Chocní se pojede od června naplno

Přestavba, která začala v roce 2003, zahrnovala velký rozsah prací na všech úsecích železnice. Hlavním dodavatelem akce bylo konsorcium firem pod vedením společnosti Skanska ŽS s významným podílem Staveb silnic a železnic. Přestavbu projektoval SUDOP Praha a financování bylo zajištěno ze Státního fondu dopravní infrastruktury.

ROZSAH A DOPAD ZMĚN
Podle Jana Komárka, generálního ředitele Správy železniční dopravní cesty, bylo hlavním účelem stavby zvýšit kvalitu a bezpečnost železniční dopravy v daném úseku. Jinak to však ani při budování železničních koridorů možné není a je jen otázkou, které úseky dostanou přednost a které budou muset počkat. „Rekonstrukce umožnila zvýšit rychlost v hlavních a předjízdných kolejích, ale také dosáhnout požadovanou třídu zatížení včetně prostorové průchodnosti a náhrady zabezpečovacího zařízení systémy modernějšími,“ zdůraznil J. Komárek.

Pavel Švagr, generální ředitel Státního fondu dopravní infrastruktury při zprovoznění stavby připomenul, že výstavba tohoto železničního uzlu přišla na téměř jednu miliardu korun. Dostatek peněz na výstavbu dopravní infrastruktury a její trvalou údržbu je však stále málo. „ Potřebujeme zejména více peněz a ty ve správné době a se správnou ekonomikou“, zdůraznil P. Švagr. Je nutné sledovat vývoj dopravní infrastruktury v okolních zemích a hlavně nezaostat, aby se třeba ČR nakonec nevyhnuly hlavní panevropské sítě sever – jih a východ-západ.
 

Rekonstruovaná nádražní budova železniční stanice v Chocni

CO SE JIŽ PODAŘILO
Vylíčit dosavadní financování prvního a druhého železničního koridoru je poměrně obtížné, protože část transakcí probíhala ještě v době, kdy ČD tvořily kompaktní celek. Objektivně se dá počítat s vynaložením zhruba 80 miliard Kč. Na koridor 3. a 4. se počítá s částkou okolo 120 miliard Kč. Stavební práce na prvních dvou koridorech byly spíše většími modernizacemi, kdy se využívaly hlavně stávající tratě a tak zvaná původní stopa.

Nyní se již budou uplatňovat zásadnější trasové a prostorové změny, které umožní i v problematických úsecích dosahování rychlostí okolo 160 km/hod. V určitých modernizovaných místech se počítá také s použitím již užitého materiálu, který projde sanací. Projekty železničních koridorů, které se dostaly do třicítky významných evropských projektů, by měly vyústit v hotová díla okolo roku 2016. Počítá se se zvýšením efektivnosti provozu. Podle Zdeňka Chrdly, generálního ředitele firmy Automatizace železniční dopravy, je zabezpečení v Chocni takové, že zde v budoucnu nemusí být dispečeři ani výpravčí. Trať může být ihned napojena do evropských řídicích systémů a může být bezobslužná.

Autor

• (red)