KONSTRUKCE Media, s. r. o.Com4In Group
ISSN 1803-8433
English - Google Translate Česky - Překladač Google French - Google Translate Italian - Google Translate German - Google Translate Polish - Google Translate Spanish - Google Translate Swedish - Google Translate   |   Přihlásit se   
Nacházíte se:  Úvod    Materiály    Jak dále se dřevem České republiky

Jak dále se dřevem České republiky

Publikováno: 21.8.2005, Aktualizováno: 23.12.2008 15:47
Rubrika: Materiály

Nadace Dřevo pro život si klade za cíl podporu využívání dřeva jako domácí, obnovitelné a ekologické suroviny. V současné době připadá na jednoho obyvatele ČR 0,23 m3 dřeva ročně, což odpovídá jedné třetině využívání dřeva v sousedních zemích. Tím se řadíme na jedno z posledních míst v Evropské unii. Místo dřeva jsou stále preferovány ekologicky méně vhodné materiály, jejichž výroba významně více zatěžuje životní prostředí.

„Dřevo se musí znovu stát přirozenou součástí našeho života,“ prohlásil předseda správní rady nadace Tomáš Pařík a dodal: „Je nutno dostat dřevo z periferie našich zájmů a navrátit mu roli, kterou po staletí mělo v naší kultuře.“ K tomu by měla směřovat činnost nadace Dřevo pro život.

CÍLE NADACE
Nadaci založili vlastníci a správci lesů a významné dřevozpracující podniky. Jejím cílem je dlouhodobé a systematické informování veřejnosti o významu bohatství lesů pro společnost, způsobech péče o ně a o možnostech rozvoje šetrného a ohleduplného využívání dřeva. Nadace se bude věnovat především těmto oblastem:

  • pomáhat vzdělávacím institucím rozvíjet úctu k přírodě a ke dřevu, pomáhat rozvoji odborného lesnického a dřevařského školství, vědy a výzkumu,
  • podílet se na revitalizaci civilizací narušeného životního prostředí, uchování přírodního bohatství a kulturního dědictví, pomáhat trvale udržitelnému rozvoji venkovských oblastí, pro něž je bohatství lesů často nejvýznamnějším zdrojem jejich sociální a ekonomické prosperity,
  • pomáhat rozvíjet ekologicky šetrné způsoby využití dřeva, pomáhat chrá něným dílnám a handicapovaným řemeslníkům, zpracovávajícím dřevo, napomáhat záchraně kulturních památek, které minulé generace zhotovily ze dřeva,
  • pomáhat při realizaci projektů, řešících podporu bydlení mladých rodin,
  • informovat o ekologických způsobech péče o české lesy, podílet se na utváření důvěryhodného vztahu veřejnosti k problematice ochrany životního prostředí, založeného na vzájemném respektu všech, kteří aktivně využívají krajinu a přírodní bohatství, napomáhat zapojování občanů do rozhodování o věcech veřejných s důrazem na péči o životní prostředí.

Nadace bude v rámci jednotlivých programů vypisovat granty. „O podmínkách a pravidlech jejich udělování se veřejnost více dozví v nejbližší době z internetových stránek nadace,“ řekl výkonný ředitel Jan Řezáč. „Naplněním činnosti nadace bychom rádi předali poselství o dřevu jako o krásném, přirozeném, ušlechtilém materiálu, který má své osobité kouzlo, má svou duši,“ řekl člen správní rady Tomáš Töpfer.


Jan Řezáč

INFORMACE O STAVU DŘEVĚNÉHO BOHATSTVÍ
Mezi evropskými státy zaujímá naše republika 4. místo v zásobě dřeva na 1 hektar (245,8 m3/ha), 6. místo v ročním přírůstu na 1 ha (6,6 m3/ha) a rozloha lesů činí 33,5% území republiky. Tím se řadíme mezi 12 nejlesnatějších států v Evropské unii. V ČR se dlouhodobě zvyšují zásoby dřeva. Celkový roční přírůstek v českých lesích je přibližně 18 mil. m3, přitom se ročně vytěží zhruba 14 – 15 mil. m3, to znamená, že každoročně se zvětší zásoby dřeva nejméně o 3 mil. m3 a v roce 2003 činily 650 mil. m3 (v roce 1930 to bylo 307 mil. m3). V kontrastu s tím je ovšem fakt, že ve využití dřeva na jednoho obyvatele se ČR řadí v Evropské unii na jedno z posledních míst, na úroveň Portugalska. Nastíněné údaje jsou tedy v přímém rozporu s tím, do jaké míry dřevo užíváme a jak dřevo naše společnost vnímá.
V Rakousku byl během posledních 15 let zaznamenán vzrůst spotřeby dřeva na jednoho obyvatele z 0,30 na 0,62 m3 ročně. Velkého zvýšení využívání dřeva na jednoho obyvatele dosáhly také skandinávské státy, kde je na špici Finsko s 1,00 m3 na jednoho obyvatele. V České republice připadá na jednoho obyvatele 0,23 m3 dřeva ročně. V odborných kruzích Evropy se v současnosti diskutuje otázka možného zvýšení roční spotřeby dřeva z 0,2 m3 na jednoho obyvatele na hodnotu spotřeby USA a Japonska, která je 0,5 m3 na obyvatele.

CELKOVÉ VYUŽITÍ DŘEVA VE STAVEBNICTVÍ
Zatímco v Česku tvoří podíl staveb na bázi dřeva na bytové výstavbě jen 1%, v Německu je to 7%, v Rakousku, Švýcarsku 10%, Velké Británii – Anglii, Walesu 15%, Skotsku 50% (přitom na britských ostrovech jsou malé vlastní zdroje dřeva), ve Finsku, Norsku a Dánsku přes 60%, v USA 65% a Kanadě dokonce 80%. Stavebnictví v ČR patří mezi hlavní národohospodářská odvětví se zhruba 15% podílem na tvorbě HDP a zaměstnává 9% osob. Dosavadní pohled na postavení lesního hospodářství v rámci národního hospodářství ČR jenom podle jeho podílu na HDP (0,7%) představuje do značné míry zjednodušený, jednostranný přístup.

SOUVISEJÍCÍ VAZBY
I přes rostoucí uznání významu mimoprodukčních funkcí lesů tomuto pohledu chybí zahrnutí širších ekonomických souvislostí, kterými jsou hodnocení lesního hospodářství jako prvního článku celého výrobního řetězce, kterému dodává obnovitelnou, ekologicky čistou surovinu.
„Tím mají do budoucna navazující zpracovatelská odvětví velké předpoklady stát se modelovým příkladem sektoru, fakticky realizujícího hospodaření na principu trvale udržitelného rozvoje,“ uvedl Petr Kuklík, člen dozorčí rady nadace Dřevo pro život. Propojení lesního hospodářství s následným zpracováním surového dříví je z ekonomicko-sociálního hlediska silně vnímáno i ze strany Evropské unie, kde se hovoří o lesnictví a na lesních zdrojích založeném zpracovatelském průmyslu jako o jednom sektoru.


Petr Kuklík

V Evropské unii se lesnictví spolu s dřevozpracujícím průmyslem, výrobou papíru a buničiny, zpracováním papíru a lepenky, výrobou obalových materiálů a nově také začleněním polygrafického průmyslu a vydavatelské činnosti podílí na celkové výši výroby, přidané hodnoty a zaměstnanosti hodnotou přes 10%. Ve výrobcích ze dřeva se dlouhodobě uchovává uhlík, tím se stabilizuje jeho množství v přírodě a snižují se dopady globálních klimatických změn. Jeden m3 dřeva váže až 250 kg CO2. Při průměrné spotřebě 100 - 150 m3 dřeva na jeden dům a životnosti stavby minimálně 100 let se jedná o nezanedbatelná množství. Přitom na místě, kde se na dřevěný dům vytěžil les, za sto let vyroste les nový – a ten váže další tuny tohoto skleníkového plynu. Naopak při výrobě cementu, pálení cihel a vápna a přepravě stavebních hmot se obrovská množství tohoto plynu pouze uvolňují. Každý Evropan má k dispozici téměř 1 m3 dorůstajícího dříví ročně. Každých 80 let vyroste v Evropě na každou tříčlennou rodinu 240 m3 dřeva, přičemž ze 140 m3, zpracovaných na užitkové dřevo, lze postavit komplexní rodinný dům s kvalitní izolací a 80 let ho velmi levně vytápět. Ze zbývajících 100 m3 lze vyrobit nábytek a řadu ostatních výrobků. Takto zpracované dřevo lze po letech několikanásobně recyklovat nebo ho spálit a vzniklé teplo opět různými způsoby využít. Přitom za dobu životnosti dřevěného domu nám vyroste nový les. Je znám lepší a efektivnější způsob udržitelného stavění včetně recyklace materiálů pro ně?

Internetové stránky Nadace najdete ZDE.

Bookmark
Ohodnoďte článek:

NEJčtenější souvisejicí články (v posledních 30-ti dnech)

Příčiny koroze titanzinkových prvků stavebních objektů (90x)
Správné použití titanzinku je předpokladem pro zajištění dlouhodobé životnosti materiálu bez dalších požadavků na údržbu...
Trend využití UPE ve stavební praxi je nezadržitelný (88x)
Řada odborníků by se mohla pozastavit nad tím, je-li nadpis pravdivý. Využití odlehčených UPE profilů ve stavební praxi ...
Kolíkové a svorníkové spoje použité na velkorozponových konstrukcíchKolíkové a svorníkové spoje použité na velkorozponových konstrukcích (70x)
Řešením zastřešení velkých rozponů z materiálů na bázi dřeva jsou lepené příhradové nebo obloukové konstrukce. Limitujíc...

NEJlépe hodnocené související články

Korozní odolnost střešních mechanických kotevKorozní odolnost střešních mechanických kotev (5 b.)
Kovové části střešních kotevních prvků jsou vystaveny riziku koroze. U většiny šroubů, součástí střešních kotevních prvk...
Kde sehnat levné stavební materiály a nářadí? (5 b.)
V současné době je na trhu se stavebninami k dispozici nepřeberné množství kvalitních výrobků. Některé z nich by se tedy...
Příčiny koroze titanzinkových prvků stavebních objektů (4.3 b.)
Správné použití titanzinku je předpokladem pro zajištění dlouhodobé životnosti materiálu bez dalších požadavků na údržbu...

NEJdiskutovanější související články

Chemická kotva funguje v jakémkoliv stavebním materiáluChemická kotva funguje v jakémkoliv stavebním materiálu (15x)
Připevnění umyvadla, zábradlí nebo ocelové konstrukce chemickou maltou je dnes tak snadné jako aplikace silikonového tme...

Server Vodohospodářské stavby

Rekonstrukce Vodního díla Nechranice

Rekonstrukce Vodního díla Nechranice