Do roku 2013 bude na dopravu potřeba asi 1 300 miliard korun
Rubrika: 2005
Do výstavby a údržby dálnic, silnic nebo železnic bude stát muset do roku 2013 investovat asi 1 300 miliard korun. Odhaduje to strategie hospodářského růstu, kterou vypracoval tým expertů vicepremiéra pro ekonomiku Martina Jahna.
Potřebné peníze bude stát podle materiálu muset získat ze spotřebních daní, fondů Evropské unie, silniční daně, dálničních známek, mýtného a privatizace, ale také z úvěrů a v rámci spolupráce státu a firem (PPP).
Strategie vychází z materiálů, které připravilo ministerstvo dopravy, a to z Dopravní politiky, Operačního programu Infrastruktura a z návrhu priorit pro období 2007-2013. Strategie tedy nestanovuje resortu dopravy žádné vyšší cíle, než ty, které si ministerstvo určilo samo. Síť dálnic a rychlostních silnic by podle dokumentu bylo potřeba rozšířit ze současných 838 kilometrů na 2103 kilometrů. Polovina českých regionů totiž stále není napojena na mezinárodní dálniční síť a potřebná výstavba se stále odsouvá. Doslova katastrofální situace panuje v údržbě a obnově pozemních komunikací. Česko má kvůli struktuře osídlení hustou síť silnic, které jsou však často ve špatném stavu. Modernizovat je nutno 3.300 z celkových 6.000 kilometrů. Desítky měst a obcí ležících na hlavních tazích se dosud nedočkaly obchvatu ani upraveného průtahu. Rovněž modernizace železničních koridorů se protahuje. Železnice však rok od roku ztrácí v přepravě, vodní doprava se stává zanedbatelnou. Význam těchto ekologických druhů dopravy ale podle expertů poroste s tím, jak se bude zvyšovat zdanění silniční a letecké dopravy.
Právě letecká doprava získává stále více na významu. Z letiště Ruzyně se od roku 1989 stala dopravní křižovatka střední Evropy a zatímco na počátku 90. let prošlo jejími turnikety 1,5 milionu lidí, letos to bude již přes deset milionů cestujících. Při tomto tempu by prý Ruzyně mohla do několika let přerůst konkurenční letiště ve Vídni a stát se středoevropskou jedničkou. Strategie říká, že Češi stále méně využívají hromadnou dopravu. Zatímco na počátku 90. let se podílela na veškeré přepravě asi 80 procenty, nyní to je polovina. Její rozvoj podle strategie podnítí výstavba vysokorychlostních tratí. Stát by měl také dávat dotace na pořízení a údržbu vozů hromadné dopravy a na provoz ztrátových linek.
Návrhy strategie hospodářského růstu v infrastruktuře:
- rozšířit síť dálnic a rychlostních silnic z 838 na 2.103 km,
- modernizovat 3.300 z 6.000 kilometrů silnic,
- zavést elektronické mýtné,
- od roku 2008 zvýšit podíl ministerstva dopravy na výběru spotřební daně z minerálních olejů z 9,1 na 40 procent,
- zeštíhlit Ředitelství silnic a dálnic a Stavby železniční a dopravní sítě.
Klíčové dopravní projekty podle Strategie hospodářského růstu:
- dokončení dálnice D1 z Prahy do Brna, Vyškova a Kroměříže,
- dokončení rychlostní silnice R35 z Hradce Králové do Olomouce a Lipníku nad Bečvou,
- dokončit výstavbu dálnic a rychlostních silnic, které propojují krajská města na Moravě (Brno-Zlín, Zlín-Olomouc a Olomouc-Ostrava),
- modernizovat silnice mezi Karlovými Vary a Ústím nad Labem, Libercem, Hradcem Králové a Pardubicemi, Českými Budějovicemi a Plzní,
- modernizace silnic propojujících krajská města v prstenci kolem Prahy (Ústí na Labem-Liberec, Pardubice-Jihlava-České Budějovice, Plzeň-Karlovy Vary),
- zavedení kolejové dopravy typu metra či rychlodráhy v aglomeracích Hradec Králové-Pardubice-Chrudim nebo Chomutov – Most – Teplice - Ústí nad Labem – Děčín,
- rozvoj dopravy v průmyslové zóně Kutná Hora – Kolín – Poděbrady – Nymburk - Mladá Boleslav.