopírují zalomení rámových nosníků haly – jihozápadní 70,1 °, severovýchodní 41,3 °, vnitřní mezilehlá část 3,8 °. Obě strmější roviny sbíhají až do úrovně terénu a tvoří tak zároveň stěny severovýchodního a jihozápadního průčelí v celé délce haly, jejich okap je v úrovni terénu napojen přímo na odvodňovací žlaby osazené v terénu podél objektu. Střední plochá část se svažuje směrem k severovýchodu (přechází na sklon 41,3 °), navíc v jižní čtvrtině délky objektu se zalamuje (na ose č. 10) a začne klesat také ve směru podélné osy objektu (spád 1:5) – směrem k jihovýchodu, což je vyvoláno ochranným pásmem blízké vzletové dráhy letiště, proto nad rovinu této plochy střechy nesmí vystupovat žádné zařízení výše, než cca 0,5 m.

V severovýchodním průčelí je střešní plášť haly prolomen čtveřicí trojúhelníkových výseků. Tři prostupují a postupně se zužují od paty haly až do cca 2/3 její šířky (v úseku se sklonem 41,3 ° a 3,8 °), poslední je kratší a dosahuje pouze do cca 1/3 šířky haly (pouze úsek ve sklonu 41,3 °). V nejširší části (u okapu severovýchodního průčelí) jsou výseky otevřené, čímž vzniká přístup do „podloubí“ podél tohoto průčelí expozice. Zbylá část je prosklena fasádním zasklívacím systémem s izolačními dvojskly, komplexním řešením ze systému specializovaného výrobce. Určené části prosklení jsou otvíravé se servopohonem, pro zajištění větrání haly.

Skladba střešního pláště sestává z plnoplošného pobití OSB deskami (30 mm), parozábrany, tepelné izolace z tuhé polyuretanové pěny (PU skupiny tepelné vodivosti 024) tloušťky 140 mm, s následným plnoplošným bedněním z OSB desek tl. 22 mm pod falcovanou plechovou krytinou (na difúzně otevřené folii s nakašírovanou strukturovanou rohoží). Pouze v ploché části střechy (sklon 3,8 °) je plechová krytina (včetně podkladní folie a horního bednění) nahrazena foliovou hydroizolací z měkčeného PVC, mechanicky kotvenou k podkladu.

Spodní část severovýchodní roviny (nad podloubím) není vybavena tepelnou a parotěsnou vrstvou – pro zajištění shodné tloušťky s navazujícím zatepleným souvrstvím je tepelná izolace nahrazena dřevěným roštem, uzavřeným mezi oběma bedněními střechy.

Součástí konstrukce střechy jsou také kotevní body jisticího bezpečnostního systému – v části s foliovou hydroizolací kotveny skrz plášť do nosných prvků střechy, u falcované krytiny použity systémové úpony kotvené k stojatým drážkám krytiny. Dále je na střechu umístěna jímací soustava hromosvodu, včetně zemnění, a lokálně (kde hrozí vznik zranění nebo škody sjíždějícím sněhem) také sněhové zábrany, kotvené k stojatým drážkám plechové krytiny.

Otevřený přístavek s tribunou
Nosnou konstrukci zastřešení otevřeného přístavku před hlavním vstupem do objektu tvoří šikmé vazníky z lepeného dřeva (krokve), na něž jsou položeny (přikotveny) vlastní střešní plášť, sestávající z plnoplošného pobití OSB deskami (25 mm) a plechová falcovaná krytinou (na difúzně otevřené folii s nakašírovanou strukturovanou rohoží). Pod částí střechy s tribunou je plechová krytina nahrazena foliovou hydroizolací z měkčeného PVC, mechanicky kotvenou k podkladu. Sklon střechy 26,3 ° vytváří orientace samotných krokví zastřešení.

Seskoková věž
Střecha seskokové věže je vytvořena dřevěnými trámy (krokvemi) ukládanými ve směru menšího rozponu věže (sklon 19,9 °) – avšak spádnice střechy probíhá mezi dvěma protilehlými rohy věže, díky čemuž jsou krokve ukládány natočeny podél své osy dle sklonu střechy ve směru kolmém na směr jejich kladení (24,8 °).

Skladba střešního pláště sestává z plnoplošného pobití OSB deskami (25 mm), parozábranou, tepelnou izolací z tuhé polyuretanové pěny (PU skupiny tepelné vodivosti 024) tloušťky 140 mm, s následným plnoplošným bedněním z OSB desek tl. 22 mm pod falcovanou plechovou krytinou (na difúzně otevřené folii s nakašírovanou strukturovanou rohoží). Okapové hrany (jihozápadní a severozápadní) jsou opatřeny nadřímsovými odvodňovacími žlaby se spadištěm (kotlíkem) v západním rohu věže.

Vyhlídková věž
Vyhlídková věž je ve své vrchní části bez opláštění, tedy i bez střešního pláště. V rovině chybějící střechy probíhají pouze ztužující paždíky ocelové obvodové nosné kostry věže. Spádnice střechy probíhá mezi dvěma protilehlými rohy věže, ve shodných spádech jako u věže seskokové, tj. směrem k jihozápadu ve sklonu 19,9 ° a k severozápadu ve spádu 24,8 °.

Železobetonové ztužující jádro výtahové šachty je v horní části zaklopeno vodorovnou monolitickou železobetonovou deskou. Po obvodě desky probíhá atika proměnné výšky – sklon její koruny kopíruje sklon ocelové konstrukce, monoliticky spojená s tělesem šachty. Na zastropení se provedla spádová vrstva z lehkého materiálu (lehčený beton, stabilizovaný polystyrén apod.) mocnosti 30–90 mm (spádnice vedena úhlopříčně), na niž se položila foliová hydroizolace mechanicky kotvená k podkladu, plocha střechy se odvodní zaatikovou střešní vpustí (s elektroohřevem) a svislým svodným potrubím, probíhajícím výtahovou šachtou.

Z podkladů Energie – stavební a báňská a. s. a Hlaváček – architekti, s. r. o.

Methodius Vlach Aviation Museum – an Interesting Construction and Functional Solution
It was not easy to finish the construction of Methodius Vlach Aviation Museum in Mladá Boleslav. The project which has been tossed by political ambitions from the beginning, had to fight over finances. Because of austerity measures, the situation escalated and it was almost possible to swim under the roof of the museum. Despite all the troubles, the project was eventually finished successfully. It will serve its original purpose and Mladá Boleslav can rightly boast of the project with interesting structures and construction solutions.

Autor

• Bc. Fejfar Vítězslav