Den ocelových konstrukcí – na téma Architektura
Rubrika: 2006
Právě architektura byla zvolena hlavním tématem Dne ocelových konstrukcí, který je již třetím rokem doprovodným programem Stavebních veletrhů v Brně. Bohatý program setkání, plánovaný na 26. dubna 2006, vyvrcholí přednáškou nizozemského architekta Kase Oosterhuise, rebela digitální architektury.
Snahou setkání architektů, inženýrů a výrobců ocelových konstrukcí je představit moderní trendy navrhování budov z oceli, ovlivněné novými možnostmi v oblasti projektování i technologie výroby, a vytvořit mezi účastníky procesu realizace zajímavých staveb prostor k diskuzi. Své projekty představí zahraniční i domácí architekti a studenti architektury. Nové technologie budou prezentovat zástupci zúčastněných firem.
Architektura ožívá Architektura se bouří
Myšlenka pohybující se architektury není nová, ale dnes jsou potřebné technologie stále dostupnější. Pokušení „zkusit si to“ je veliké. „Od počátku je architektura vnímána pouze jako statická záležitost,“ uvažuje o digitální architektuře Kas Oosterhuis. Umělé jeskyně zůstávaly netečné, mrtvé, bez zájmu o své obyvatele a okolí. Dnes už je to trochu jinak. Dnešní budovy, nacpané technologiemi od suterénu až po střechu, ožívají. Komunikují s lidmi, s okolím i se sebou navzájem. Prostor nemá pouze tři rozměry, ale čtyři. A architektura je začíná dobývat všechny. Architektura se stává čtyřrozměrnou.“
Architekt Kas Oosterhuis je profesorem na Technické univerzitě v Delftu, kde založil skupinu Hyperbody. Zároveň s manželkou Ilonou Lénárdovou vede architektonický ateliér ONL. Jeho tvorba není na české scéně zcela neznámá – návrhy i realizace byly publikovány například v časopise era21. Také jeho vystoupení před necelým rokem v Praze, kde se objevil jako host série přednášek Digitální architekt [05], upoutala největší pozornost z celé série.
Ocelová konstrukce v práci českých architektů
Snahou snad každého architekta je využít ocel nejen jako konstrukční materiál, ale také jako materiál, který viditelně ovlivní návrh po stránce estetické. Jak se jim daří uplatňovat zajímavé ocelové konstrukce?
Architekt Patrik Kotas z pražské Fakulty architektury /FA/ dokázal v našich podmínkách navrhnout několik zajímavých staveb, které dosáhly uznání odborníků i laiků. Za zmínku určitě stojí realizace tramvajové trati Hlubočepy – Barrandov, která získala ocenění Stavba roku 2004. Ateliér Patrika Kotase se kromě dopravních staveb zabývá též designem dopravních prostředků.
Ocel v návrzích mladých architektů
Studenti a mladí absolventi, jejichž zkušenosti jsou podstatně ovlivněny přímým kontaktem se špičkou architektury v zahraničí, těží nejen ze zkušeností získaných ve světě, ale dokáží dovednosti uplatnit a dále rozvíjet. Důkazem jsou jejich úspěchy při účasti v mezinárodních architektonických soutěžích. Tato generace mladých architektů se převážně etablovala díky lektorskému působení architekta Miloše Floriána na pražské Fakultě architektury ČVUT, který zde vede ateliér Glass/Free form architecture.
Miloš Florián absolvoval FA ČVUT v roce 1983. Po více než dekádě architektonické praxe se zde začal od roku 1995 věnovat pedagogickému působení, navíc zde úspěšně absolvoval doktorandské studium.
Architektura a ocel je bezesporu lákavé téma, které zvláště v souvislostech a možnostech postupně se uplatňujících digitálních technologií začíná dvojnásob ožívat. Ocel se díky novým možnostem dostává do popředí zájmu architektů. I díky oceli architektura ožívá.