Ceny stavebních prací nejsou dosud jasné
Rubrika: 2011
Na českém trhu stavebnictví se v současnosti používá řada metod pro stanovení ceny za projektové práce. Veškerý tento pomocný software, který slouží stavebním inženýrům, a jehož úkolem je tvorba ceny projektu, je poskytován převážně soukromými subjekty. Ohodnocení stejných projektových úkonů se tak v různých metodách výrazně liší, což může u veřejnosti v určitých případech vyvolávat dojem předražení stavebních prací. Vyplynulo to z tiskové konference České komory autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě (ČKAIT), která se uskutečnila v rámci Stavebních veletrhů.
ČKAIT proto doporučuje vládě ČR všeobecné zavedení povinného sazebníku, a to zejména pro stavby v režimu PPP a pro zakázky vypisované státem. Ve spolupráci s Českou komorou architektů připravuje standardy stavebních výkonů, které by jasně definovaly podmínky dodávky mezi dodavatelem projektu a jeho odběratelem, jež plynou ze Stavebního zákona č. 183/2006 Sb. „Zavedením standardizace by dále nemohlo docházet k dodatečným požadavkům na vícepráce ve veřejných soutěžích, protože by byl jasně definován předmět plnění. Absence závazných honorářových řádů a sazebníků se týká také realizací dodávek a montáží stavebních prací. Jediným objektivním vodítkem pro zhodnocení provedených staveb v České republice tak v současnosti zůstává přehled vydávaný Ministerstvem místního rozvoje a materiály vydávané Svazem podnikatelů ve stavebnictví v ČR. Rámcové údaje o hodnotě stavebních prací poskytuje také Česky statistický úřad, ty však ale nemohou být považovány za srovnávací, neboť v nich není jasně uveden obsah položek,“ řekl předseda ČKAIT Ing. Pavel Křeček. Podle něho sazebníky úkonů a honorářů ve stavebnictví mají v naší zemi dlouholetou tradici, jejíž kořeny sahají až do předválečného období. Již při založení Inženýrské komory pro Československou republiku v roce 1920 bylo doporučeno uzákonit sazby a honoráře ve stavebnictví, k čemuž také došlo. O osm let později na Mezinárodním kongresu Inženýrských komor v Praze bylo dokonce pro státy ČSR, Jugoslávie, Rakousko a Řecko přijato usnesení, které mj. považovalo za nepřípustné zpracovat zdarma stavební projekt nebo poskytnout objednateli stavby bez úplaty rozpočet. Bohužel po rozpuštění Inženýrské komory v roce 1951 byla veškerá usnesení zrušena a tvorba cen přešla do pravomoci státu. V roce 1992 vznikla ČKAIT, která zastávala přístup neregulovaných cen – dohodou smluvních stran. Dnes, po 19 letech od obnovení činnosti komory a v době překonávání dopadů finanční krize, je však zapotřebí, aby se především u staveb v režimu PPP – projektů financovaných ze soukromých zdrojů – a u státních zakázek stanovil transparentní vztah mezi cenovou hladinou a předmětem zakázky. Toto opatření odhlasoval v roce 2009 na území Německa také Spolkový sněm a uplatňování závazného honorářového řádu a sazebníku je zde závazné. Vůbec si nemyslíme, že v kreativní části přípravy stavby, tedy projektové činnosti, že by měl platit názor NERV – nejnižší cena je jediným kritériem. To povede ve svém důsledku ke zhoršení kvality stavebních výkonů.
Dalším krokem ČKAIT, vedoucím k nápravě stávající situace, je nabídka odborníků z komory veřejným investorům pro vypracování nezávislých auditů nebo jejich účast ve výběrových komisích veřejných zakázek. Zákon umožňuje získat autorizaci bakalářům po pěti letech a inženýrům po třech letech praxe. Jelikož se jedná o takto krátkou dobu, snažíme se přenést naše získané zkušenosti a neustále předávat potřebné informace této generaci budoucích stavbařů, aby mohli po jejich autorizaci kvalitně a samostatně vypracovávat projekty a vést stavby.